Meziroční zlepšení o 3,1 procenta je v případě tuzemského hospodářství lepším výsledkem, než s jakým statistici původně počítali. A i když by něco takového samo o sobě mělo navozovat pocit radosti, ke spokojenosti je podle analytiků velice daleko.
Česko se může pyšnit relativně nízkou mírou nezaměstnanosti (v září podle ČSÚ dosáhla 2,7 procenta), jež žene domácí spotřebu vzhůru. Ta pak v kombinaci s vysokými vládními výdaji pomáhá k růstu tuzemské ekonomice jako celku. Jenže právě v tom tkví jádro celého problému, alespoň podle analytika společnosti BH Securities Štěpána Křečka.
Jak se vyvíjí česká ekonomika v posledních dvou letech. Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní„Vládní výdaje jsou financovány na dluh, takže se jedná o růst vyhnaný steroidy,“ míní ekonom. Současnou situaci proto vnímá s velkými obavami. „Skutečný stav naší ekonomiky není dobrý a v krajním případě se můžeme vrátit do recese,“ predikuje Křeček.
Zase ty čipy a drahá ropa
Zatímco spotřeba českých domácností představovala pro tuzemské hospodářství během třetího letošního čtvrtletí jednoho z hlavních tahounů, zahraniční poptávka jej naopak stahovala směrem dolů. Dokládá to ostatně ukazatel salda zahraničního obchodu, jež za posledních 12 měsíců pokleslo o rekordních 102 miliard korun.
„Na vině je zejména propad automobilové výroby, a tedy i příslušného exportu, který souvisí s mezinárodní logistickou krizí, specificky pak zejména s takzvaným čipovým hladomorem,“ všímá si hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Našly by se ale i další důvody: „Za dramatickým propadem salda zahraničního obchodu je také prudký meziroční nárůst cen ropy na světových trzích. Zatímco loni ve třetím čtvrtletí se průměrná cena pohonných hmot v ČR pohybovala kolem 27,80 koruny za litr, jak vyplývá z údajů CCS, letos ve stejném období roku to bylo o takřka pět korun na litr více. A to navzdory snížení spotřební daně z motorové nafty. Česko jako čistý dovozce ropných produktů pochopitelně při růstu světových cen ropy vykazuje za jinak stejných podmínek snížení salda zahraničního obchodu.“
Návrat k normálu se odsouvá
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák v souvislosti s těmito dvěma zcela protichůdnými jevy dokonce hovoří o vzniku jakési dvourychlostní ekonomiky. Připomíná fakt, že zatímco v předchozích čtvrtletích se mohlo tuzemské HDP opřít o silný průmysl, nyní za svůj růst vděčí především sektoru služeb - ačkoliv i stavebnictví podle něj pomohlo.
I když aktuální čísla o stavu české ekonomiky vypadají z nejrůznějších důvodů o něco optimističtěji než původně, je zde velká pravděpodobnost toho, že návrat na předkrizovou úroveň se posune dále do budoucnosti. Novák očekává, že zdejší hospodářství v závěru roku mezikvartálně poklesne (zatímco v rámci toho třetího vzrostlo o 1,5 procenta) a v součtu za celý rok 2021 si polepší jen lehce přes procenta dvě.
„Na výrobní sektor budou totiž i přes zlepšení negativně doléhat problémy ve výrobních řetězcích. Spotřeba domácností bude pro změnu pod negativním vlivem vysoké inflace a prudkého růstu cen energií. Pokud k předchozímu připočteme přetrvávající problémy s pandemií a otazník funkčnosti vakcín nad novými variantami covidu-19, tak je prostor pro silnější hospodářské oživení i na začátku příštího roku poměrně omezený,“ uzavírá Novák s tím, že zmíněný „návrat k normálu“ je podle něho reálný nejdříve ve druhém pololetí roku 2022.
