Měli by čeští podnikatelé více přispívat na charitu?
Minulý týden navštívil Prahu Bill Gates. Veřejnosti je znám jeho kladný postoj k charitě. Myslíte si, že i čeští movití podnikatelé by měli v této oblasti následovat jeho příkladu?
- Ano 90,8 %
- Ne 5,5 %
- Nevím, nemám názor 3,7 %
Událostí číslo jedna uplynulého týdne byla návštěva nejbohatšího muže planety Billa Gatese. A tak protentokrát otázka pravidelné ankety směřovala k podpoře neziskového sektoru a k tomu, zda by se také čeští podnikatelé stejně jako šéf Microsoftu měli více podílet na rozvoji charitativní činnosti. Více než devadesát procent účastníků Manažerského barometru se domnívá, že tuzemští manažeři by měli Gatesova příkladu následovat, i když nemají srovnatelné podmínky.
První pohled je komplexní a poněkud pesimistický: „Čeští podnikatelé nemohou následovat příklad Billa Gatese z několika důvodů. Prvním je česká veřejnost, která bohaté lidi nemá ráda a sponzorské dary ji spíše dráždí a utvrzují v přesvědčení, že příslušná osoba získala svůj majetek nepoctivě, neboť jinak by přece peníze tak lehce nerozdávala. Druhým důvodem je pocit movitých lidí, že stát si bere na daních dost na to, aby se mohl postarat o potřebné. Že to neumí, je jeho problém. Třetím důvodem je chování příjemců darů, zvláště kulturních institucí, které jsou přesvědčeny, že na podporu mají nárok a že sponzorování je pouze nepřímá cesta, jak se dostat ke státním penězům. V mnoha případech mají pravdu, neboť ještě nedávno bylo běžné, že hlavními sponzory státem vlastněných institucí byly státem vlastněné banky a podniky, kde generální ředitelé rozdávali jim nepatřící peníze namísto toho, aby je odevzdali do státního rozpočtu.“
Ten, kdo dává, nestojí podle názoru dalšího respondenta o to, aby o jeho daru někdo věděl: „Skutečná charita, kdy soukromé osoby finančně podporují ty, kteří to potřebují, existuje možná ve větší míře, než si to veřejnost uvědomuje. Většina dárců však zůstává z dobrých důvodu anonymní.“
Jak by dopadla americká charita v českých podmínkách, to se ptá jiný dotazovaný: „Ono to možná zní hloupě, ale i kdyby Bill Gates věnoval na charitu pětkrát více než dosud, v poměru k celkovým tržbám jeho společnosti je to naprosto zanedbatelná částka v porovnání s tím, kolik věnuje na „charitu“ kterýkoliv český podnikatel nebo živnostník. V USA - rodném to hnízdě pana Gatese - nikdo nepožaduje po podnikateli, aby platil a odváděl za zaměstnance sociální a nemocenské pojištění, platil pracovníkům stravenky do restaurace, vyplácel pět měsíčních platů každému zaměstnanci, kterého se potřebuje zbavit (třeba potřebuje-li snížit náklady svého podniku v době, kdy se mu nedaří). Existují dva základní modely fungování společnosti: model, ve kterém jednotlivci nesou odpovědnost sami za sebe a díky poznání, jak je to těžké, jsou ochotni přispívat ve prospěch těch, kteří odpovědnost sami ze sebe z objektivních důvodů nést nemohou; model, v němž odpovědnost přebírá stát a z prostředků, které vybere od těch, kteří jsou schopni nést odpovědnost sami ze sebe, přispívá těm, kteří to z objektivních důvodů nedokážou. U nás i v této oblasti jdeme třetí cestou. Stát vybere peníze od těch, kteří jsou schopni nést odpovědnost sami za sebe, prožere je a nechá ty, kteří toho schopni nejsou, aby se o sebe nějak postarali sami.“
Velké americké nadace začínají odvracet od Česka svoji sponzorskou pozornost a bude třeba, aby je nahradily tuzemské subjekty: „Při pohledu na státní rozpočet je každému jasné, že neziskový sektor bude mít hodně co dělat, aby zvládl suplovat nefungující stát. Navíc velké, zejména americké nadace, které dosud masivně podporují český neziskový sektor, začínají přesouvat svou pozornost do potřebnějších regionů. Vzniklou díru budou muset zaplnit dary českých úspěšných podnikatelů a firem, jinak zahyne mnoho bohulibých projektů.“
I Češi by dávali rádi a více, ale nezbývají jim potřebné prostředky, je poslední publikovaný názor: „Je to součást firemní a společenské kultury. Problém je, že náš daňový systém nás natolik vysává, že na skutečnou charitu už nejsou volné prostředky a koneckonců ani chuť, když už máme a platíme si všeobjímající a všeřešící stát.“
Odpovídalo 109 manažerů
