Oblast nanotechnologií je jedním z nejperspektivnějších vědních oborů. Materiály vyrobené s jejich pomocí nacházejí uplatnění od automobilového průmyslu přes oděvnictví až po medicínu. Ve světové konkurenci se neztrácejí ani české firmy. Některéz nich díky nanotechnologiímudělaly díru do světa.
„Česko nenív nanotechnologiích na špičce, ale máme dobrý základ,“říká šéf firmy Elmarco Ladislav Mareš.
Autor: Jakub Stadler
Úsporné filtry do spalovacích turbín a motorů prodlužující životnost, součástky pro solární panely, přstroje na recyklaci užitkové vody, nesmáčivé dlaždice a samočisticí nátěry, antibakteriální ponožky s příměsí stříbra odvádějící pot z nohou, ale také „dopravní prostředek“ pro léky na rakovinu v těle pacienta. To je jen několik příkladů obrovské škály možného využití nanotechnologií, považovaných za jeden z nejperspektivnějších vědních oborů. Přimícháním nanočástic mohou běžné materiály získat úplně nové vlastnosti a zdokonalit funkčnost třeba oblečení, lékařských obvazů či laků a barev. Fantazii se přitom meze nekladou.
O téměř nadpřirozených možnostech některých nanotechnologií se mohli přesvědčit i čeští fanoušci vědy. Na začátku června v Praze proběhla konference EuroNanoForum 2009, kterou Česko pořádalo v rámci předsednictví Evropské unii. Odborný program byl určen spíše pro vědce a experty. S velkým zájmem laické veřejnosti se ale setkala doprovodná pojízdná expozice, předvádějící některá z kouzel nanotechnologií v praktickém využití. V útrobách nákladního automobilu, takzvaného Nanotrucku, jich bylo k vidění zhruba šest desítek. Mezi nejzajímavější exponáty patřily třeba autolak chráněný přimíchanými keramickými nanočásticemi, které několikanásobně zvyšují jeho odolnost proti poškození, čisticí prostředky na obuv s nanočásticemi, které vytvářejí na povrchu kůže vysoce účinnou neviditelnou ochrannou vrstvu, aniž by se omezila prodyšnost, nebo ukázky ochrany před paděláním bankovek a cenin s použitím nanočástic. Starší lidi pak mohl zaujmout třeba čip o velikosti devíti čtverečních milimetrů, který může zprostředkovat vidění lidem trpícím některými očními chorobami. Čip se implantuje pod sítnici, kde nahrazuje odumřelé zrakové buňky.
Nanotechnologie umějí i Češi
V oblasti výzkumu nanotechnologií se neztrácejí ani čeští vědci a firmy. Česko sice nepatří přímo mezi „nanovelmoci“, i v tuzemsku lze ale najít několik velmi zajímavých projektů, které se dokázaly prosadit ve světě. „Česko v nanotechnologiích není na špičce, ale je tady dobrý základ,“ tvrdí Ladislav Mareš z firmy Elmarco, která se zabývá výrobou přístrojů určených k produkci takzvaných nanovláken. Právě společnost Elmarco je jednou z nejznámějších firem z oboru a své produkty prodává do mnoha zemí. Vedle ní však v Česku působí hned několik dalších firem, jejichž podnikání souvisí s nanotechnologiemi. Příkladem jsou třeba společnost Optaglio, která patří mezi nejvýznamnější světové producenty optických zabezpečovacích systémů a hologramů, firma Safirba vyvíjející optovláknové senzory a systémy, Limtek vyrábějící laserové měřicí systémy v mikroelektronice nebo firma Inotex, jež se zabývá výzkumem uplatnění nanomateriálů v textilním průmyslu, například pro ochranné oděvy.
Pro úspěšné podnikání v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů je důležité propojení teorie a praxe. Většina komerčních firem proto na vývoji úzce spolupracuje s univerzitami či vědci. Na nanotechnologie vsadily i české univerzity. Obory s nimi související je možné studovat například na univerzitách v Ostravě, Olomouci, Brně i Praze, od podzimu plánuje otevření komplexního studijního programu v oblasti nanotechnologií i Technická univerzita v Liberci. Svou specializací je právě ona v rámci republiky výjimečná.
Nanovlákna tká „pavouk“ z Česka
Navzdory unikátnosti přístroje Nanospider, určeného k průmyslové výrobě nanovláken, zůstala v loňském roce liberecká firma Elmarco za očekáváním. Podle šéfa firmy Ladislava Mareše místo stovek Nanospiderů počítala prodeje jen na desítky. Situace se však začíná obracet k lepšímu. „Prodeje zařízení Nanospider se zvyšují a do konce roku očekáváme jejich významný nárůst,“ tvrdí Mareš. Přestože ani oboru nanotechnologií se nevyhnula ekonomická krize a někteří odběratelé odkládají nákupy na příznivější dobu, firmě se podařilo uzavřít několik zajímavých zakázek. Mezi ty nejvýznamnější patří smlouva se společností HemCon Medical Technologies na spolupráci ve vývoji a výrobě materiálů pro krytí ran, tedy vylepšených obvazů. Hodnota kontraktu má přesáhnout miliardu korun.
TISÍCKRÁT TENČÍ NEŽ LIDSKÝ VLAS
Nanotechnologie, které jsou považovány za synonymum vědeckotechnické revoluce 21. století, využívají materiálů z částic o velikosti jedné miliontiny milimetru. Uplatňují se ve velkém množství vědních disciplín. Přimícháním nanočástic do některých materiálů vznikají materiály zcela nových možností a vlastností.
Výhodou společnosti Elmarco při dobývání světových trhů bylo postavení na trhu – Nanospider ještě donedávna neměl ve světě konkurenci. I to se ale změnilo. „V současnosti se již objevují konkurenční firmy nabízející technologii na výrobu nanovláken. Výhoda lídra trhu nám ale zůstává,“ tvrdí Ladislav Mareš. Pro posílení pozice Elmarco zřídilo zahraniční pobočky. „Pro podporu obchodu jsme posílili své aktivity v Japonsku a Asii,“ konstatuje Mareš. Vedle Japonska funguje pobočka také ve Spojených státech.
Nanovlákna vyrobená na přístroji Nanospider jsou v praxi využitelná v mnoha oborech. „Najdou uplatnění v automobilovém průmyslu, stavebnictví, při ochraně životního prostředí, čištění vod, při výrobě solárních panelů, baterií i v řadě dalších oborů. Dalekosáhlé jsou možnosti uplatnění nanovlákenných materiálů v medicíně,“ vypočítává Ladislav Mareš. Nejrozšířenějším je však podle něj v současnosti využití nanovláken pro filtraci vzduchu.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že výrobu materiálů s použitím nanotechnologií znevýhodňují oproti běžným technologiím vysoké výrobní náklady, podle Ladislava Mareše už to často neplatí. „Cena a výrobní náklady materiálu s nanovlákny jsou v některých případech vyšší, v některých srovnatelné, ale užitné vlastnosti jsou nesrovnatelné a přidaná hodnota mnohonásobně vyšší než u klasických materiálů,“ zdůrazňuje Mareš. Určitou nevýhodou podle něj je dlouhá doba dělící vývoj nových materiálů a jejich nasazení v praxi.
Hologramy z Česka chrání po celém světě
Možná ještě znělejší jméno než liberecké Elmarco má na světových trzích další česká značka Optaglio. Firma působí v Řeži u Prahy a zabývá se vývojem a výrobou bezpečnostních optických prvků a hologramů. Podle jednatele firmy Tomáše Těthala dodává Optaglio v současnosti své produkty do zhruba šedesáti zemí po celém světě. Mezi její zákazníky patří společnosti jako Calvin Klein, Siemens, Nikon nebo Nokia. Za novou metodu pro výrobu bezpečnostních prvků pro ochranu bankovek, cenin či jiných dokumentů proti padělání obdržela firma v loňském roce i ocenění Česká hlava.
Ochranné prvky firmy Optaglio jsou odlišné a daleko sofistikovanější než běžně známé a používa
né hologramy. Optaglio dokáže například spojit grafický efekt hologramu se zvukovou stopou. Prostřednictvím speciální čtečky lze tak z hologramu přehrát krátkou zvukovou nahrávku. Automobilisty by pak mohl zaujmout speciální hologram ve spreji. „Do hologramu lze uložit PIN a tím ho spojit s konkrétním vozem. I pokud zloděj vymění poznávací značku kradeného auta a přerazí jeho výrobní číslo, ze záznamu v hologramu jde zjistit, komu skutečně patří,“ popisuje Tomáš Těthal. Do budoucna počítá jednatel Opraglia s velkým rozmachem tištěné elektroniky. Proto se hodlá se svou firmou zaměřit právě na tuto oblast. Jednou si tak možná přečtete noviny vytištěné na elektronickém papíře právě díky technologiím této české firmy.
