Obchodní řetězce
Kralování domácích firem potravinářskému obchodu skončilo. V těchto dnech vyklízí vedoucí pozici poslední zástupce - společnost Interkontakt group. Přenechává ji zahraniční konkurenci, která je nejen bohatší, ale i cílevědomější.
Od roku 1994 byl Interkontakt nejsilnějším maloobchodním systémem v ČR. V roce 1996 začal budovat obchodní síť i mimo republiku (pobočky na Slovensku, v Polsku a na Ukrajině). Ještě loni se mohl pochlubit pozicí čtvrté nejsilnější společnosti svého druhu ve střední Evropě (po skupině Metro/Makro, firmě Julius Meinl International a Tengelmann/OBI). Někdejší úspěchy obchodní firmy vzniklé na bázi kuponové privatizace, v níž hráli prim olomoučtí podnikatelé, bratři Jan a Vít Tlačbabovi a jež byla svého času významně podporována Bankou Haná, velmi rychle berou za své. Až se na konci letošního roku budou porovnávat tržby jednotlivých společností, může být velkým úspěchem, pokud se Interkontakt vměstná do první des ítky. Pod tlakem vážných finančních problémů musela firma zahájit razantní restrukturalizaci a nyní se zbavuje jednoho řetězce za druhým: V minulém týdnu ohlásila prodej sítě prodejen domácích potřeb a elektra Magnet. Již na konci března o dprodala na Slovensku své řetězce Maxa (velkoobchody Cash & Carry) a Zdroj-Hos (velkoobchod, prodejny Cash & Carry, maloobchody) a ve stejném čase přenechala 39 svých supermarketů v ČR a jedenáct na Slovensku konkurenční Delvitě. Kvůl i nezaplacení dohodnuté sumy musela být zrušena její miliardová akvizice společnosti M-Holding. Nyní Interkontakt hledá zájemce o svou síť prodejen drogistického zboží Drogerie Plus.
Místo vize tápání
Co vůbec z Interkontaktu zbude? „Máme dva strategické cíle - prvním je soustředit se výlučně na potravinářský maloobchod, druhým věnovat se pronájmu nemovitostí, říká ředitel odboru marketingu Jan Šercl. Firma prý poznala, že nemá smysl se pouštět do předem prohrané cenové války se zahraničními řetězci, disponujícími daleko silnějším kapitálovým zázemím. Nynějším cílem je „maximalizace zisku . Ze své bývalé rozvětvené sítě má Interkontakt v úmyslu ponechat si pouze malé supermarkety typu conv enience stores, které by se nesnažily konkurovat cenou, ale zajímavou službou - zákazníkům by v docházkové vzdálenosti nabízely především čerstvé potraviny.
Hlavním důvodem, proč se Interkontakt musí zmenšovat, když jeho konkurenti dále expandují, není asi v tom, že neměl v zádech silnou mateřskou firmu (od loňska má v Interkontaktu podíl 44,8 procenta investiční banka CS First Boston, která by jistě byla schopna společnost výrazně kapitálově posílit). Ze všeho nejvíce mu chyběl jasný podnikatelský záměr. Svého času tvořila skupinu Interkontakt asi třicítka rozličných společností, bezpočet malo i velkoprodejen s rozmanitým sortimen tem zboží, posbíraných bez ladu a skladu v hektické době privatizace. Je asi nemožné konkurovat hned na několika frontách zahraničním firmám se zcela jasným a cizelovaným obchodním formátem (supermarkety Delvita, diskonty Penny Market či P lus diskont, samoobslužné velkoobchody Makro). Zatímco konkurence přesně věděla, oč usiluje, Interkontakt tápal. „Financování rozvoje tak velké a rozmanité společnosti se ukázalo jako neúnosné, přiznává šéf marketingu Jan Šercl.
Kriminální dohra
Krize Interkontaktu jen dovršuje velmi smutný rok českých maloobchodních podnikatelů, když neslavně skončily i další dvě velké firmy - Pronto Plus a Vít Potraviny. Ještě relativně dobře a se ctí obstál majoritní vlastník Pronta Plus Rudolf Kubát, kterému se za pět minut dvanáct podařilo vcelku úspěšně rozprodat svou upadající síť (většinu prodejen převzala společnost Julius Meinl). Kriminálním činem však zavání podnikatelská derniéra Bohumila Fialy, majoritního vlastníka společnosti Vít P otraviny, na jejíž majetek soud 18. března prohlásil konkurs.
Konkursní správkyně Eva Krásná týdeníku EURO potvrdila, že ještě předtím než ve Fialově krachující firmě (závazky po lhůtě splatnosti 1,715 miliardy korun, z toho vůči České spořitelně 833 milionů) začala úřadovat, podařilo se bývalému vedení vyvés t z firmy veškerá cenná aktiva. Bohumil Fiala si „vypůjčil z účtů firmy 796 milionů korun, což Krásná pokládá za zpronevěru. Třiadvacet lukrativních nemovitostí bylo na konci loňského roku za pouhých sto tisíc korun prodáno brněnské společnost i La Panthéra (podle všeho se však minimálně část z nich vrátí do konkursní podstaty), sedm nemovitostí Fiala na 25 let dlouhodobě pronajal. Majitel dříve oblíbeného řetězce, pohybujícího se po několik let v první desítce maloobchodních firem, bude nyní muset čelit hned několika trestním oznámením.
Kromě rozpadajícího se Interkontaktu tak hájí české barvy v žebříčku největších firem již pouze společnost Geco tabak. Jak však již název napovídá, nejde o potravinářský obchod, ale o síť obchodů tabákovými výrobky.
Plány může změnit i internet
Nyní se otevírá prostor pro další expanzi zahraničních řetězců. Na pozici nejúspěšnějšího velkoobchodníka se velmi rychle zabydlela společnost Makro, jejíž koncept samoobslužných velkoprodejen typu Cash & Carry na sebe strhl značnou část poptávky podnika telů. Ke stávajícím čtyřem obchodním jednotkám (v Ostravě, Brně, Praze-Průhonicích a Ústí nad Labem) hodlá firma letos přidat další tři a stejný počet i v příštím roce. S počtem deseti obřích provozoven se tak stane jednoznačně největ ším velkoobchodním řetězcem.
Segmentu potravinářského maloobchodu dnes kraluje Ahold Czech Republic (do konce dubna se firma jmenovala Euronova). K dnešnímu dni vybudovala dva hypermarkety Hypernova, 60 diskontních prodejen Sesam, 80 supermarketů Mana a 17 pod názvem Prim a. Tisková mluvčí Alice Frišaufová týdeníku EURO sdělila, že společnost má sice své strategické cíle (rozšířit síť Mana na 150 supermarketů či vybudovat deset hypermarketů), nevylučuje však, že pod tlakem možných změn v chování zákazníků (například nakupování přes internet) a pod vlivem konkurence může časem své plány přehodnotit. „Naším cílem není být největší na trhu, ale nejlepší a nejoblíbenější. Tomu chceme podřídit vše.
Čas pro osvícené starosty
S postupným odchodem ryze českých firem do druhé ligy vyvstává otázka, zda vůbec budou mít drobní domácí obchodníci šanci setrvat na trhu. Michal Ševera, viceprezident Svazu obchodu a ředitel institutu pro výzkum trhu GfK, se o jejich budoucnos t nebojí. „I na západ od našich hranic fungují sítě živnostenských prodejen, které si hledají své zákazníky úzkou specializací či odlišnou prodejní dobou. Bude záležet na tom, nakolik osvícení budou radní v tom kterém městě, zda podpoří, či nepodpoř í revitalizaci městských jader, míní. Naději dává zejména nákupním aliancím, které umožňují, aby i menší obchodníci mohli obstát při vyjednávání s velkými dodavateli (pozici největší kooperační struktury si drží družstevní Coop centrum). Micha l Ševera je také zastáncem názoru, že orgány místní samosprávy by měly více regulovat další rozvoj obchodní sítě tak, aby se některým lidem (bez automobilů) nezhoršily nákupní podmínky a aby nebyla likvidována pracovní místa v drobných provozov nách.
O tom, že by bylo dobré začít usměrňovat rozvoj sítě, se mezi odborníky mluví již asi tři roky. Pádným argumentem proti regulaci je však jedno srovnání: v zemích EU připadá na jednoho obyvatele více než metr čtvereční prodejní plochy, u nás st ále kolem půl metru. K omezování další výstavby supermarketů a hypermarketů tak teoreticky není důvod. Je však třeba brát v úvahu i podstatně nižší kupní sílu v ČR a skutečnost, že u nás zatím nebyly k dispozici žá dné ověřené údaje o rozsahu maloobchodní sítě. Teprve letos, deset let od začátku transformace, budou zveřejněna nezkreslená data. Právě v těchto týdnech totiž z rozhodnutí Českého statistického úřadu probíhá cenzus maloobchodní sítě, při němž dva tisíce tazatelů metodou plošného terénního šetření zjišťují i v poslední vísce objektivní údaje o jejím stavu. Výsledky, které mají být známy na konci roku, by kromě jiného měly poskytnout informace o regionální struktuře a l okálních rozdílech, což by mělo posloužit orgánům místní správy pro další územní plánování. Informace umožní posoudit reálnou situaci drobných obchodníků i pozici obchodních řetězců. Tomáš Drtina, spolumajitel specializované agentury Incoma, je toho názoru, že celorepublikově rozsah maloobchodní sítě sice zaostává za západoevropským standardem, jsou však lokality, kde již lze hovořit o převisu prodejní plochy nad reálnou nabídkou. Jako příklad uvádí jižní okraj Brna a Kladno.
Velkoplošná lákadla
Ačkoliv se stále ještě na celorepublikových tržbách nejvíce podílejí malé obchody a sídlištní samoobsluhy, čím dál více zákazníků se od tradičních forem prodeje odvrací. Dokládá to reprezentativní průzkum agentur Incoma a GfK „Supermarket 99 (viz graf). „Roste objem výdajů v prodejnách obchodních řetězců, říká Tomáš Drtina z Incomy. Předpokládá, že se letos výrazně zvýší tržní podíl hypermarketů a částečně i diskontů, podíl supermarketů bude spíše stagnovat.
Před dvěma lety byly v ČR dva hypermarkety, dnes je jich 26, a pokud se vyplní plány investorů, tak na konci roku jich bude již padesát. Velkoplošné prodejny Kaufland, Globus, Hypernova, Tesco, Interspar či Carrefour velmi rychle dohánějí něko likaletý náskok supermarketů Delvita, Mana, Julius Meinl a Billa a stávají se místem, kde domácnosti začínají utrácet největší část ze svého potravinového rozpočtu. Platí to o agresivních „hard diskontech Penny Market (úzký sortiment - kolem 700 položek, velmi nízké ceny) i o trochu měkčí síti Plus diskont či řetězci Sesam. O nynější atraktivitě diskontního prodeje svědčí i fakt, že s výstavbou započala i Delvita (prodejny Lev-ně) a Julius Meinl (Jééé), kteř í se dříve tomuto segmentu trhu v ČR vůbec nevěnovaly. Tržní podíl diskontního prodeje loni vzrostl na sedm procent a pomalu se blíží deseti. Stále však významně zaostáváme za spořivým Německem, kde mají diskonty 25 procent trhu.
