Menu Zavřít

ČESKÁ RODINA NA CESTĚ DO EVROPY

23. 7. 2001
Autor: Euro.cz

Děti už nejsou v módě ani na Západě

Česká rodina směřuje v posledních deseti letech svižně na Západ. Tam se ale mezitím vypařily poslední kapky poválečného baby–boomu, takže současný západní prototyp rodiny se zhruba dvěma dětmi nestačí čelit náporu starých lidí. Evropanství nás tedy nezbaví stárnutí populace a poklesu počtu obyvatel republiky, kteří se v ní narodili. Jak také, když řada takzvaných vyspělých zemí je na tom v tomto směru ještě hůře. Zajímavé údaje o demografii rodiny přinesl mezinárodní projekt Family and Fertility Survey, garantovaný Evropskou hospodářskou komisí OSN, belgickým Střediskem pro studium populace a Nizozemským demografickým ústavem. Tuzemskou část zpracovával Český statistic–ký úřad ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a agenturou Sofres-Factum. Výzkumu se zúčastnilo jedenadvacet evropských zemí a USA s Kanadou. K dispozici jsou zatím výsledky z devíti evropských států (kromě České republiky také z Finska, Francie, Lotyšska, Maďarska, Nizozemska, Polska, Rakouska a Španělska) a jsou zajímavé i v této neúplné podobě. Na závadu není ani to, že zachycují situaci z roku 1997. Za prvé žádná aktuálnější komparace není k dispozici, za druhé zásadnější změny, natožpak trendové, v období dvou let nepřipadají v úvahu. Pod minimem. Nepříznivý demografický vývoj České republiky, ale i celé Evropy nejvýrazněji signalizují údaje o dětech. Nejvyšší úhrnnou plodnost vykázalo mezi srovnávanými státy Finsko (1,75 dítěte na jednu ženu), přičemž jako dolní hranice potřebná pro zachování počtu obyvatel se uvádí 2,1). My jsme až na sedmém místě (1,16). Nižší ukazatel plodnosti už mělo jen Španělsko a Lotyšsko. Nejvyšší počet dětí včetně těch už narozených plánují podle průzkumu Francouzky (2,3) a Španělky společně s Finkami (2,2). Nejnižší počet uváděly Rakušanky (1,9) a Češky (2). Mezi českými ženami je také nejmenší podíl (18,3 procenta) těch, které uvažují o třech a více dětech. Ty nejčastěji plánují Francouzky (32,2 procenta). Většina rodin ve sledovaných státech ovšem počítá s dvoudětnou rodinou (u nás zhruba padesát procent mužů i žen). Jedináčka plánují nejvíc Rakušanky a Lotyšky, Češky jsou hned za nimi na třetím místě (13,9 procenta). O žádném dítěti neuvažuje téměř devět procent Holanďanek, sedm procent Rakušanek a kupodivu i šest procent žen v katolickém Polsku. Češky (3,4 procenta) jsou zhruba ve středu pole. Prodloužený podzim. Podle podílu obyvatel starších 65 let jsme byli v roce 1997 třetí od konce (13,7 procenta) před Nizozemskem a Polskem. Nejvíce starých lidí – přes patnáct procent – žilo ve Španělsku, Francii a Rakousku. Česká republika společně s Polskem, které je na tom ještě o trochu hůře, vykazuje nejnižší podíl obyvatel starších osmdesáti let. To je relativní výhoda, pokud jde o penzijní náročnost, ale zároveň i doklad poměrně nízkého průměrného věku. Podle střední délky života jsme mezi ženami (78,1 roku) i muži (71,1 roku) na šestém místě, přičemž za námi jsou už jen další evropští chudí příbuzní – Maďarsko, Polsko a Lotyšsko. Nejvíce lidí v nejvyšší věkové skupině (od osmdesáti let nahoru) je ve Francii (5,1 procenta žen a 2,6 procenta mužů). Francouzky žijí ze všech porovnávaných zemí v průměru nejdéle – 82,1 roku. U mužů jsou to Nizozemci se 74,7 roku. Maďarky na opačném pólu žijí o sedm a Lotyši o téměř patnáct let kratší dobu. Největší rozdíl mezi střední délkou života je také v Lotyšsku – průměrný muž tam umírá asi o jedenáct let dříve než žena. V České republice je tento rozdíl jeden z nejnižších – sedm let. Bez dětí a bez muže. Různou délku poválečné exploze porodnosti dobře ilustruje tento fakt: Zatímco ženy z Lotyšska, Maďarska a České republiky nejčastěji uváděly, že pocházejí z dvoudětné rodiny, ostatní byly nejčastěji z rodin se čtyřmi dětmi. V době, kdy se v socialistických zemích už ustálil typ rodiny s jedním až dvěma dětmi, na Západě výrazný růst životní úrovně ještě nějaký čas udržel setrvačnost vysoké porodnosti. Zároveň ovšem padala konvence institucionálního manželského pojetí partnerského svazku, což je věc, která se v postsocialistických zemích ve větší míře projevuje teprve v poslední době. V úplné rodině žijí nejčastěji Polky (72,8 procenta) a Češky (70,9 procenta). Nejméně často žijí s dětmi a partnerem Holanďanky (ani ne polovina) a Francouzky (mírně přes polovinu). I v těchto zemích však – stejně jako v ostatních státech – žijí ženy v úplné rodině častěji než muži. Bez dětí a bez partnera žije více než pětina Španělek, Holanďanek, Francouzek a Rakušanek, přičemž ve Španělsku je těchto sólově žijících žen téměř třicet procent. U nás byl tento podíl nejnižší – jedenáct a půl procenta. Nejvíce žen bez dětí a bez partnera je pochopitelně ve věkové skupině do čtyřiadvaceti let (celkově šetření zachycovalo u žen i mužů věkovou skupinu 20 až 44 let), potom jejich podíl prudce klesá. Nicméně ve Španělsku bylo ještě ve věku třicet až třicet čtyři let třináct procent, ve Francii a Nizozemsku dvanáct a ve Finsku deset procent žen bez dětí a bez partnera, zatímco u nás to byla jen necelá tři procenta. Ještě ve věku čtyřiceti až čtyřiačtyřiceti let je ve Finsku deset procent žen, které žijí s partnerem, bezdětných, zatímco u nás jen tři procenta. V České republice také žije nejmenší počet respondentek osaměle – 1,2 procenta, zatímco v Holandsku je to jedenáct a ve Francii deset procent. Do práce. Podle výsledků výzkumu by se dalo soudit, že zaměstnanost matek nesouvisí bezprostředně s životní úrovní a vyspělostí země. Zaměstnanost českých žen je velmi vysoká zejména v době školní docházky dítěte. V té době pracovalo osmaosmdesát procent respondentek a byli jsme druzí hned za Finskem (90 procent). Finky jsou nejzaměstnanější i v době, kdy je nejmladší dítě ve školce (87 procent), Češky (62 procent) jsou na pátém místě. V době, kdy dítě navštěvuje jesle, pracují nejvíce Francouzky (52,5 procenta), Češky jsou třetí se 43 procenty. Celkově nejmenší zaměstnanost žen s dítětem vykázalo Španělsko a Rakousko. Na děti je čas. Tradiční tvrzení, že v České republice jsou nejmladší nevěsty v Evropě, narušuje skutečnost, že Polky se v průměru vdávají ve dvaadvaceti, Maďarky v necelých třiadvaceti letech a Lotyšky jen o málo starší. Teprve za nimi jsou Češky (23,6 roku). Ve všech případech jde o země bývalého socialistického bloku. Ukazuje to přetrvávající rozdíl mezi východoevropským modelem manželství, kdy nevěsta spěchá pod čepec, a západoevropským, kdy si ještě musí spoustu věcí zařídit: Rakušanky, Finky i Francouzky se vdávají v průměru v sedmadvaceti. S tím souvisí i průměrný věk žen při narození prvního dítěte. Polky poprvé rodí ve třiadvaceti, Francouzky a Španělky v osmadvaceti, Češky jsou uprostřed mezi těmito hranicemi (24,1 roku). Většině žen se první dítě narodí v manželství. Ovšem zatímco ve Španělsku, Nizozemsku a Maďarsku je to devadesát procent i více, v Rakousku nepředstavují vdané ženy ani dvě třetiny prvorodiček. V České republice je to osmdesát procent. V Rakousku bylo také nejvíce žen, které porodily první dítě, aniž by v té době žily s nějakým partnerem (22,4 procenta). Vysoký podíl těchto případů byl i v Polsku, u nás to bylo 7,4 procenta. Zajímavé je, že případy, kdy se ženě narodilo první dítě bez partnera, byly ve většině zemí častější než situace, kdy pár žil v neformálním svazku. Pouze ve Finsku, Francii a Nizozemsku to bylo naopak. Rakousko má ještě jeden primát, a to nejmenší podíl neplodných párů (0,6 procenta). Naopak v Nizozemsku soubor ženských respondentek vykázal dvaadvacet (!) procent takových párů a ve Španělsku devatenáct. U nás to bylo téměř deset procent. Sex. Nejbezstarostněji se k sexu, alespoň podle výzkumu, přistupuje v České republice. Češky nepoužívají antikoncepci ve více než patnácti procentech, Maďarky v jedenácti. Nejopatrnější jsou Nizozemky a Polky. Také muži nejvíc riskují v Maďarsku (osmnáct procent) a v Česku (patnáct), nejméně v Polsku. Polky zároveň nejméně často používají antikoncepci, což je ovšem paradox pouze zdánlivý. Katolická církev se zasloužila o to, že Polsko je jediná země, kde se dosud hojně praktikuje takzvaná „přirozená antikoncepce, tedy periodická abstinence (dvacet procent dotázaných žen) a přerušovaná soulož (jedenáct procent). Pilulky nejvíc užívají Holanďanky (téměř padesát procent) a Francouzky, u nás je to necelá čtvrtina žen. Nitroděložní tělísko je nejpoužívanější ve Finsku (čtvrtina), v České republice ho preferuje čtrnáct procent žen. Kondom je nejrozšířenější ve Španělsku (čtvrtina) a ve Finsku (pětina), u nás ho používá třináct procent párů. Na ztrátu panenství jsou poměrně fortelně připravené dívky ve Španělsku, tři čtvrtiny Španělek měly při první souloži ochranu proti otěhotnění. V Maďarsku a Francii to byla zhruba polovina, v Lotyšsku jen pětina, u nás třetina dívek a žen.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).