Tuzemská ekonomika si během letošního druhého čtvrtletí meziročně polepšila o 0,4 procenta. V rámci svého předběžného odhadu to uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Ten dále doplňuje, že co se mezikvartálního srovnání týče, zde byl nárůst 0,3procentní.
Že české HDP roste, je bezpochyby zprávou dobrou. Dle analytiků nicméně i tak výkon zdejšího hospodářství zůstává lehce za očekáváními. Tržní analýzy mu totiž podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Jana Bureše predikovaly mezičtvrtletně 0,5procentní růst.
„Struktura HDP zatím není k dispozici, ale podle komentáře z ČSÚ ekonomiku táhla dál spotřeba domácností, zatímco ji brzdí pokračující odbourávání zásob a pravděpodobně i relativně slabá investiční aktivita, projevující se kromě jiného slabými výkony průmyslu a stavebnictví,“ shrnuje s tím, že „investičně zaměřený průmysl marně čeká na oživení v celé Evropě“.
Německá ekonomika se propadla
Onomu avizovanému oživení by měl dle Bureše časem pomoci nižší stav zásob, ale také některé další faktory. Jmenovitě to jsou očekávané „nižší úrokové sazby a postupný rozjezd spotřeby domácností, který se nejprve projeví na produkci spotřebitelského zboží (elektronika, počítače) a následně v investičně zaměřených odvětvích (strojírenství, stavební materiály)“. Druhým dechem každopádně dodává, že vzhledem k aktuální podnikatelské náladě to může trvat o něco déle, než jak se původně zdálo.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák k tématu slabšího mezikvartálního růstu říká, že negativní dopad měla mimo jiné zahraniční poptávka. Příčinu lze přitom podle něj potřeba hledat u našich západních sousedů. „Německý PMI ve výrobě ve druhém čtvrtletí klesal a obnovily se problémy v dodávkách dílů pro automobilový sektor,“ všímá si.
A právě z Německa přišly v úterý další lehce znepokojivé zprávy, jež mohou mít vliv na to, jak se bude české ekonomice dařit nadále. Tamní hrubý domácí produkt totiž, jak upozornil Martin Gürtler z Komerční banky, ve druhém letošním kvartálu mezičtvrtletně o 0,1 procenta klesl, ačkoliv se očekávalo, že o stejnou hodnotu naopak poroste. Teoreticky se tak podle něj může stát, že až ČSÚ vydá zpřesněný odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí, dojde z jeho strany k dodatečné revizi směrem dolů.
Zpět v černých číslech, ale…
Novák z Akcenty je přesvědčen, že „pokud se domácí ekonomika ve druhé polovině letošního roku bude vyvíjet podobně jako v první půlce, tak lze v souhrnu za celý letošní rok očekávat růst HDP zhruba o 0,7 procenta“. Což by však podle něj rozhodně nijak oslnivé oživení nebylo, obzvláště po předchozích dvou letech hospodářské stagnace.
Bureš oproti tomu mluví v o něco pozitivnějším duchu, byť i on zůstává obezřetný: „V dalších kvartálech čekáme lehké zrychlení oživení dané o něco lepšími výkony průmyslu. Vzhledem k přetrvávajícím slabým výsledkům posledních podnikatelských nálad v průmyslu napříč Evropou jsou však rizika pro náš odhad růstu pro letošní rok (1,3 procenta) vychýlena směrem dolů. Pozdější oživení průmyslu nás může vést k revizi HDP pro rok 2024 lehce směrem dolů a pro rok 2025 lehce vzhůru.“
Klesnou sazby o 50, nebo jen 25 bazických bodů?
Otázkou zůstává, jak na nejnovější údaje z domácí ekonomiky zareaguje Česká národní banka. Její bankovní rada má další zasedání na programu již ve čtvrtek 1. srpna, přičemž rozhodovat na něm bude o dalším potenciálním snížení základních úrokových sazeb.
Dvoutýdenní repo sazba má nyní hodnotu 4,75 procenta a očekává se, že bude postupně dál klesat. Někteří analytici před časem hovořili o možném snížení o 50 bazických bodů, tedy na úroveň 4,25 procenta. Dle Bureše je nicméně tento scénář spíše nepravděpodobný.
„Z pohledu ČNB jsou sice dnešní čísla viditelně za květnovou prognózou, oživení však oproti prvnímu kvartálu zrychluje, což může být psychologicky pro řadu členů bankovní rady důležité. Navíc v nové prognóze může proti slabšímu růstu (protiinflační riziko) působit slabší koruna či lehce vyšší sazby EURIBOR (proinflační rizika). Věříme proto dál, že se centrální bankéři ve čtvrtek přikloní spíše ke konzervativnějšímu snížení sazeb o 25 bazických bodů (rozhodnutí však nebude jednomyslné a budou hlasy i pro 50 bodů),“ uzavírá hlavní ekonom Patria Finance.
