Zastřelený podnikatel prý prohlásil, že dělal poradce na vnitru
To už je jako v Jižní Americe, reagoval v rozhovoru pro týdeník EURO příbramský fotbalový boss Jaroslav Starka. Je to jako na Divokém západě, vidí situaci podobně Miroslav Provod, nájemce rekreačního areálu Vystrkov u Orlické přehrady. Zdá se, že vražda Františka Mrázka (47) rukou profesionálního nájemného odstřelovače vyvedla z rovnováhy i jeho poměrně otrlé podnikatelské souputníky, kteří sami v minulosti jen o vlásek přežili atentáty.
Zviditelňující Setuza
Jen opravdovým velikánům se dostává pofiderní výsady, že jejich skon plní první stránky novin. „Franta“ Mrázek k takovým osobnostem nesporně patří, lépe řečeno patřil. Těšil se nelichotivé pověsti jednoho z vládců českého podsvětí. Odsouzen byl ale jenom dvakrát, ještě za komunistů. V roce 1983 vyfasoval dva tisíce korun pokuty za pytláctví. V roce 1987 dostal někdejší vekslák, obchodník se starožitnostmi, se spotřební elektronikou, hodinkami, ale také třeba s náhrobními kameny ze židovských hřbitovů za nedovolené spekulace podmínku. Snad by zůstal jen neviditelnou šedou eminencí, kdyby se v tandemu s Tomášem Pitrem v roce 2000 nezapojil do otevřené války s ČSOB a následně se státem o ovládnutí potravinářské společnosti Setuza, v níž, jak tvrdí nikdy nepotvrzené informace, drží majetkový podíl. Setuzu mu přenechal drnovický podnikatel Jan Gottvald, s nímž se Mrázek údajně znal z předrevoluční vekslácké éry z pražské neformální společnosti u Zlatého soudku.
„Vraždící monstrum“.
Policisté v důvěrných rozhovorech opakovaně tvrdili, že na Mrázkových rukou ulpěla krev, ovšem nikdo mu nic neprokázal. „Já nikoho z těch lidí nezabil ani nedal zabít. Policie mi to ale neustále připisuje,“ reagoval v listopadu 2003 v rozhovoru pro Hospodářské noviny na otázku, zda je pravda, že má na svědomí už deset lidských životů. Sám se stal terčem prvního vražedného útoku již v létě 2002. Tenkrát přežil střelbu s lehkým zraněním. Jméno českobrodského byznysmena je kromě Setuzy spojováno s dalšími polistopadovými kauzami řazenými do kategorie hospodářské kriminality. Jeho skupina měla české banky připravit řádově o stovky milionů korun. K nejznámějším akcím, u nichž lze najít otisky i jeho prstů, patří osmimiliardová tunelářská operace firmy B. C. L. Trading Izraelce Baraka Alona (který svého času zasedal i v dozorčí radě Mrázkem zprivatizovaného českokrumlovského pivovaru Eggenberg) či nestandardní majetkové přesuny doprovázející poslední fázi života Union banky. V neposlední řadě se skupina zapletla do aféry kolem privatizace Unipetrolu.
Poradím, posloužím
František Mrázek však nebyl tím, kdo podepisoval kontrakty. Stejně jako o třináct let mladší kolega Pitr se nejlépe cítil v pozici poradce. Stejně jako on si zakládal na tom, že sám na vlastní triko nic nevlastní. Snad to byla jen smůla, ale kam šlápl, tam mizeli peníze a občas i lidé. Kdyby však byla jen polovina pravdy z toho, co se o něm řeklo a napsalo, vydalo by to na výživný životopis čelného představitele klanu ze sicilského Palerma. Českobrodský obchodník se už za komunistické éry držel zásady, že je dobré mít konexe mezi muži zákona i politiky. Spolupracoval s předlistopadovými bezpečnostmi složkami (tajný spolupracovník kolínské kriminálky). Jako dobrovolný konfident poukazoval na trestnou činnost jiných osob, aby uhájil vlastní svobodu.
Zastavit šťáru ve spořitelně.
Své know-how si přinesl i do demokratických poměrů. Zdokumentovány jsou jeho vazby na někdejšího šéfa Inspekce ministra vnitra Borise Štefla, jenž paradoxně za komunistů pracoval na vyšetřování jeho trestné činnosti, a jeho náměstka Milana Jungra. Často se mluvilo o jeho vřelém vztahu s někdejším náměstkem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a bývalým pracovníkem Bezpečnostní informační služby Martinem Hejlem. Dobové zprávy potvrzují , že to měl být právě Hejl s Mrázkem, kdo se postarali o to, že v únoru roku 1999 byla zmařena připravovaná velká akce ekonomické kontrarozvědky zaměřená na vyšetřování stamilionových úvěrových podvodů v České spořitelně. Šéf kontrarozvědky Evžen Šírek byl těsně před akcí Inspekcí ministra vnitra obviněn z vynášení tajných dat, kvůli čemuž v roce 2000 nedostal od NBÚ bezpečnostní prověrku a musel funkci opustit. Po letech Šírek své jméno před soudem očistil a prokázal, že byl obviněn na základě zfalšovaných údajů. Mrázek přitom vystupoval v kauze Česká spořitelna jako jeden z podezřelých. Martin Hejl, přestože by asi k osobě zavražděného měl co zajímavého říct, se ale k tématu Mrázek vyjadřovat nechce, ač obvykle bývá vstřícný. „Dnes určitě ne. A nevím, jestli by to vůbec mělo nějaký smysl. Nevím víc než kdokoliv jiný,“ odmítl minulý čtvrtek schůzku.
Dal zabít Lhotského?
Jedna z vyšetřovacích verzí vychází z toho, že Mrázek měl být v březnu roku 1999 objednavatelem dodnes nevyjasněného vražedného útoku na věřitele sociální demokracie Ivana Lhotského (peníze, které straně před volbami 1998 pomohly v nouzi, poskytl obchodník Karl-Heinz Hauptmann přes nastrčenou firmu TIA, v níž byl Lhotský šéfem představenstva). Někteří vyšetřovatelé nabyli přesvědčení, že nedokonaná poprava měla být nástrojem, jak zabránit tehdejšímu ministru financí Ivu Svobodovi (ČSSD) provést zamýšlené změny ve vedení České spořitelny, které prý šlo Mrázkovi na ruku. Mrázek se údajně snažil odkoupit od Lhotského, jenž pro něj pracoval jako poradce, kompromitující materiály k půjčce ČSSD, a tím zatlačit na Svobodu, majícího se svou poradkyní Barborou Snopkovou na starost i finance ČSSD. Lhotský prý obchod odmítl…
Nitky Baraka Alona
Posléze se ukázalo, že existují některá jiná pojítka. Firma ECM K. H. Hauptmanna získala přes půlmiliardy korun za prodej objektu pro Národní bezpečnostní úřad. Ve výběrové komisi, která objekt vybírala, zasedal Martin Hejl a objekt mu pomáhala vybírat poradkyně Snopková, ačkoliv členkou komise nebyla. Člen vedení ECM Milan Janků měl obchodní kontakt s Barakem Alonem. Alon se zase podílel na některých operacích ve vytunelované mělnické společnosti Liberta, kvůli čemuž byli Svoboda a Snopková později posláni do vězení. Ministr Svoboda poznal Alona v době, kdy se vyjednávalo o deblokaci českých pohledávek v Rusku. Byl to právě Mrázek, kdo s Barakem a jeho otcem Šlomem Alonem, někdejším diplomatem, s nímž se Mrázek znal ještě lépe než s juniorem, pomáhal hledat řešení starých dluhů. „To byla cesta Alona seniora, já to nedomlouval. Zúčastnili jsme se pak jednání, kde byl v Praze tehdejší ministr financí Ruska Kasjanov, nynější premiér. Výsledek byl ale ten, že vyhrál Falkon Capital,“ uvedl Mrázek v listopadu 2003 v Hospodářských novinách. Jednání v Praze se měl zúčastnit i někdejší šéfporadce premiéra Zemana Miroslav Šlouf a tehdy ještě sociálnědemokratický poslanec Michal Kraus. Přestože ve svém mobilním telefonu měl Mrázek, jak sám uvedl, uložena čísla sedmnácti poslanců a šesti senátorů ze všech parlamentních partají, je jeho příběh hlavně příběhem nejsilnější vládní strany. Mrázek se od doby, kdy se ČSSD ujala moci, neustále vynořoval v její blízkosti, nejdříve v pozici přítele, později jednoho z úhlavních nepřátel. I z tohoto úhlu pohledu je třeba zkoumat jeho dobré kontakty s neposlušným poslancem ČSSD Josefem Hojdarem (tajně odposlouchávaným) či v posledních letech velmi vypjaté vztahy s někdejším ministrem vnitra a premiérem Stanislavem Grossem a jeho nástupcem Jiřím Paroubkem, který celou skupinu kolem Pitra v souvislosti s kauzou Unipetrol označil za nepřátele státu.
Tajemná slova v hotelu Esplanade.
Označit Mrázkova vraha si nikdo netroufá. Motivů k zabití se nabízejí desítky. I ti, kdo mu byli nejblíže, nechtějí ani spekulovat. Jediný podnikatel Miroslav Provod z Vystrkova, který v první polovině devadesátých let s Mrázkem úzce spolupracoval (nedávno byl nepravomocně odsouzen - EURO 49/2005 a 1, 2/2006), je nakonec ochoten se podělit o informace, které považuje za směrodatné. Přičemž podotýká, že s Mrázkem se osobně seznámili až na začátku devadesátých let přes pražského advokáta Miroslava Šipoviče, ač o své existenci prý věděli i za komunistů. Do roku 1994 se stýkali intenzivně, po odstěhování Provoda na Vystrkov už jen sporadicky. „S Frantou jsme se potkali naposledy někdy před čtrnácti dny v pražském hotelu Esplanade. Já jsem se ho ptal, co říká na ten můj devítiletý trest. Poznamenal jsem ještě, že vůbec nevím, za co jsem to dostal. On mi smrtelně vážně řekl: Ty můžeš být rád, že jsi nedostal kuli. Já jsem na něj udiveně koukal a on dodal: Míro, vím, o čem mluvím, několik let jsem pracoval jako poradce pro organizovaný zločin u ministra vnitra… Netuším, co tím myslel, ale jeho slova slyším ještě teď. Potom dodal něco v tom smyslu, že sám neví, jak dopadne,“ říká Provod, přičemž se dušuje, že si nevymýšlí. Pravdu o svém vztahu s českou politikou a policejním světem si ale podnikatel Mrázek vzal do hrobu.
ČLÁNKY DO MAILU