Od počátku letošního roku je Moravskoslezské inovační centrum Ostrava (MSIC) dalším členem celostátní platformy inovačních center Platinn.cz, které poskytují konzultační podporu malým a středním podnikům po celé republice.
Stávající síť expertů se tak rozroste o dalších 120 odborníků zaměřených na témata, jako jsou zahraniční expanze, rozvoj lidí, financování nebo řízení firem. MSIC se tím postavil po bok dalších pěti inovačních center včetně inovační agentury JIC, která síť před několika lety zakládala. „Naší vizí je otevřený inovační ekosystém, který je domovem globálně úspěšných podnikatelů a inspiruje svět. Chceme vidět úspěšný nejenom region, ve kterém působíme, ale i celé Česko,“ říká ředitel inovační agentury z jižní Moravy JIC Petr Chládek. To byl jeden z důvodů, proč JIC z původně konzultačního programu vybudoval celostátní síť spolupracujících inovačních center s názvem Platinn.cz.
Podpora pro tři stovky firem
Od začátku roku 2020 síť sdružuje už šest inovačních center. Kromě JIC a MSIC jsou členy liberecký Lipo.ink, Technologické inovační centrum Zlín, Středočeské inovační centrum a Inovační centrum Ústeckého kraje.
„MSIC letos v létě oslaví tři roky existence.
Od poloviny roku 2017 se nám podařilo vybudovat pro majitele firem atraktivní síť zkušených koučů a technologických expertů a podpořit našimi službami více než tři stovky společností a podnikatelů. Vstupem do sítě Platinn.cz získáváme možnost využít služby dalších expertů z celostátní sítě inovačních center“ vysvětluje některé z důvodů vstupu do sítě ředitel MSIC Pavel Csank.
Na začátku byla švýcarská metodika
Základ pro platformu Platinn.cz položil konzultační program s názvem Platinn neboli PLATform for INNovation. Švýcarská metodika poradensko-inovačního programu nabízí koučink a mentoring z řad expertů s prokazatelnými byznysovými úspěchy. Ti mohou s nadhledem a odstupem pomoci malým a středním firmám odhalit možnosti růstu a skryté příležitosti k rozvoji. Pak už záleží jen na samotných majitelích firem, jak s těmito doporučeními naloží.
Metodiku začal v roce 2014 používat JIC v rámci Jihomoravského kraje. A její efektivitu potvrdila i analýza přínosů regionální inovační strategie z roku 2018.
„Podle ní rostl firmám, které programem prošly, obrat devětkrát rychleji než srovnatelným firmám, které program nevyužily“ dokladuje výsledky programu Jindřich Weiss, který v JIC vede tým podpory podnikatelů.
Program zaujal i další inovační centra v republice a ta se postupně k němu začala připojovat. V roce 2018 do sítě vstoupil Liberecký, Zlínský kraj a Ústecký kraj, v loňském roce se přidalo i Středočeské inovační centrum.
Letošním rokem se členem platformy stává tedy i moravskoslezský MSIC.
Podle ředitele JIC Petra Chládka tím ale rozšiřování Platinn.cz nekončí.
„Chceme vybudovat síť expertů napříč celou Českou republikou. Neznamená to ale, že budeme síť rozšiřovat za každou cenu. Potřebujeme mít stoprocentní jistotu, že služby, které inovační centra a experti poskytují, jsou skutečně kvalitní a profesionální“ upřesňuje Chládek s tím, že s MSIC vzroste již tak výrazná role Platinn.cz v českém inovačním ekosystému.
Inovativní lampy
I takový produkt, jako je pouliční lampa, je příkladem, jak inovace dokážou měnit tradiční svět kolem nás. Ve Středočeském inovačním centru (SIC) vznikl ve spolupráci se startupem Byzance, který vznikl na ČVUT v Praze, zajímavý koncept inteligentního veřejného osvětlení. Multifunkční lampy se za pomocí malé krabičky s anténou, která se napojí na hlavní „životní funkce“ lampy, umějí přizpůsobit okolí a zároveň fungovat jako ovládací zařízení.
Zařízení nenarušuje původní vzhled ani neporušuje záruku v případě změny designu lampy. Technologie je 24 hodin nonstop pod elektrickým proudem - kromě potřebné regulace osvětlení do ní lze umístit také vysílač bezdrátového vysokorychlostního internetu, bezpečnostní kameru, pohybové nebo environmentální senzory. „Vobcích Středočeského kraje se nachází zhruba 200 tisíc lamp. Mnohé z nich na strategických místech u škol, obchodů, úřadů, v blízkosti domácností.
V současné době nelze u většiny regulovat intenzitu světla, což přináší větší náklady na energie, ale také způsobuje takzvaný světelný smog“ vysvětluje Pavel Kaplan, expert SIC pro města a obce.
Výsledky pilotního projektu jsou přesvědčivé. Oproti běžným sodíkovým lampám lze ušetřit až 67 procent nákladů, oproti LED osvětlení je úspora třetinová. Pomocí nové technologie lze nastavit intenzitu světla v individuálním režimu každé lampy. Kromě prodloužení životnosti o 39 procent má tento systém nespornou výhodou při regulaci světelnosti v obydlených oblastech. Znamená méně jasu do oken rodinných domů, více svitu na přechodech nebo v případě výjimečných událostí, například nehod a zásahů záchranných složek.
V další fázi projektu se počítá s instalací dobíjecích stanic pro elektromobily. Zařízení bude napojené na stejné elektrické vedení a výnosy od uživatelů půjdou do obecního rozpočtu. Ten sníží servisní náklady na údržbu a správu lamp až o 70 procent. „Projekt je příkladnou ukázkou přenosu znalostí a technologií z výzkumu do praxe,“ říká hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.
Ponožky ze skleníkových plynů
Oxid uhličitý, hlavní skleníkový plyn, se dá smysluplně využít v textilním průmyslu. Vědci z Technické vysoké školy v Cáchách představili umělé vlákno, jehož součástí je i oxid uhličitý, který vzniká jako odpadní surovina v energetickém a chemickém průmyslu nebo se uvolňuje při spalování fosilních paliv.
Inovativní typ vlákna by se podle odhadů mohl uplatnit až v 80 procentech všech druhů oděvů, které jsou na trhu. Nový typ vláken se může využívat v elastických textiliích, například v ponožkách nebo sportovním oblečení.
Podle firmy Covestro, výrobce umělého vlákna, by výhledově mohl oxid uhličitý zcela nahradit používání ropných produktů při výrobě textilií. V Cáchách vyrobili první vzorky zboží, několik párů barevných ponožek, udržitelnější elastická vlákna se mohou uplatnit i ve spodním prádle, například podprsenkách. „Elastická textilní vlákna na bázi CO2 neobsahují bavlnu, na jejíž produkci je potřeba velké množství vody, ani přírodní vlnu, která je považována za vzácnou surovinu,“ říká Thomas Gries z tamního institutu textilních technologií.
Potenciál inovativního nápadu je obrovský, elastická umělá vlákna se používají v 80 procentech všech druhů oděvů. Textilní průmysl je celosvětově třetím největším průmyslovým sektorem, proto ekologičtější výroba může významně ovlivnit produkci skleníkových plynů. Společnost Covestro má v plánu vyrábět granulát pro nový typ vláken, který obsahuje oxid uhličitý. V průmyslovém měřítku by se nový typ umělého vlákna měl objevit do tří let a inovace nemá prodražit vstupy při výrobě textilií.
O autorovi| BusinessInfo.cz, Euro.cz
