Bankovní rada České národní banky minulý týden opět potvrdila svoji "politiku" překvapivých kroků a snížila klíčovou dvoutýdenní repo sazbu o pětadvacet procentních bodů na 2,25 procenta. Tento krok je překvapivý především svým načasováním, protože většina analytiků včetně nás - konkrétně podle agentury Bloomberg sedm z osmi - přepokládala snížení sazeb až na červencovém zasedání bankovní rady ČNB.
Samo snížení sazeb o pětadvacet procentních bodů vzhledem k ekonomickému vývoji překvapením není. Jelikož trh s tímto krokem počítal a zahrnul jej do cen, nebyla prvotní reakce trhů nijak výrazná. Dluhopisový trh reagoval růstem cen o přibližně dvacet procentních bodů na delším konci výnosové křivky, kurz koruny vůči euru stagnoval na úrovni 31,50 CZK/EUR. Ceny akcií při téměř nulovém zájmu investorů na rozhodnutí české národní banky nereagovaly. Rozhodnutí centrální banky je překvapivé pouze z pohledu načasování, respektive signálů, které vyplynuly z květnového zasedání bankovní rady. Ta již tehdy konstatovala, že vidí zvýšené riziko poklesu inflace a dva její členové hlasovali pro pokles sazeb. Nicméně bankovní rada jako celek odmítla požadavek na mimořádnou aktualizaci inflační prognózy, která je jinak prezentována (bankovní radě) v obvyklém červencovém termínu. Tímto krokem Česká národní banka (nejen podle našeho názoru) jasně naznačila, že se přiklání ke snížení sazeb, ale nejdříve v červenci. Nynějším rozhodnutím tak ČNB opět potvrdila, že dává přednost překvapivému načasování svých rozhodnutí (smysl a cíl takového chování nám však není zřejmý). Z ekonomického pohledu jsou důvody pro snížení sazeb zřejmé: neexistující vnější inflační tlaky kombinované s posílením koruny vůči americkému dolaru nízké domácí inflační tlaky, které plynou především z nízkých cen zemědělských výrobců a tím následně i potravin, které může držet na současných úrovních vstup nového diskontního řetězce (Lidl), jenž dále přiostří konkurenci snížení očekávaného vlivu daňových změn do inflace v roce 2004 z 2,5 na 1,5 procentního bodu (odhad ČNB) negativní dopad „reformy“ veřejných financí do kupní síly domácností v roce 2004 (a dále) a snížení fiskálního impulzu (omezení rozpočtových výdajů) pokračující snižování odhadu růstu eurozóny (a jejích hlavních ekonomik) na tento a příští rok. Ve druhé polovině letošního roku očekáváme stagnaci úrokových sazeb na nyní nastavené úrovni, protože Česká národní banka zohlednila známé skutečnosti a očekávání. K poklesu úrokových sazeb by mohlo dojít pouze v případě dalšího odkladu oživení eurozóny, poklesu cen ropy při stagnaci kurzu USD/EUR a pokračujícího tlaku na pokles cen zemědělských výrobců a následně cen potravin.
