Koncem ledna začne výběr poradce, který pomůže rozhodnout o osudu státní společnosti
Rozhodování o dalším směřování jednoho z nejcennějších státních podniků, společnosti Čepro, vstupuje do další fáze. Státní komise vyhlásí do konce ledna dvoukolové výběrové řízení na poradenskou firmu. Ta posoudí varianty možného postupu a doporučí tu nejvýhodnější pro Českou republiku. Vítěz navíc bude patrně pomáhat s další transformací Čepra.
Unipetrol, Slovnaft a ostatní
Dosavadní vývoj společnosti a situace na trhu vyústily přinejmenším ve čtyři nabízející se řešení. Prvním z nich, tím nejpravděpodobnějším, je integrace s některou z rafinerských společností. Tahle verze má nejsilnější podporu mezi klíčovými úředníky, dle informací týdeníku Euro s ní souhlasí premiér Petr Nečas či ministr financí Miroslav Kalousek. Čepro by si v takovém případě vyměnilo s vybranou rafinerií akciové podíly.
Na téma integrace již loni v létě zástupci státní firmy absolvovali první jednání s Unipetrolem, který je součástí polského koncernu PKN Orlen. Vedení Čepra jednalo rovněž se slovenským Slovnaftem, jenž patří maďarskému koncernu MOL. Dle informací týdeníku Euro obě rafinerie konstatovaly, že mají o takovou formu spolupráce eminentní zájem. Tím ale jednání skončila a k další schůzce prozatím nedošlo.
„S vyjednáváním o konkrétnějších podmínkách vyčkáváme do doby, než se majitel Čepra, tedy stát, rozhodne, jak si představuje další budoucnost firmy,“ uvedl zdroj z vedení Slovnaftu. Obdobný názor mají v polském PKN. Právě spojení Čepra s Unipetrolem nebo Slovnaftem označují odborníci za nejvýhodnější variantu. Důvodem je zjednodušeně řečeno to, že je česká firma připojena vlastní „trubkou“ na rafinerie obou společností. Zájemců o integraci s Čeprem bude však patrně více, hovoří se o ruských petrolejářských firmách či italské ENI držící menšinový podíl v České rafinérské.
Příhodná doba je pryč
Druhou možností je vytvoření nové superfirmy, tedy integrace Čepra s další státní společností Mero a státními hmotnými rezervami. „Model vertikální integrace dává smysl, pouhé propojení Čepra a Mera již méně,“ tvrdí generální ředitel Čepra Jiří Borovec.
Již několik let se ve vládních a odborných kruzích diskutuje také o částečné privatizaci Čepra. Ta je v současné době pro stát nejméně vhodnou variantou, protože příhodnou dobu pro prodej podílu stát dávno propásl. Nepřímo to potvrdil šéf Čepra Borovec, podle něhož firma dosáhla svého „zenitu v hospodaření“ v roce 2010. Od té doby prý bude její hodnota pravděpodobně pouze klesat. „Hospodářský výsledek za rok 2011 bude horší než ten, kterého jsme dosáhli v roce 2010,“ tvrdí Borovec. Konkrétní čísla ale zatím odmítl sdělit s tím, že není hotový audit ani účetní závěrka společnosti za loňský rok.
Důvodů zhoršeného hospodaření je několik. Spotřeba pohonných hmot v tuzemsku klesá, a to jak v případě benzinu, tak nafty. Poptávku po druhém zmíněném palivu navíc negativně ovlivnilo zvýšení spotřební daně v roce 2009. Na trhu s pohonnými hmotami je kromě toho velká konkurence a deformují jej podvodní prodejci nabízející nezdaněné palivo za výrazně nižší cenu. Příliš optimistický není ani odhad pro rok 2012. „Operujeme s výhledem, že letošní hospodářský výsledek bude ještě pod úrovní loňského roku,“ upozornil Borovec.
O dalším osudu Čepra přitom mohlo být rozhodnuto v době, kdy byla firma na ekonomickém vrcholu. Případnou integrací s rafinerií nebo částečnou privatizací se zabývala již vláda premiéra Mirka Topolánka. Rozpadla se ale dřív, než stihla rozhodnout. Následný úřednický kabinet Jana Fischera měl v době hospodářské krize jiné starosti než Čepro a současný kabinet je v této otázce liknavý. Státní komise pro Čepro se za dobu své půlroční existence sešla s bídou třikrát.
Pokud stát propojení Čepra s nějakou rafinerií zamítne stejně jako ostatní řešení? Ve hře je i plán „D“. Ten počítá s tím, že by se státní firma v budoucnu soustředila především na logistiku. A to by přineslo dvě podstatné změny. S největší pravděpodobností by Čepro odprodalo svoji síť čerpacích stanic, kterou provozuje pod názvem EuroOil. Firma by se poté zaměřila především na provozování produktovodů a skladovacích nádrží. „Současně by to znamenalo, že vstoupíme do sektoru autodopravy,“ dodal Borovec.
