Exkomisař založil společnost AMI Expo
PRAHA (mtc) – Společnost AMI Expo zaměřenou na zajišťování účastí na výstavách a veletrzích založil letos na jaře Václav Bartuška (33) společně s firmou AMI Communications. Bývalý novinář a studentský člen komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu (o práci v této komisi napsal knihu Polojasno) Bartuška byl v letech 2000 a 2001 generálním komisařem české účasti na Všeobecné výstavě Expo 2000 v Hannoveru. „Práci generálního komisaře jsem skončil odevzdáním přebytku 46 milionů korun do státního rozpočtu, což mi vystavilo na doživotí červenou kartu pro práci ve státní správě. Každý úředník i politik totiž touží spravovat co největší rozpočet, neboť tím roste jeho vliv, a já jsem postupoval obráceně,“ říká Bartuška, jemuž se nakonec podařilo i prodat náš pavilon, který dlouho neúspěšně nabízel za jednu marku. „Chodili za mnou zástupci nejrůznějších firem, že mají o pavilon zájem, ale že jim ještě musím doplatit – nejméně požadovali půl milionu marek. A přitom na mě významně mrkali, že se přece nějak domluvíme. Pochopil jsem, jak funguje symbióza části české ekonomiky a politiky skrze státní zakázky. Začal jsem tomu říkat česká mrkaná. Když viděli, že se nedohodneme, začali zájemci vyjmenovávat své politické konexe. A brzy mi skutečně volali náměstci ministrů a dokonce i jeden velvyslanec, že slyšeli, že se k té a té firmě nechovám pěkně a že bych to měl přehodnotit. Pak se objevila německá firma Mathai, vyrábějící vzorkovníky pro barvy na vlasy, která nechtěla nic doplatit, naopak sama přidala ještě půl milionu korun. Zakladatel firmy Eduard Mathai měl před válkou kadeřnictví v Mariánských lázních a po válce byl odsunut do Německa,“ uzavírá Bartuška happy-endem angažmá generálního komisaře. Loni v létě dostal Bartuška nabídku od společníku AMI Communication na založení společné firmy. V jaké oboru bude společnost působit, nechali prý jen na něm. Bartuška se stal třetinovým společníkem a od investora má úkol dostat se do konce roku 2003 provozně na nulu. „Vím, že obor – výstavy a veletrhy – není zlatým dolem, ale ten nehledám. Díky úspěchu knihy Polojasno, které se prodalo 230 tisíc výtisků, a i díky úspěchům mé ženy – harfenistky Kateřiny Englichové – nemám finanční potíže. Navíc během svých cest na Sibiř, kde hledám a opravuji hroby českých legionářů, jsem několik majitelů zlatých dolů už potkal. Většinou první rok v kavárně a druhý rok na hřbitově,“ vysvětluje Bartuška.
