Soudy se dosud nevyrovnaly s návalem případů z počátku 90. let Pokud jste se na konci roku 2000 podali žalobu u soudu, byl váš spor s největší pravděpodobností vyřešen teprve letos v létě. Průměrná délka soudního řízení v občanskoprávních věcech byla totiž v roce 2000 přesně 555 dní.
Soudy se dosud nevyrovnaly s návalem případů z počátku 90. let
Pokud jste se na konci roku 2000 podali žalobu u soudu, byl váš spor s největší pravděpodobností vyřešen teprve letos v létě. Průměrná délka soudního řízení v občanskoprávních věcech byla totiž v roce 2000 přesně 555 dní. Situace se však začíná mírně zlepšovat.
Česká republika si navzdory délkám soudního řízení vysloužila částečnou pochvalu Evropské unie. Hodnotící zpráva za rok 2001 totiž konstatuje zkrácení trestních řízení. Ve statistikách za rok 2002 se určitě dočkáme dalšího zlepšení - projeví se blahodárný vliv novely trestního řádu, která umožňuje v jednoduchých případech rozhodnout během několika dní. Změny trestního řádu vstoupily do povědomí především díky tehdejšímu ministru spravedlnosti Otakaru Motejlovi, který rezignoval poté, co Poslanecká sněmovna smetla jeho návrhy. Jeho nástupcům se však podařilo získat pro většinu navrhovaných kroků politickou podporu.
Nepovedená změna soudního řádu
Bývalý prezident soudcovské unie Libor Vávra říká, že většina sporů u nás trvá přibližně stejnou dobu jako v Evropské unii. Průměr nám kazí především obchodní spory, a některé excesy kvůli průtahům, které se dostávají až před Evropský soudní dvůr. Nepřipravené soudnictví bylo v devadesátých letech zavaleno nesmírným množstvím především obchodních případů, kterými se prokousává dodnes. Změna občanského soudního řádu, která měla pomoci, se podle mnoha odborníků příliš nepovedla. Přestože je na její celkové odsouzení ještě brzo, je už jisté, že svazuje proces zbytečnými formálnostmi a nepřispívá tak k rychlému vyřešení věci. Provádět reformu justice není úplně jednoduché. Přinejmenším v jednom případě přesáhl politický tlak na změny únosnou mez. Podle zákona o soudech a soudcích, který předložil Jaroslav Bureš, se měli soudci vzdělávat na Justiční akademii, skládat zkoušky odborné způsobilosti a v případě neúspěchu mohli přijít o místo. Přestože myšlenka většího tlaku na odbornou zdatnost soudů získala podporu mezi veřejností, byl zákon z podstatné části zrušen Ústavním soudem, neboť nepřiměřeným způsobem zasahoval do nezávislosti soudní moci. Soudce by totiž mohl být odvolán v podstatě za to, že se znelíbil ministerstvu spravedlnosti.
Dlužníci se už tolik nesmějí
Naopak se podařilo zřídit soukromé exekutory a zveřejnit jejich seznam na internetu. Také v případě obchodního rejstříku se uvažuje o tom, že by zápisy neprováděly soudy, jejichž pomalost otevírá prostor korupci. Někteří politici i právníci si přitom nedovedli představit, že by výkon vlastního soudního rozhodnutí, mnohdy za použití donucení, mohl být svěřen soukromému exekutorovi. Žalostné výsledky soudních vykonavatelů však nahrávaly myšlence exekutorů soukromých. Kvůli stávající nevymahatelnosti práva totiž rozbujelo nezákonné vymáhání pohledávek různými vyděračskými gangy, u nichž nebylo výjimkou ani napojení na mezinárodní mafie. Díky exekutorům se výrazně změnila autorita práva ve společnosti. Časté, rádoby srdceryvné televizní reportáže zachycují velkou změnu: Dlužníci se nemohou svým věřitelům vysmívat tak bezstarostně, jako to bylo běžné ještě před pár lety či jen měsíci. Navzdory zlepšením doporučuje nejnovější studie Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ještě posílit práva věřitelů a urychlit odchod firem neschopných splácet své závazky z trhu, pokud má země obstát v konkurenci států Unie. Práva věřitelů jsou podle banky při bankrotech podniků podkopána - rozhodnutí soudu o vyhlášení konkurzu trvá jeden až tři roky a na exekuci majetku dlužníka věřitel obvykle čeká další rok. Nedostatky tohoto druhu má vyřešit až nová úprava úpadkového práva, kterou dokončuje ministerstvo spravedlnosti.
Soudců je dost, počítačů málo
Kritiku jsme sklízeli také za nekvalitní úpravu správního soudnictví. Mezitím byl přijat soudní řád správní a od 1. ledna 2003 začne pracovat Nejvyšší správní soud. Ochrana občanů proti špatnému rozhodování úřadů by se tak měla dostat na současnou evropskou úroveň. Soudců už bychom měli dostatek. Jiné je to s počítačovým vybavením, které obzvlášť v minulých letech vyvolávalo trpné úsměšky. Zatímco počítačové technologie uháněly kupředu, ministerstvo spravedlnosti do nich v letech 1994-98 investovalo stále méně a méně. Tento trend se prý obrátil, a ministerstvo slibuje zlepšení. Zčásti také díky Evropské unii, která na vybavení soudů přispěje více jak 25 miliony korun. Minulý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš dokonce před odchodem z funkce prohlásil, že se práce soudů zlepšuje a ve všech druzích soudních agend už dokáží projednat více případů, než kolik jich dostávají na stůl, takže počet neprojednaných případů klesá. Do průměrné délky projednávání se však tento trend promítne až s velkým zpožděním. Navzdory příznivým zprávám by organizace uvnitř soudů zasloužila zlepšení. Podle čestného předsedy Soudcovské unie Jana Vyklického je ve vyspělých zemích soudce vlastně šéfem týmu, který za něj dělá veškeré rutinní úkony, takže jeho vlastní odbornost se může koncentrovat na řešení důležitých problémů. K dokonalé a moderní organizaci má tedy česká justice zatím daleko.
Přehled ministryň a ministrů spravedlnosti od listopadu 1989 - 2002
Antonín Kašpar (červen 1981-prosinec 1989)
Dagmar Burešová (prosinec 1989-červen 1990)
Leon Richter (červen 1990-leden 1992)
Jiří Novák (leden 1992-červenec 1996)
Jan Kalvoda (červenec 1996-leden 1997)
Vlasta Parkanová (leden 1997-červenec 1998)
Pavel Rychetský (pověřen řízením v červenci 1998)
Otakar Motejl (srpen 1998-říjen 2000)
Pavel Rychetský (říjen 2000-únor 2001)
Jaroslav Bureš (únor 2001-červenec 2002)
Pavel Rychetský (červenec 2002-dosud)
Zhodnocení reformy české justice
CO SE PODAŘILO:
*na internetu je obchodní rejstřík, seznam znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů, seznam úpadců, informace o trestním rejstříku a o podávání žádostí o výpis
*místo pomalých soudních exekutorů (tj. vlastně soudních úředníků) nastoupili mnohem efektivnější exekutoři soukromí některé úkony soudců převzalo několik stovek vyšších soudních úředníků
*počet soudců se zvyšuje a blíží se potřebnému stavu
*výrazně se vylepšilo počítačové vybavení soudů (také díky pomoci EU)
CO SE DOSUD NEZLEPŠILO:
*dlouhé projednávání případů - předmětem četných stížností u Evropského soudu pro lidská práva
*časté vracení případů zpět odvolacími soudy, často z formálních důvodů
*pomalá práce obchodních rejstříků a podezření z korupce
*počítačové vybavení stále neodpovídá potřebám a soudní osoby s ním někdy neumějí pracovat dostatečně efektivně
*špatná organizace práce soudce (nemá k dispozici svůj tým)
Přehled občanskoprávní agendy okresních soudů (včetně rozvodů)
Rok Nové případy Vyřízeno Nevyřízeno*
1979 131 658 136 779 33 201
1980 138 894 141 533 34 918
1981 155 896 159 212 35 662
1982 167 289 167 435 40 047
1983 192 766 199 997 42 809
1984 194 177 210 826 45 386
1985 180 043 206 900 38 923
1986 187 230 210 454 43 263
1987 187 636 209 823 43 252
1988 187 600 213 615 43 816
1989 186 978 211 764 45 582
1990 190 335 171 840 105 625
1991 205 561 211 966 77 774
1992 219 080 197 795 119 291
1993 231 001 224 752 145 459
1994 230 189 231 398 164 129
1995 234 930 246 547 174 627
1996 228 701 250 746 178 041
1997 213 585 246 076 169 757
1998 234 554 254 848 174 686
1999 239 032 274 709 163 851
2000 239 378 270 707 154 889
2001 227 703 252 541 152 312
POZN.: *k 31.12. Pramen: Min. spravedlnosti
Seznam důležitých změn v zákonech
JIŽ PŘIJATO:
- rekodifikace občanského soudního řádu (napadána za přílišnou formalizaci řízení)
- zákon o soudech a soudcích (z valné části zrušen Ústavním soudem)
- reforma správního soudnictví, které má rozhodovat spory občanů proti rozhodnutím veřejné správy, včetně rozhodnutí o zřízení Nejvyššího správního soudu (od 1. 1. 2003)
- novela trestního řádu umožňující zrychlená řízení
PŘIPRAVUJE SE:
- nová úprava úpadkového práva (tj. konkurzu a vyrovnání)
- nové řešení v zákoně o soudech a soudcích tak, aby bylo v souladu s ústavou
- návrh zákona o zajištění („zmrazení“) majetku z trestné činnosti na území našeho státu, zejména z organizovaného zločinu, praní špinavých peněz, obchodu s lidmi nebo drogové kriminality
- přijetí nového občanského zákoníku (do dvou let)
- vypracování nového obchodního zákona, který by nahradil stávající obchodní zákoník. Upravoval by především odlišnosti od občanského zákoníku, takže by odpadla dnešní nežádoucí duplicita obchodního a občanského zákoníku (do dvou let)
- nový trestní zákon (do roku 2005) - nový zákoník práce
- změna v obchodním rejstříku
- zápisy nebudou v prvním stupni vykonávat soudy
Užitečné informace na internetu
Ministerstvo spravedlnosti:
- Obchodní rejstřík
- Evidence úpadců (tj. subjektů na které byl prohlášen konkurz)
- Evidence znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů
- Přehled státních zástupců
- Přehled soudců
Anketa:
1) Která z již provedených změn nejvíce prospěla fungování české justice?
2) Ubírají se všechny kroky v reformě správným směrem?
3) Která z chystaných změn bude podle vás nejprospěšnější, a proč?
OTAKAR MOTEJL, veřejný ochránce práv a bývalý ministr spravedlnosti
1) Tím, že jsem víc než dva roky mimo oblast justice, tak v tomto časovém odstupu ztrácím možnost posouzení jak současného stavu, tak vývojových tendencí. Změn po roce 1990 bylo nemálo, a každá z nich byla nejen vedena těmi nejlepšími úmysly, ale také justici pro spěla. Nevratná a významná změna spočívá především v nové koncepci odměňování soudců. Justici se snaží pro spívat, a snad i prospívají, dílčí i komplexní změny v obou hlavních procesních normách.
2) Pozitivním se zřejmě stalo i zrušení specializovaných obchodních soudů a jejich hlubší integrace do normálního civilního procesu.
3) Otevřená zůstává proto jenom otázka změny zákona o soudech a kárné odpovědnosti soudců. A to i po případném zapracování myšlenek nálezů Ústavního soudu.
PA VEL RYCHETSKÝ, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti
1) Fungování justice nepochybně přispělo výrazné navýšení počtu soudců v posledních letech, vybavení soudů počítači (za bruselské peníze z fondu PHARE) a celkové zlepšení materiální úrovně soudů - zejména nové nebo rekonstruované objekty a jednací síně. V oblasti legislativy se asi nejvíce osvědčila novela trestního řádu, která umožnila u důkazně jednoduchých a bagatelních trestných činů zkrácené trestní řízení (cca 20 % věcí je odsouzeno do 14 dnů).
2) Mám jisté pochybnosti o rozsáhlé rekodifikační novele občanského soudního řízení, která měla jednak zrychlit občanskoprávní řízení (zejména ve věcech obchodních) a zefektivnit řízení vykonávací. Zatímco tento druhý cíl se vcelku zdařil, vlastní nalézací řízení v civilních sporech trpí přílišným formalizmem a složitostí.
3) Nepochybně zásadní rekodifikace našeho právního řádu. V průběhu roku 2003 hodlá ministerstvo spravedlnosti předložit nový občanský zákoník, trestní zákoník, obchodní zákoník a zákon o úpadku.
LIBOR VÁVRA, předseda obvodního soudu pro Prahu 1
1) Jsou některé trendy v novele trestního řádu, které výrazně urychlují některé typy řízení. Na komplexní hodnocení procesních změn je však ještě brzo.
2) Není správné, že reforma občanského soudního řádu vedla k velké formalizaci procesu. Na účastníky klade velké nároky a oni také mohou prohrát jen proto, že nemají advokáta, a že nesplní některé formální náležitosti. Kromě toho byl velmi špatný zákon o soudech a soudcích. Politici totiž nechtějí vidět soudnictví jako skutečně nezávislou moc ve státě. V tom jsme unikát dokonce i v rámci východní Evropy a byla z toho velká mezinárodní ostuda.
3) Práci soudů může výrazně zefektivnit zřízení odborných týmů. Řídil by je vždy soudce, který by měl k dispozici několik lidí. Odborníci na management, kteří vypracovali analýzu, tvrdí, že současný systém je v naprostém rozporu se zásadami správného řízení. V rámci týmu by bylo také jasně řečeno, kdo je odpovědný například za průtahy, za to, že se spis kamsi poděl apod.
