Slovenští lékaři se k hromadnému odchodu teprve chystají, maďarští již odcházejí
Protestní akce „Děkujeme, odcházíme“ našla odezvu na Slovensku i v Maďarsku. Tamní lékaři začali po vzoru svých českých kolegů v minulých dnech sbírat podpisy a připravovat nátlakové akce. Doufají, že dosáhnou zvýšení platů tak, jak se to podařilo v Česku. Rozdíl je ovšem v tom, že Maďaři, již unavení vládními experimenty, nečekají na výsledek a do ciziny odcházejí už teď. A slovenští doktoři zatím nejsou tak jednotní, jako byli čeští letos na začátku roku.
Noví nestačí
Po maďarských nemocnicích chodí agenti, které už tamní zpravodajská televize HírTV označila za headhuntery. Přicházejí s nabídkami práce, hlavně do Británie, Švédska, Německa a Rakouska. Na Západ lákají zejména mladé lékaře, kterým slibují až desetinásobné platy. Jejich agitace slaví úspěch. Jenom z krajské nemocnice Petz Aladár Megyei Kórház ve 120tisícovém Győru už například odešlo za hranice 26 lékařů. Győr je blízko Rakouska, takže se v několika případech stalo, že doktor ještě ráno ordinoval v maďarské „župní“ nemocnici, aby hned další den nastoupil do služby v Linci. „Vzdálenosti zde bohužel nejsou až tak velké, přitom rozdíl v platech je skoro pětinásobný. Nedivte se, že tady probíhá migrace i bez nějaké agresivní kampaně,“ řekl János László Tamás, ředitel zmíněné nemocnice v Győru. Některá zařízení mají problém zaplnit prázdná místa. „I když vypisujeme konkurzy na konkrétní lékařské pozice, vyhovující náhradu nejsme schopní sehnat, a to ani na přechodnou dobu,“ stěžuje si předseda Maďarského svazu nemocnic Jenő Rácz. Neutěšenou situaci dokumentuje na číslech: jen během loňského roku odešlo do zahraničí až 1100 doktorů, celkem čtyři maďarské lékařské fakulty přitom do systému přidaly pouze 800 absolventů.
Bez většího povyku
Celkový obraz je podle Racze ještě smutnější. Chybí až tisíc lékařů, protože čerství absolventi často nahrazují doktory, kteří ukončí praxi a odcházejí do penze. Chybějící tisícovka začíná být vidět – když se nepočítají zubaři, celkem už v maďarském zdravotnictví pracuje méně než 29 tisíc lékařů. „Je pravda, že už ztratili naději, zlepšení doma nečekají. Proto nedemonstrují, ani nedělají žádný ,cirkus‘, ale v tichosti odcházejí za hranice,“ komentuje nynější situaci předseda Maďarské lékařské komory István Éger. Důvod vidí v rozporu mezi tím, co Orbánova vláda slibuje a co skutečně dělá. Práce na smysluplné koncepci či reformě zdravotnictví zatím vždy musela ustoupit problémům aktuální politiky nebo kvůli nedostatku finančních prostředků. Mladí českou cestu zvolili, protože se nechtějí vzdát bez boje. Magor Papp, předseda Maďarského rezidenčního svazu (sdružujícího mladé lékaře před atestací), už začátkem května řekl: „Žádáme, aby vláda provedla kroky, které povedou k záchraně maďarského zdravotnictví. Tehdy byl ještě vstřícný. Uvedl, že svaz přistoupí k razantním akcím až v případě, že se dopis adresovaný Viktoru Orbánovi mine účinkem.
Rezidenti v akci
Minulý týden svaz svolal celostátní konferenci ke strategii dalšího postupu. Podle dohody bude nadále požadovat, aby se hrubý nástupní plat absolventů od příštího roku zvýšil na 200 tisíc forintů (cca 18 200 korun) a na 300 tisíc forintů (cca 27 300 korun) pro odborné lékaře. Když s těmito požadavky nenajdou u vlády pochopení, podají po vzoru české vzpoury hromadné výpovědi.
„Na to, abychom kompletně vyřešili mzdové problémy začínajících lékařů, zdravotnického personálu i specialistů, bude třeba 60 až 80 miliard forintů (5,5 až 7,3 miliardy korun). Jinak se náš zdravotnický systém kvůli odlivu personálu zhroutí,“ řekl Papp před konferencí. Dodal, že bez zubařů už má Maďarsko jen 29 tisíc lékařů a že jejich počet neustále klesá.
Mladí lékaři se na konferenci nakonec dohodli na společné akci, výpovědi ke 31.12.2011 v případě že Orbánova vláda nesplní jejich mzdové požadavky. Tyto výpovědi se budou zatím evidovat u právníků s tím, že vstoupí v platnost od 1. ledna příštího roku. Vzhledem ke dvouměsíční výpovědní lhůtě by se maďarské nemocnice dostaly do problémů od března.
I když konkrétní údaje nejsou k dispozici, rezidenční svaz tvrdí, že předběžně už výpověď podepsalo několik tisíc mladých doktorů. Claude Wetzel, prezident Evropské federace lékařů (FEMS), poznamenal, že jejich požadavky nejsou přehnané. V Maďarsku má lékař specialista i po dvanácti letech praxe nižší než průměrný plat.
S platem metaře
Nejen v Budapešti vyvolala začátkem května rozruch nabídka magistrátu, který sháněl metaře na plný úvazek. Za 120 tisíc forintů (10 900 korun), což je právě obvyklá hrubá mzda čerstvého absolventa medicíny. Podle deníku Magyar Nemzet jsou v hlavním městě i takové nemocnice, kde nastupující lékař nedostane ani tolik. A aby se nevole ještě zvýšila, v posledních týdnech vyšlo najevo, že zubař, který ošetřuje Orbánovu rodinu, dostane od vlády miliardu forintů za zpracování strategie „podpory zubní turistiky“. Všem je přitom jasné, že jde o zbytečně vyhozené peníze: Rakušané si nechávali spravovat zuby v Sopronu a dalších maďarských pohraničních městech už za socialismu. A poslední perlička: země nemá ministra zdravotnictví. Tuto oblast zastřešuje státní tajemník a ten má samozřejmě jen minimální manévrovací prostor. Proto by asi nikoho nepřekvapilo, kdyby se situace finančně podvyživeného maďarského zdravotnictví ještě zhoršila. Ekonomický deník Világgazdaság konstatoval: V minulých letech si ze zdravotnictví vzali 230 miliard forintů a co nevidět to bude dalších 120 miliard.
Engel na Slovensku
Doktor dal výpověď, sestra je v pracovní neschopnosti. Tento scénář se může už brzy stát realitou na Slovensku, kde lékaři začali s přípravou hromadných výpovědí a kde sestry 17. května demonstrovaly v černých šatech před budovou parlamentu na bratislavském hradním vrchu. Sestry odevzdaly předsedovi parlamentu, Richardu Sulíkovi, petici s názvem „Když se my nepostaráme o sebe, kdo se postará o vás?“. Podle prezidentky Asociace zdravotních sester a porodních asistentek Márie Lévyové bylo pod peticí nejméně 240 tisíc podpisů. Slovenští lékaři se zase po vzoru českých kolegů rozhodli pro hromadné výpovědi. Je to celostátní akce – prohlásil Michal Polician, předseda Lékařského odborového svazu. V nemocnicích už svaz rozdal podpisové archy, ale zatím ani odbory nemají přehled, kolik ze zhruba osmi tisíc lékařů se zapojí. Se strategií by neměl být problém, svazu radí šéf českých lékařských odborů Martin Engel. „Popsal jsem jim slabá a silná místa, poradil, čeho se mají vyvarovat. Mají výhodu našeho know-how a nebudou muset experimentovat,“ citoval českého odborového předáka portál Aktualne.sk. Ten zároveň upozornil, že akce hromadných výpovědí vyžaduje velkou míru solidarity, což může být na Slovensku problém. Lékaře a zdravotnický personál tam zastupuje na dvanáct stavovských a profesních organizací.
Konkrétní požadavky
Slovenští lékaři žádají od ledna 2013 zvýšení platu na 1,5- až trojnásobek průměrné mzdy v závislosti na dosaženém vzdělání a délce praxe. Dále pak zastavení převodu nemocnic na akciové společnosti a dofinancování systému zdravotnictví. Průměrná mzda tam nyní dosahuje 797 eur (19 500 korun), přičemž u lékařů to je 1569 eur (38 500 korun) a u sester 764 eur (18 745 korun). Sestry kromě vyšší mzdy požadují také dřívější odchod do důchodu a podporu vzdělávání. Slovensko nemá finanční rezervy a vláda Ivety Radičové si navíc letos naordinovala celkové škrty ve výši 1,7 miliardy eur. Odpověď ministra zdravotnictví Ivana Uhliarika adresovaná odborářům proto nikoho nepřekvapila: „Letos nevidím reálnou možnost najít 126 milionů eur, ve státním rozpočtu na to nejsou zdroje.“ Tato suma přitom měla pokrýt výpadek nižších odvodů, které platí stát za své pojištěnce. I když je jasné, že resort letos žádnou z důležitých podmínek odborů nesplní, neztratil optimismus, a dokonce přešel do protiútoku. „Ministerstvo zdravotnictví věří, že na žádné hromadné výpovědi nedojde,“ uvedla mluvčí úřadu Katarína Zollerová. Lékaři podle ní „zmeškali ten správný čas, stávkovat měli před čtyřmi lety. S protesty se měli obrátit na bývalou vládu, protože právě ta pro zdravotnictví nic zásadního neudělala“. Mluvčí zároveň zdůraznila, že je neetické a nevhodné používat pacienty jako rukojmí. Na druhou stranu jsou také zdravotníci rukojmím neutěšené finanční situace. Státní nemocnice postupně nahromadily dluhy ve výši skoro 200 milionů eur, takže v některých si musejí pacienti, i když ne zcela legálně, platit za čisté prádlo nebo elektřinu v nemocničním pokoji. Situace je v obou zemích napjatá. Není to jen šermování s výpověďmi, maďarští a slovenští lékaři chtějí odejít. Práci si už hledají v Rakousku a v Německu. Nespokojení pacienti a finanční problémy zdravotnictví nemají kam odejít. Takže zůstanou doma.
