VÝROBCI HRAČEKPředvánoční období se na prodeji hraček podílí 70 procenty. Většina se jich přitom vyrobí v Asii. Přesto se několika českým firmám daří úspěšně čelit této levné konkurenci.Robotický ještěr Robotyrannus, elektrická pouťová střelnice či chrochtající odpadkový koš.
ve spolupráci s deníkem METRO
VÝROBCI HRAČEK Předvánoční období se na prodeji hraček podílí 70 procenty. Většina se jich přitom vyrobí v Asii. Přesto se několika českým firmám daří úspěšně čelit této levné konkurenci. Robotický ještěr Robotyrannus, elektrická pouťová střelnice či chrochtající odpadkový koš. To jsou mezi hračkami podle obchodníků hity letošních Vánoc. Mezi časté dárky budou patřit také figurky či stavebnice motivované filmem Piráti z Karibiku. HRAČKY V POHYBU „Obecně je největší zájem o interaktivní hračky. Mezi naše nejoblíbenější zboží patří například interaktivní zvířátka či autíčko na dálkové ovládání, kterým si můžete například postupně vyměňovat motor za silnější či střídat pneumatiky podle typu povrchu,“ uvádí další příklady Jiří Holeček, marketingový ředitel společnosti Pompo, která má v Česku největší síť prodejen s hračkami. Zároveň však dodává, že všechny výše jmenované produkty pocházejí od zahraničních firem a čeští výrobci se na tržbách sítě hračkáren Pompo nepodílejí více než pěti procenty. „Po sametové revoluci postupně zkrachovala řada českých producentů. Tento proces se zastavil na konci devadesátých let minulého století. Potom se situace stabilizovala a nyní začínají někteří domácí producenti zahraniční konkurenci opět dotahovat,“ popisuje situaci Jiří Holeček. Přesné statistiky o vývoji českého trhu s hračkami neexistují. Podle místopředsedy Sdružení pro hru a hračku Jiřího Šťastného za posledních deset let v Česku produkce v tomto odvětví klesla o polovinu. Skončili například velcí výrobci jako Tofa, Hamiro či výrobce stavebnice Seva Vista Semily. „Dá se také říci, že výroba dřevěných a kovových hraček si nyní v České republice udržuje svoji pozici, produkce plyšových a textilních hraček vzrůstá, ale naopak se prudce snižuje výroba hraček z plastu. Zde je totiž nejznatelnější nástup asijských, zejména čínských producentů,“ vypočítává Šťastný. Celkový podíl dovážených hraček na tuzemském trhu pak odhaduje Šťastný zhruba na dvě třetiny. KRTEČEK DOBÝVÁ SVĚT Rostoucí zájem o tradiční dřevěnou hračku na domácím trhu zaznamenává v posledních měsících například firma Detoa z Albrechtic na Jablonecku. K největším hitům společnosti nejen v Česku, ale i v evropských zemích, a dokonce i v Japonsku, patří hračky a další výrobky s motivem oblíbené české pohádkové postavičky Krtečka. „Jak se zlepšuje ekonomická situace obyvatelstva, jsou rodiče ochotni koupit dětem i drahou hračku, protože vědí, že je kvalitní,“ říká obchodní ředitelka společnosti Detoa Monika Hallerová. Právě vysokou kvalitou a schopností rychle reagovat na přání zákazníka se podle jejích slov firmě daří úspěšně čelit čínské konkurenci. VLASTNÍ PÍSEČEK NESTAČÍ Asijská konkurence netrápí na českém trhu ani výrobce klasických kovových stavebnic Merkur z Police nad Metují. „Číňané se sice snažili dodávat podobné výrobky, jako máme my, a to dokonce i za o něco nižší cenu, ale jejich značky nebyly u nás zavedené a neuspěli. Na zahraničních trzích je to však o mnoho složitější kvůli nákladům na dopravu a vyšším maržím obchodníků,“ říká jednatel společnosti Merkur Toys Radko Kříž. Letos tak firma podle Kříže utrží zhruba o deset až patnáct procent více než v loňském roce. Svou originalitou oslovily zákazníky také například krajkované panenky z Družstva umělecké tvorby Uherský Brod. Daří se i společnosti Moravská ústředna Brno, která se zaměřuje na plyšové a textilní hračky, loutky a maňásky. Mezi jejich oblíbené postavičky patří opět Krteček, ale také Štaflík a Špagetka nebo Rákosníček. Osmdesát procent produkce tohoto brněnského výrobce hraček jde na vývoz. Právě zvyšování exportu je cestou, jak mohou čeští výrobci hraček uspět. Vývoz v tomto oboru od letošního ledna do srpna činil podle Českého statistického úřadu 10,52 miliardy korun a meziročně byl tak zhruba o čtyři miliardy korun vyšší. České hračky směřují především do Rakouska, Německa, Dánska a dalších zemí Evropské unie. Kromě rostoucího vývozu se však naopak do Česka dováží stále více hraček zahraničních výrobců. Za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl dovoz hraček oproti stejnému období loňského roku ze 4,7 miliardy korun na 10,4 miliardy korun. Optimismus z faktu, že vývoz mírně převyšuje nad dovozem, však mírní Jiří Šťastný. „Čísla nejsou moc vypovídající, protože vycházejí z deklarovaných cen při dovozu, zejména z Číny, a ty jsou značně odlišné od cen skutečných,“ vysvětluje. ŠKODLIVÁ MINIMÁLNÍ MZDA Přesto je růst dovozů evidentní a na záplavu levných hraček z Asie doplatil například výrobce klasických dřevěných bubeníčků, koloběžek, skládacích zvířátek nebo dřevěných stavebnic, firma Blank z Ústí nad Orlicí. Společnost se rozhodla nedávno svou produkci ukončit. Podle předsedy představenstva společnosti Vladimíra Blanka není možné asijským dovozům moderních hraček cenově konkurovat. „Velké auto s dálkovým ovládáním stojí v obchodě 270 korun, náš kašpárek, který zvoní, stojí 400 korun. Čemu se pak divit?“ stěžuje si Blank. Domácí výrobci jsou navíc podle Vladimíra Beckerta ze společnosti Noe z Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, jež vyrábí textilní hračky, kostýmy a reklamní maskoty, pod tlakem odběratelů, kteří jim nedovolí zvýšit cenu a požadují čím dál větší výhody a slevy. „Kvůli záplavě levného dovozu si to mohou dovolit. Dalším problémem je chování politiků, kteří uměle tlačí na růst minimálních mezd a sociálních výhod, a tím přímo působí na klesající konkurenceschopnost české pracovní síly. Náš sektor do této oblasti bohužel spadá, protože velká část výroby je rukodělná. O nárůstu cen energií, které jsou závislé na libovůli monopolních podniků, vůbec nemluvím,“ podotýká Beckert. Část produkce firmy sice podle něj míří na zahraniční trhy, tržby z exportu ale zase snižuje posilující kurz koruny vůči euru. „Jedinou šancí na úspěch je najít mezeru na trhu. To je však velmi vysilující, a navíc vám nápad zanedlouho někdo okopíruje. Naštěstí existuje určitá skupina lidí, která preferuje kvalitu, jinak bychom už neexistovali. Většinu ale zajímá hlavně cena,“ míní spolumajitel společnosti Noe. IGRÁČEK ŽIJE, ALE KULHÁ Velké problémy českým výrobcům způsobují i asijští plagiátoři. S levnějšími napodobeninami z Číny se o místo na trhu již delší dobu perou například známí tahací kačeři z výrobního družstva JAS ve Stráži nad Nežárkou. Asijští výrobci již léta hračky pro děti z jihočeského družstva kopírují a vytlačují je vzhledem k nesrovnatelně nižší ceně z pracně dobytých trhů. Podnik kvůli tomu musel za poslední dva roky propustit téměř polovinu zaměstnanců. „Abychom se na trhu udrželi, musíme sázet na inovaci a přinášet minimálně jednou do roka nové výrobky,“ říká obchodní ředitelka společnosti JAS Vladimíra Syrineková. V segmentu plastových hraček již mnoho výrobců nezůstalo. Asijskou invazi nepřežila již zmíněná Vista Semily. Značně omezena musela být také výroba populárních Igráčků. Ze čtyř výrobních závodů zbyl pouze jeden, v Senohrabech u Prahy. Relativně úspěšná je naopak další tradiční česká stavebnice Cheva od firmy Chemoplast Brno. S novou stavebnicí Roto přišla v říjnu tohoto roku také společnost Efko z Nového Veselí. Někteří odborníci vyčítají českým výrobcům hraček až přílišnou orientaci na tradice a tím pádem chybějící inovace a nové nápady. Přitom celosvětový trend je takový, že dochází k přesunu od klasických hraček k hračkám elektronickým. PROČ HRAČKY ANO, A KALHOTY NE? Podle zjištění České obchodní inspekce nevyhovuje českým normám každá desátá hračka. Většina z nich přitom pochází z jihovýchodní Asie. „Za vším stojí hlavně tuzemské firmy, jež hračky z asijských zemí dovážejí. Přestože toto zboží nesplňuje normy, nemá atest, je nebezpečné, neudělá s tím nikdo nic. Jsou to hrobaři českého hračkářství,“ rozčiluje se předseda výrobního družstva MIVA z Vacova na Prachaticku Jan Záhorský. Kexistenčním problémům některých firem přispívá podle Beckerta také stát, který výrobu hraček nepodporuje. „Ve srovnání s jinými obory, které stát dotuje, je tu velká nerovnováha. Hračky musejí projít atestací, ale například kalhoty pro děti ji nepotřebují. Všude v civilizovaném světě si stát také chrání malé řemeslné výrobce, protože ví, že obohatí sterilní nabídku řetězců,“ uvádí Beckert. Českým producentům naopak dělá radost, že se po dlouhých letech opět zvyšuje porodnost. |HRAČKY NEHRAČKY Z KROUNY**V Česku vyrábí hračky také řada nadšenců, kteří se snaží udržet rodinnou tradici. Jedním z nich je i Zdeněk Bukáček, který v Krouně na Chrudimsku soustruží v malé dílničce svoje dřevěné figurky. S výrobou hraček začal v roce 1957 jeho pradědeček. Letos hlásí pan Bukáček úspěšný rok, prodá zhruba o pětinu více svých výrobků než v loňském roce.To vše však pouze za cenu toho, že oficiálně jsou jeho výrobky prodávány jako „folklorní a dekorační panenky a ostatní podobné výrobky pro dospělé sběratele“, nikoli jako hračky. Na ty by si totiž musel nechat udělat atest. A to by ho přišlo na desítky tisíc korun, což si dovolit nemůže.|
