Po sečtení hlasů začne období vyjednávání nových koalic předtím, než se poslanci poprvé sejdou v novém složení. Prezident Miloš Zeman již avizoval, že zasedání Sněmovny svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny.
Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději 30. den po volbách. Zasedání Sněmovny je stálé. Po minulých volbách v říjnu 2013 se poslanci na ustavující schůzi Sněmovny sešli 25. listopadu, tedy 30 dní od skončení voleb. V pátek 20. října Zeman oznámil, že po volbách svolá Sněmovnu s využitím maximální třicetidenní lhůty.
Ustavující schůzi svolá bývalý předseda Sněmovny, je-li znovu zvolen poslancem. Není-li bývalý předseda poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda, a není-li poslancem žádný z bývalých místopředsedů, nejstarší poslanec.
Ustavující schůzi zahájí a až do zvolení předsedy Sněmovny i řídí poslanec, který ji svolal. Předsedající ustavující schůze složí slib poslance před shromážděním poslanců. Ostatní poslanci složí slib do rukou předsedajícího. Nepřítomní poslanci skládají slib na první schůzi, které se zúčastní.
Druhý den voleb sledujte online na Euro.cz
První den voleb minutu po minutě
Sněmovna zvolí svého předsedu. Ten se ujme řízení schůze a na jeho návrh dolní komora parlamentu rozhodne o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. Poslanecká sněmovna také zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů.
Stávající vláda podá demisi
Vláda podává demisi po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. Úřaduje ale do té doby, než je jmenován nový kabinet. Prezident „pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády“. Pověření se vztahuje k vládě jako celku a končí jmenováním a slibem nové vlády do rukou prezidenta, byť by poté nezískala důvěru Sněmovny.
Po volbách také prezident vybere nového premiéra, při svém rozhodování přitom není nijak vázán. První český prezident Václav Havel uvedl do života praxi, o které se sice ústava nezmiňuje, ale ve které pokračoval i Václav Klaus. Nejprve pověřil některého politika jednáním o vládě a až poté jmenoval premiéra. Většinou byl sestavením vlády pověřen lídr strany, která zvítězila ve volbách
Piráti. Černý kůň letošních voleb
Výjimkou byl rok 2010. Tehdy Klaus pověřil jednáním a následně jmenoval premiérem předsedu ODS Petra Nečase, protože vítězná ČSSD neměla reálnou šanci sestavit většinovou koalici. Před minulými volbami prezident Miloš Zeman řekl, že jmenuje předsedou vlády toho, koho mu doporučí strana, která vyhraje volby. Nakonec tak také učinil. Před nynějšími volbami pak Zeman dal najevo, že pověří sestavením vlády šéfa vítězné strany.
Pokud nový premiér složí slib v době, kdy předchozí vláda ještě vykonává svou funkci, má republika dva předsedy vlády. Fakticky ale vládne starý kabinet. Nový předseda vlády poté vybere členy svého kabinetu, při svém hledání přitom není nijak časově limitován.
Nové členy vlády jmenuje prezident na návrh premiéra; jmenováním začne nový kabinet fungovat. Při jednání s předsedou vlády má prezident právo vyjádřit své námitky proti navrženému kandidátovi, nemůže však jmenovat nikoho, koho premiér nenavrhl. Na tom, jestli může hlava státu odmítnout případné premiérovy návrhy, se ústavní právníci nemohou shodnout.
Podívejte se na průběh voleb
Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před poslance a požádat je o vyslovení důvěry. Ve Sněmovně se o důvěře hlasuje tak, že každý zúčastněný poslanec nahlas řekne, zda je pro vyslovení důvěry či nikoliv. Vláda získá důvěru, jestliže ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců. Obecně přitom platí, že Poslanecká sněmovna může hlasovat a přijímat rozhodnutí za přítomnosti alespoň jedné třetiny, tedy 67 poslanců z celkových 200.
Pohled dvolebních štábů
Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá Sněmovnu o důvěru. Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. V případě, že ani tato vláda nezíská do 30 dnů od poslanců důvěru, může prezident Sněmovnu rozpustit a do 60 dnů pak následují předčasné volby.
Jak probíhal první den voleb?
Sledovali jsme minutu po minutě
Čtěte více z rubriky Volby 2017:
Jízda tramvají, mítinky, koncert. Předvolební kampaň v Praze jde do finiše
Zítra si vás koupím. Politika přitahuje nové miliardáře
Já už jdu. Strach z migrace povolal do politiky i Františka Ringo Čecha
Populisté Babiš s Okamurou „proslavili“ Česko až v Nigérii
K čemu je nám maňásek?
