Česko vstupuje na strategickou mapu, kde se vede boj proti pašování exotických zvířat. Organizovaný zločin, ve kterém se podle amerického ministerstva zahraničí protočí ročně zhruba deset miliard dolarů, získává silného soupeře v tuzemském projektu TygrisID. Před pár týdny v Ženevě zástupci zemí podílejících se na Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) odhlasovali, že právě do Česka budou putovat vzorky ze živých tygrů i zabavených pašovaných exemplářů. Jak je to možné? Česko jako jediné na světě totiž vede výzkum, který bude umět díky DNA získané z trofejí či výrobků ze zvířat odhalit nelegální tygří obchod.
Překvapení z českého lesa
Na zasedání v Ženevě působila česká snaha trochu nezvykle. Přece jen, v zemi žádní tygři volně nežijí a třeba indonéská delegace měla podle přítomných k iniciativě hned několik dotazů. Navíc česká delegace navrhla text jako pozměňovací návrh přímo v průběhu konání konference, což také není úplně běžné.
Nejprve musela přesvědčit ostatní státy EU, protože návrh předkládala Unie jako celek. Pak musela delegace jednat se sekretariátem CITES a dalšími státy, které mají silnou pozici v oblasti týkající se asijských koček. Nakonec návrh předneslo Finsko jako předsedající a nikdo nebyl proti. To, co vypadá jako administrativní kolečko, je ve skutečnosti na mezinárodním poli pro Česko obrovským úspěchem.
Výsledkem je, že v textu usnesení kAsian big cats je doporučení, aby členské státy dohody CITES posílaly vzorky tygrů a tygřích produktů do českého výzkumného genetického projektu TigrisID. Výzkum je podporován ministerstvem vnitra a technicky za ním stojí laboratoř Forenzní DNA servis zakladatele Daniela Vaňka, který má mimo jiné zkušenosti ze zemí bývalé Jugoslávie, kde pomáhal identifikovat pomocí DNA oběti války.
Právě práce Vaňkova projektu TygrisID byla tím, co přesvědčilo státy z celého světa, aby správu DNA tygrů svěřily do péče Česka. Laboratoř pracuje na vývoji metody, jak ve zpracovaných produktech detekovat DNA tygra. Dalším cílem je identifikace individuálních jedinců podle profilu DNA, a tak možnost zjistit zdroje kontrabandu, například, ze kterého chovu tygr pocházel.
Všechny vzorky tygrů a analyzované profily jsou a budou uloženy ve speciální databázi. Když pak na letišti zachytí celníci kupříkladu tygří drápy, budou schopni propojit dodavatele s překupníky. Vzorky v databázi mohou být dostupné odkudkoli ajejí princip je využitelný i pro jiné druhy zvířat, což je důležitý záměr do budoucna.
Poučení z tygřího vývoje
Projekt sám o sobě není novinka a každému, kdo zná na rozdíl od indonéské delegace české reálie, je zřejmé, proč se v zemi mírného evropského klimatického pásma vůbec zrodil. Někdy v červnu, kdy se česká delegace do Ženevy teprve chysBaU rozhodoval soud v České Lípě o kauze aunelegálního zabíjení tygrů a obchodu s částmi jejich těl. Samosoudkyně Lucie Homolková nakonec nepravomococně uložila šestatřicetiletému preparátoro vi Miloši Hrozínkovi tři roky vězení, provozovatele zooparků u Prahy a Doks na Českolipsku Ludvíka Berouska potrestala dvouletým podmíněným trestem se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitým trestem 338 tisíc korun. Odběratel produktů z tygřích těl, sedmapadesátiletý Vietnamec Xuan Vu Le, byl potrestán dvouletou podmínkou s čtyřletým odkladem.
Ano, šlo o kauzu, na jejímž začátku celníci našli tygří vývar, víno, kůže a další produkty. „V posledních letech jsme zaznamenali značný nárůst nelegálního obchodu s tygřími produkty - kostmi, vývary, drápy, zuby a podobně. Očividné je spojení těchto případů s vietnamskou komunitou a má mezinárodní charakter. Bohužel část produktů je aktuálně dostupnými metodami špatně analyzovatelná, jedná se například o vývary, které byly vyrobeny dlouhým varem. Z toho důvodu byl zadán příslušný výzkum, abychom se posunuli dále a měli možnost tento nelegální obchod prokázat“ říká Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí.
TygrisID už běží dva roky a má za sebou první výsledky. Podařilo se třeba otestovat postup degradace DNA při výrobě vývarů a bujonů. Poměrně průlomová informace je, že po 48 hodinách intenzivního varu je DNA stále detekovatelná a čeští odborníci jsou schopni druhově určit živočicha, z něhož je vývar vyráběn. Pro pozdější prokazování u soudů to znamená spojku mezi vývarem a konkrétním zvířetem. Jde o unikátní věc, na níž se stále pracuje. Aktuálně se testují multiplexy, které budou sloužit k individuální identifikaci jedinců. Multiplexy jsou části DNA specifické pro konkrétní zvíře. Pro vývoj takových multiplexů je potřeba mít hodně vzorků od různých zvířat a právě tady TigrisID potřeboval podpořit.
Dosud se do projektu totiž dařilo získat DNA zvířat z Česka, podařilo se přemluvit i Evropskou asociaci zoologických zahrad, která doporučila kurátorům tygrů odebrat vzorky a poslat do Česka.
Stále to ale nemusí stačit. Na globální zásah proti černému trhu byla potřeba široká mezinárodní spolupráce. „Od počátku projektu TigrisID jsme se snažili o spolupráci s dalšími evropskými státy, nabízeli jsme spolupráci i areálovým státům, kde se tygři vyskytují vpřírodě. Evropskou komisi jsme upozorňovali, že by se měly provést kontroly tygrů chovaných vzajetí i v dalších státech Evropy a že jsme ochotni vzorky u nás zadarmo zanalyzovat. Reakce států byly různé. Od těch vstřícných až po takové, proč by měly vzorky posílat zrovna do Česka, když tady ani tygři nežijí. Všechno je bohužel velmi pomalé, a než se všichni rozmyslí a něco udělají, uplyne doba“ popisuje začátek jednání Pavla Říhová.
Doporučení zemí CITES v tom nyní může znamenat zásadní zlom.
Lepší než jinde
V projektu totiž Česko nemá konkurenci. Tygři se zkoumají v Indii, Thajsku i v dalších zemích, ale potřeba tamních organizací je trochu jiná - zaměřují se především na odhalení pytláctví, ale už neumějí analyzovat tygří produkty, jako je tygří víno, bujon nebo vývar.
šina forenzních laboratoří takové analýzy neprovádí, protože to není vůbec jednoduché.
Také individuální identifikace jednotlivých tygrů není vypracovaná podle Pavly Říhové tak, aby splňovala mezinárodní doporučení pro forenzní genetiku živočichů.
Co se týče jiných druhů chráněných zvířat, třeba na univerzitě ve Washingtonu se zkoumá DNA slonoviny. Univerzita vjihoafrické Pretorii má zase systém Rhodis pro nosorožce. „Švýcaři pracují na tibetské antilopě čiru, ale ti nedělají genetiku, zabývají se morfologií vláken a determinací. Jiná odborná pracoviště, která by byla doporučená pro konkrétní druh živočicha na mezinárodním plénu, podle našich informací nejsou. To ale neznamená, že by výzkumy ohrožených druhů, třeba i genetické, nikdo nedělal. Po světě probíhá mnoho výzkumů, jenže na akademické bázi, nikoli forenzní, což znamená, že jejich výstupy jsou u soudních případů obtížně použitelné“ popisuje Pavla Říhová. Česko také jedná o možnosti zapojení amerických laboratoří do testování multiplexů, aby se vyzkoušely i na jiných pracovištích než v Česku.
Tygrů žije v Česku přibližně 177, v zoologických zahradách je jich k vidění ale jen 45. Ostatní jsou v soukromých chovech a podle lidí, kteří se v oboru pohybují, existuje i šedá zóna, o jejíž velikosti je možné se jen dohadovat. Právě ta může nejlépe sloužit potřebě nelegálního trhu. V poslední době mu nahrává z globálního hlediska také fakt, že loni v listopadu čínská vláda pozastavila plán na zrušení zákazu obchodování s tygřími produkty, jako jsou například kosti. Vláda se obávala, že by zákaz znemožnil jejich využívání ve vědě a tradiční medicíně. A právě pro asijský trh jsou produkty velmi často určeny.
Světové statistiky uvádějí, že ceník tygřích produktů začíná na černém trhu očima v hodnotě 170 dolarů, pokračuje tlapou za tisíc dolarů či práškem z tygřích kostí v hodnotě kolem 300 dolarů za kilo. Pokud půjde výzkum v Česku dopředu, k výrobkům bude možné přiřadit zvíře a pašerákům dát tváře. Startovní výstřel v tomto závodu už padl.
1000 dolarů
stojí na černém trhu tygří tlapa.
177 tygrů žije v Česku, z toho v zoo jen 45.
238 lvů
žije v Česku, v zoo necelá padesátka.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
