Menu Zavřít

Česká čerpadla míří do Ruska. Sigma získala zakázku za 200 milionů

9. 10. 2017
Autor: Profimedia.cz

Sigma DIZ uspěla v lukrativním tendru na rozšíření jaderné elektrárny Kurská II. Česká firma do Ruska dodá 12 čerpadel za 8 milionů eur, tedy více než 200 milionů korun.

Kurská jaderná elektrárna vyrábí elektřinu od poloviny sedmdesátých let a je jednou z největších v Rusku. Do roku 2023 by se měla rozšířit o dva nové bloky. Ty budou vybaveny i technologiemi z lutínské firmy.

Celkem dodá Sigma DIZ do Ruska 12 čerpadel v hodnotě osm milionů eur, tedy zhruba 208 milionů korun. Jde o čtyři hlavní chladící čerpadla pro chlazení kondenzátorů a osm čerpadel technické vody pro chlazení důležitých spotřebičů. Veškerá zařízení musí společnost dodat do konce roku 2020.

Nový zdroj bude disponovat dvěma reaktory generace III+ VVER TOI. Každý bude mít výkon 1250 megawattů. Touto technologií by následně měly být nahrazeny i starší reaktory v třetím a čtvrtém bloku Kurské elektrárny. Státní jaderný gigant Rostom přitom s novými „vévéerkami“ počítá i při svých zahraničních projektech, což dává Sigmě naději na další zakázky.


Opavská firma Arako dodá armatury pro jadernou elektrárnu ve Finsku

 Vizualizace finské jaderné elektrárny Hanhikivi


„Pro naši společnost znamenají tyto obchodní případy nejen pokračování v dodávkách čerpadel pro jadernou energetiku, ale především perspektivu do budoucnosti, kdy budou obdobná čerpadla poptávána i pro další projekty,“ kvituje spolupráci projektová manažerka Sigma DiZ Lada Roubalíková.

Dlouholetou a zdánlivě bezvadnou symbiózu českých subdodavatelů a ruského jaderného průmyslu však v poslední době doprovázejí obavy. Podle informací týdeníků Euro Rosatom znepokojují ekonomické potíže některých firem. Za poslední dva roky skončily v insolvenci Chladící věže Praha, Modřany Power, strojírenské Vítkovice Power Engineering, ČKD Praha nebo Královopolská RIA. Nad Škodu JS zase visí hrozba žaloby o náhradu škody za zpackané kontroly svarů v Temelíně a Dukovanech.

MM25_AI

Pro Rosatom je přitom spolupráce s českými firmami klíčová. Věří, že se mu i díky domácím subdodavatelům podaří etablovat na vytouženém evropském trhu. Na ten měla Kremlu blízká společnost dlouho zavřené dveře, které se nyní díky chystaným výstavbám maďarské elektrárny Paks a finské elektrárny Hanhikivi pomalu začínají otevírat. „Sledujeme české firmy a jsme vývojem velmi znepokojeni. Jsou to tradiční a spolehliví dodavatelé,“ řekl zdroj blízký Rosatomu.

Dále čtěte:

Rozdělení skupiny ČEZ není na pořadu dne, tvrdí vládní zmocněnec

Česká vláda váhá, zda si má objednat novou elektrárnu od Korejců


  • Našli jste v článku chybu?