Česká čistá pozice

27. 5. 2013

Riziko, že prostředky z rozpočtu EU nebudou vyčerpány včas, je poměrně vysoké

Česká republika jako stále podprůměrně ekonomicky rozvinutá země Evropské unie disponuje značnými příležitostmi využívat ? nanční prostředky z rozpočtových zdrojů Unie, a to především prostřednictvím kohezní politiky EU. Ve vztahu k rozpočtu EU disponujeme tzv. čistou pozicí, tedy kladným saldem mezi objemem ? nančních prostředků do Bruselu posílaných a z Bruselu přijímaných, přesto by však vývoj, struktura i výše této čisté pozice mohly mít z našeho pohledu příznivější podobu.

POTŘEBA OPTIMALIZACE Pozici čistého příjemce ? nančních prostředků z evropského rozpočtu zaujímáme od samého počátku našeho členství v Evropské unii. Tato pozice se zejména počínaje rokem 2007 výrazně navyšovala a za rok 2012 dosáhla rekordní výše 73,8 miliardy korun. Dominantní složku v ní tvoří příjmy na kohezní politiku EU, které v roce 2012 dosáhly výše 81,3 miliardy korun (71,5 procenta celkových příjmů České republiky z unijního rozpočtu).

Výše čisté pozice by mohla být ještě výraznější v náš prospěch, kdyby docházelo k optimálnímu procesu uvolňování prostředků z evropského rozpočtu na kohezní politiku.

Její výše by mohla být vyšší přibližně o 40 miliard korun ročně oproti stavu roku 2010 za předpokladu vyčerpání všech prostředků do konce roku 2013. Při uplatnění pravidla n + 2 (alokace podpory pro ntý rok musí být vyčerpána v následujících dvou kalendářních letech) a rozložení celkové částky alokace do delšího časového období by pak mohla být oproti roku 2010 vyšší o přibližně 20 miliard korun ročně.

Čistá pozice je významnou součástí systému veřejných ? nancí České republiky; měla by být optimalizována i s ohledem na potřebu posílení ? skální disciplíny a konsolidace. Její existence zvláště nyní představuje jednu z nejpodstatnějších výhod, které členství v Unii našemu hospodářství přináší. Pro období následujících alespoň deseti let budeme mít možnost konsolidovat systém národních veřejných ? nancí a souběžně s tím realizovat v poměrně objemném rozsahu ? skální expanzi s výrazným příspěvkem daňových poplatníků rozvinutějších členských států EU.

NELICHOTIVÝ PRŮBĚH ČERPÁNÍ Přehled průběhu čerpání evropských dotací nám ukazuje, že poptávka ze strany žadatelů výrazně převyšuje možnosti alokace (není pravda, že zájem ze strany příjemců je nízký). Poptávka současně vykazuje i jistou kvalitu – žádosti prošlé vyhodnocením a posvěcením v podobě smlouvy tvoří více než 80 procent alokace, což lze hodnotit jako uspokojivé.

Objem prostředků proplacených příjemcům lehce přesahující 50 procent celkové alokace necelý rok před ukončením programového období už však lichotivý není. Naznačuje vnitřní problémy v procesu čerpání jak na straně příjemců, tak i řídících orgánů; zcela nízký je objem certi? kovaných prostředků ze strany Evropské komise (aktuálně pouze necelá třetina objemu alokace, a to i přes výrazné zlepšení v posledním období).

Evropská komise nepovažuje určitý počet projektů a objem prostředků pro ně určený za dostatečně připravený a odpovídající principům a pravidlům kohezní politiky, a tudíž ? nančně neefektivní do té míry, že neudělí souhlas s uvolněním prostředků z unijního rozpočtu ve prospěch České republiky. To nastalo ve významném objemu právě v roce 2011.

Je to nešťastné z řady důvodů. V případě tak významné alokace, jíž v tomto období disponujeme, nejenže se zvyšuje možnost nevyčerpání prostředků, ale v mezičase je neúměrně zatěžován i tuzemský státní rozpočet, který je nucen platby hradit příjemcům sám, aniž by se mu dostávalo brzké a adekvátní kompenzace z rozpočtu EU. S ohledem na blížící se konec programovacího období je riziko nevyčerpání prostředků poměrně vysoké, zvyšuje se tak i reputační riziko.

ODHADOVANÝ PŘÍNOS Obecně dělíme dopady kohezní politiky na růstovou výkonnost na krátkodobé (představující dodatečný poptávkový stimul) a dlouhodobé (představující vlastní efekt, vyvolaný příznivým dopadem řešeného projektu).

V našem případě se krátkodobý dopad pohybuje v rozmezí 0,8 až 1,1 procentního bodu příspěvku růstu HDP ročně pro celou Českou republiku (v poslední době až ke dvěma procentním bodům) a přibližně 0,4 až 0,5 procentního bodu příspěvku růstu HDP v případě dopadů dlouhodobých (v posledním období maximálně k jednomu procentnímu bodu). Krátkodobé dopady přitom odeznívají momentem realizace projektu, kdežto intenzita dlouhodobých dopadů ve středním a dlouhém období sílí a míru krátkodobých dopadů s přibližně pětiletým odstupem dožene a překoná. Tuto závislost lze sledovat zejména v případě tvrdých projektů investičního charakteru nejen v oblasti infrastruktury, ale taktéž podpory podnikatelského prostředí.