To číslo vypadá na první pohled skvěle. Zdejší hospodářství vykázalo v období od letošního dubna do června ve srovnání s rokem 2020 podle předběžných údajů růst o 7,8 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Přepsalo tak historické tabulky, neboť dosavadní rekord směrem nahoru byl o tři desetiny procentního bodu nižší. A také hodně vousatý. Datuje se totiž ke druhému kvartálu roku 2006.
„Česká ekonomika má dnes velký den,“ říká s odkazem na zveřejněná čísla o stavu tuzemského HDP analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Veškerý optimismus ale vzápětí krotí: „Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent.“
Vládní politici čísla zneužijí
Důvod, proč výše zmíněné instituce byly ve svých odhadech ještě optimističtější, je prostý. „Meziroční růst HDP je významně ovlivněn velmi nízkou srovnávací základnou z druhého čtvrtletí loňského roku,“ vysvětluje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Během něj se český hrubý domácí produkt v návaznosti na vypuknuvší koronavirou pandemii meziročně propadl dokonce o masivních 11 procent.
Na to však podle Kovandy někteří politici příliš hledět nebudou a zveřejněné statistické údaje zneužijí ve svůj prospěch: „Rekordní růst tuzemského hospodářství je nepochybně „vodou na mlýn“ vládním stranám. Ty si dnešní čísla velmi pravděpodobně zařadí do arzenálu předvolebních PR argumentů. To, že jde do značné míry o výsledek ponížené srovnávací základny loňského roku, je z hlediska PR totiž vlastně druhořadé.“
Ekonomiku brzdí chybějící materiál
Co stálo za menším než očekávaným růstem zdejší ekonomiky během druhého čtvrtletí úřad nezveřejnil. Učiní tak teprve v okamžiku, kdy bude mít k dispozici zpřesněné údaje. S jistými zkušenostmi a znalostmi lze nicméně dle Nováka tyto faktory dobře odvodit.
„ČSÚ konkrétně zmiňuje, že k 0,6procentnímu mezikvartálnímu růstu kladně přispěla ta část sektoru služeb, která nejvíce profitovala z ukončení protiepidemických opatření, tedy obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Zároveň však nezmiňuje průmysl, a právě zde je pravděpodobně nutné hledat příčiny slabšího mezičtvrtletního růstu,“ poodhaluje.
Ten v měsících dubnu a květnu svými výkony příliš nepřesvědčil, za což mohla především tristní situace na straně nabídky, kdy se průmyslové podniky potýkaly s všeobecným nedostatkem materiálu a rostoucími cenami vstupů. Pokud jde o poptávkovou stranu, zde pro změnu zůstaly za očekáváním spotřeba domácností i příspěvek čistého exportu.
„Předběžný údaj o HDP za druhé čtvrtletí tak ukázal, že problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích jsou opravdu silnou brzdou průmyslově laděné české ekonomiky a že české domácnosti se do utrácení zatím rozhodně bezhlavě nevrhly,“ dodává Novák s tím, že aktuální vývoj ekonomiky by neměl nijak zásadně ovlivnit centrální bankéře v jejich záměru pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb.
Čechům je hej
Ačkoliv současný vývoj zdejšího hospodářství je navzdory rekordním číslům v podstatě zklamáním, samotní Češi vlastní ekonomickou situaci černě rozhodně nevidí. Ba naopak, považují ji za dosud nejlepší od přelomu tisíciletí.
„Z šetření agentury CVVM, která na přelomu května a června letošního roku pro jeho účely oslovila takřka tisícovku respondentů, plyne, že tuzemské domácnosti vychází se svými příjmy nejlépe v historii sledování od začátku tohoto milénia. A také to, že v posledních dvanácti měsících čelil velmi obtížné finanční situaci historicky nejnižší podíl tuzemských domácností. V neposlední řadě pak z šetření plyne i to, že historicky nejnižší podíl českých domácností sdílí subjektivní pocit chudoby,“ připomíná Kovanda.
To je dle jeho názoru důsledkem ochoty naší i zahraničních vlád zachraňovat českou ekonomiku i za cenu enormního růstu zadlužení. „Nárůst dluhu zkrátka umožnil vyhladit propad ekonomky, respektive ztlumil nepříznivý dopad tohoto propadu na trh práce, zaměstnanost a celkovou poptávku,“ uzavřel analytik Trinity Bank.
