Zájem o pěstované houby v Česku roste. Jejich producenti ale čelí řadě problémů, které mnohé z nich donutí s podnikáním skončit. Předně – je tu silná konkurence polského dovozu. Podnikatelům nepomáhají ani velko-odběratelé, kteří prý srážejí výkupní ceny na minimum.
Pěstitelé hub Zájem o pěstované houby v Česku roste. Jejich producenti ale čelí řadě problémů, které mnohé z nich donutí s podnikáním skončit. Předně – je tu silná konkurence polského dovozu. Podnikatelům nepomáhají ani velko- odběratelé, kteří prý srážejí výkupní ceny na minimum.
Pěstované houby vyhledává na pultech obchodů stále více lidí. V kurzu je především žampion, po jehož stopách se vydala léčivá houba hlíva ústřičná. Zatímco pěstitelé žampionů převážně živoří, hlíva a také další méně obvyklé druhy hub (šitaké, portobello) přinášejí stávajícím i potenciálním pěstitelům nové šance a možnosti podnikání.
„Žampiony pěstujeme od začátku devadesátých let a je to stále těžší. Náklady rostou a konkurence je velmi silná, především kvůli importům z Polska. Proto se dlouhodobě potýkáme s mírnou ztrátou. Loni jsme výrobu rozšířili o hlívu ústřičnou, do níž vkládáme naděje. Hlíva nám umožňuje využít naši výrobní kapacitu a zvýšit tržby; díky tomu zatím přežíváme,“ popisuje Rudolf Rýzner, majitel společnosti Ermycel. Ta ročně vypěstuje dvě stě tun žampionů. „Hlívy jsme za první rok měli čtyřicet tun, letos se snad přiblížíme ke sto tunám,“ předpokládá podnikatel.
Společnost Ermycel má oproti jiným výhodu ve vlastní výrobě substrátu, v němž houby rostou. Jako další plus má síť velkoodběratelů, díky nimž nemusí houby nákladně rozvážet v malém množství, a navíc veškerou úrodu prodá. Přesto je nucena hledat nové způsoby, jak na trhu obstát.
„Abychom byli konkurenceschopní, otevřeli jsme vlastní obchod. To se osvědčilo. Prodáváme tam za farmářské ceny a výrazně levněji než supermarkety – druhou jakost za třicet a ty nejlepší žampiony za padesát korun za kilo,“ vysvětluje Rýzner.
V porovnání s obchodními řetězci jsou tyto ceny poloviční. Zákazníci navíc houby dostávají hned v den sklizně, zatímco do většiny obchodů putují tři dny. „Plánujeme otevřít více takových prodejen. Viděl bych to jako cestu i pro další zemědělce,“ dodává Rýzner.
Silným konkurentem je Polsko
Ze čtyřiceti pěstíren žampionů, které v Česku fungovaly ještě v roce 2000, zbylo pouhých dvanáct. „Šanci dnes mají pouze velké mechanizované farmy, které mají vhodnou úpravu klimatu a smlouvy s obchodními řetězci,“ konstatuje předseda Svazu pěstitelů jedlých hub Ivan Jablonský.
Hlavní příčinou této situace je silná konkurence polského dovozu levných žampionů, který zajišťuje čtyřicet procent tuzemské spotřeby. Polští pěstitelé jsou stejně jako ostatní tamní zemědělci oproštěni od placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance a neplatí ani daň z příjmu, ale jen symbolický poplatek z pěstební plochy. Ve spojení s dlouhodobou tradicí a levnou pracovní silou vznikla za našimi hranicemi neporazitelná „žampionová velmoc“. „Chtít konkurovat Polákům v žampionech je podobné, jako sednout do trabanta a pokusit se dohnat mercedes,“ přirovnává Jablonský.
K tomu je třeba připočítat počáteční investici do podnikání. Houby se pěstují v uzavřených prostorách, v nichž se udržuje vhodné klima. „Náklady na výstavbu žampionárny se pohybují mezi třemi až osmnácti tisíci korunami za metr čtvereční. Výstavba moderní pěstírny o velikosti dvou tisíc metrů čtverečních stojí minimálně pětatřicet milionů korun,“ vypočítává Jablonský. Tuzemští pěstitelé proto často využívají různé typy opuštěných objektů, jako jsou kravíny či vepříny. Ty je ale také třeba upravit, aby splňovaly potřebné podmínky – možnost dostatečného větrání, vytápění a chlazení.
Českým podnikatelům nepomáhají ani velkoodběratelé. Ti podle nich udržují výkupní ceny na minimu, zatímco náklady na pěstování jdou nahoru spolu s růstem mezd, cen energií a nafty. „Výrobci substrátu i pěstitelé hub se trvale setkávají s problémem cash-flow, protože mají velké množství dlouhodobých pohledávek a na to navazujících závazků. Příčinou jsou někteří velkoobchodníci se zeleninou a potravinové řetězce, kde dosahuje splatnost faktur někdy i devadesáti dnů,“ upozorňuje Jablonský. Výsledkem všech těchto faktorů je, že v Česku již šest let nevyrostla jediná nová pěstírna.
Sedmdesát tun měsíčně
Přes osmdesát procent v Česku vypěstovaných hub vykupují a distribuují tři specializovaní velkoobchodníci. Jsou to firmy České houby ze Soběslavi a Champignon z Lipenců v Praze spolu s velkopěstírnou Žampionárna IP v Bílovci na severní Moravě. Ty dále nabízejí čerstvé, sušené a konzervované houby řetězcům.
„Pěstujeme hlívu ústřičnou, žampion zahradní, žampion krémový, portobello a šitaké, a to jak ve vlastních pěstírnách, tak u našich smluvních partnerů. Měsíčně naše firma dodává odběratelům okolo sedmdesáti tun hub. Největší zájem je stále o žampion zahradní,“ říká Petr Peška, výkonný ředitel společnosti České houby. Sám začínal pěstováním hlívy ústřičné doma v garáži. Dnes jeho firma celoročně zaměstnává kolem třiceti pracovníků v hlavní provozovně v Soběslavi-Nedvědicích a přibližně stejný počet lidí spolupracujících v partnerských firmách. Kolem devadesáti procent hub od společnosti odebírají obchodní řetězce, zbytek putuje do zelinářských velkoobchodů. „Vzhledem k tomu, že houby jsou velmi citlivé zboží, co se týče převozu a skladování, je jejich vývoz komplikovaný. Proto dodáváme pouze nevelké množství na Slovensko,“ vysvětluje Peška. Kromě čerstvých hub pěstuje firma také salátové výhonky a nabízí devět druhů sušených hub.
Peška si nepřál zveřejnit žádná čísla, ale jako jeden z mála podnikatelů z oboru je s tržbami, které rostou, spokojen.
Bez chlazení to nejde
Mezi úspěšné patří i největší žampionárna v Česku – firma Funghi z Lhotky u Bílovce. Jedná se o akciovou společnost. Současní majitelé podnik získali od soukromého podnikatele, který nebyl schopen splácet závazky vůči věřitelům. Společnost zaměstnává šedesát pracovníků a ročně vypěstuje až 1200 tun žampionů. Místo na trhu si vybudovala především díky zavedení nových technologií, které téměř dvojnásobně zvýšily výnosnost.
Menším pěstitelům žampionů se daří o poznání hůře. Mají delší výrobní cyklus, protože si nemohou dovolit podnik mechanizovat. „Většina z nich skončila na tom, že nemohli investovat do správného klimatu. Žampion nesnáší teplotu nad dvacet stupňů. Když pěstírna nemá chlazení, je během léta minimálně na dva měsíce vyřazena z provozu. Ztratí zákazníky a trh obsadí někdo jiný,“ popisuje Jablonský.
Velkopěstitelé si navíc mohou dovolit dovážet ze zahraničí substrát, který už je prorostlý malými žampiony a zaručuje větší výnosnost. „Cena jedné tuny prorostlého substrátu z Polska je přibližně čtyři tisíce korun. Podobná cena je u substrátu z Německa, navýšená o dopravu. Jen doprava dvěma kamiony z Německa stojí 52 tisíc,“ upozorňuje Jan Jemelka, technický ředitel firmy Funghi.
Pěstujte léčivé houby
Nadějným oborem podnikání jsou podle Jablonského léčivé houby. Především hlíva ústřičná, která je dnes součástí běžně prodávaného sortimentu. Díky chuti a léčivým vlastnostem ji lidé vyhledávají stále častěji. V pěstiteli obávaném Polsku se sice pěstování hlívy rozvíjí, ale je jí nedostatek a dováží se zatím většinou jen na Moravu. „Zájem o hlívu je velký. Trh stále není nasycen, protože dovozy poptávku celoročně nepokryjí,“ potvrzuje Jan Samec, majitel Mykofarmy Žichovice ve Strakonicích. Houba navíc při delší dopravě ztrácí na kvalitě, což nahrává tuzemským podnikatelům, kteří ji mohou dodávat na trh čerstvou.
Hlavním problémem je ale v současné chvíli nedostupnost substrátu. Jediným výrobcem v Česku je právě společnost České houby, jejíž výrobní kapacita je třicet tun týdně. Dále je možné substrát nákladně dovážet ze zahraničí, mimo jiné z Itálie a Německa. „Substrát dovážíme z Maďarska, a to přibližně deset tun měsíčně, podle poptávky. Kvůli rostoucím nákladům a ve spojení s obchodníky, kteří tlačí ceny dolů, zvažujeme v současné chvíli omezení činnosti,“ dodává Samec.
Možnost pěstovat na peletách
Novinkou, která by mohla současným pěstitelům i případným zájemcům o toto podnikání výrazně ulehčit situaci, je pěstování hlívy i jiných léčivých hub na energetických peletách z pšeničné slámy. „Technologii jsme zatím nabídli zahrádkářům a v současné chvíli ji ověřujeme v prvních pěstírnách hub,“ vysvětluje Jablonský. Pěstitel by měl díky peletám ušetřit na jedné tuně substrátu až dva tisíce korun.
„Zájemci o pěstování hlívy a dalších druhů hub nemusejí budovat pěstírny na zelené louce. Vlivem snížení stavů dobytka je v tuzemsku velké množství opuštěných staveb pro chov prasat a drůbeže,“ upozorňuje Jablonský. Spolu s novou technologií na výrobu substrátu tak podle něho vzniká prostor pro pěstování jak hlívy ústřičné, tak i dalších druhů hub, které dosud na našem trhu nejsou.
„Jako příklad bych uvedl hlívu královskou, která je chuťově na úrovni hřibů. Pomocí pelet je teď možné obejít složitou a nákladnou výrobu substrátu, která následně zdražuje i houbu samotnou,“ vysvětluje Jablonský. Vzhledem k tomu, že si dnes velkoobchodník i maloodchodník navyšují cenu o čtyřicet procent, bývají známé a nové druhy hub pro zákazníky příliš drahé. Nová technologie má jejich cenu snížit.
Bývalí hráči na trhu
Krok s polskou konkurencí neudrželi mnozí čeští producenti žampionů. S jejich pěstováním loni skončila společnost Beskyd Agro z Palkovic na Frýdecko-Místecku, která se touto činností zabývala čtyřicet let. V Moravskoslezském kraji už dříve musela s produkcí žampionů skončit například třinecká pěstírna nebo novojičínská Bocheta.
Pramen: ČTK
Poradí vám odborník
Pěstovat hlívu ústřičnou a další méně známé druhy hub – hlívu královskou, hlívu citronovou či exotickou houbu šitaké – je možné na substrátu ze slaměných pelet. Nová technologie by mohla pěstování výrazně zlevnit. S podnikáním v této oblasti poradí předseda Svazu pěstitelů jedlých hub Ivan Jablonský (e-mail: i.jablonsky @seznam.cz).
Ve světě vedou bílé žampiony
Světová produkce žampionů rok od roku expanduje a v současné chvíli představuje přes tři miliony tun. Největším producentem je Čína – v loňském roce vypěstovala 1,330 milionu tun žampionů. Následují USA (390 tisíc tun). V rámci Evropy je největším producentem Polsko – v roce 2006 vypěstovalo 290 tisíc tun žampionů. Česká výroba představuje podle pěstitelů 3600 až 4000 tun ročně.
Pramen: Svazu pěstitelů jedlých hub
