ČESKÁ ULIČKA

Prodejci elektra hledají obranu proti hypermarketům

Malých českých obchodníků stále ubývá. Vláda slíbila, že jejich zatím marný zápas s obřími hypermarkety podpoří, ale podle podnikatelů koncept ministra průmyslu pouze potvrdil Grégrovu hlubokou neznalost problematiky. Drobní podnikatelé proto začínaj í své cesty hledat sami, jako například majitelé malých a středních prodejen s domácími elektrospotřebiči a spotřební elektronikou. Počet těchto specializovaných prodejen klesl oproti loňskému roku o celých deset procent, v současné době jich je asi dva tisíce. Podle Roberta Stránského z Institutu pro výzkum trhu GfK začaly elektroprodejny ubývat před dvěma l ety. „Může za to nejen celková ekonomická situace země, ale také nástup hypermarketů, říká Stránský. Jestliže dříve měli malí prodejci až osmdesát procent trhu, dnes mají stěží padesát. A navíc hladový trh z roku 1990 je nenávratně pryč.

Za jeden provaz.

Existenční problémy a platební neschopnost malých prodejců zákonitě ohrožují i české velkoobchody. Zatímco ještě před dvěma roky jich bylo asi patnáct, dnes je lze spočítat na prstech jedné ruky. Velkoobchodníci a malí pro dejci dali hlavy dohromady - jednou z možností, jak se na trhu udržet, je spojit se. „Sdružování malých obchodníků je aktuální způsob obrany i na Západě. A my to podporujeme, domníváme se, že to může být dlouhodobě úspěšné, říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Špaček. Experti z institutu CERGE jsou však skeptičtější. „Z vědeckého pohledu se to zatím nedá prokázat, konstatoval Lubomír Lízal.

Schéma možné obrany, kterou vloni zvolilo hned několik společností, je v zásadě stejné: velkoobchodník vybere ze svých maloodběratelů ty nejschopnější a sdruží je. Zatím nejčastějším modelem je založení volného sdružení na základě smluv o ;vzájemné spolupráci. Malí prodejci se zavážou odběrem určité části zboží a za to je jim poskytována výhoda společných reklamních a letákových akcí, popřípadě koncentrovaného nákupu za příjemnější ceny. Například chrudimská firma Styx založila v loňském roce sdružení Česká elektra, ve kterém spojila asi sto padesát drobných prodejců z celé republiky. „Střízlivý odhad je pro nás asi stoproce ntní nárůst obratu, vzrostly i zisky, tvrdí Petr Pšorn, jeden z majitelů Styxu.

Úspěšnost podobných sdružení přivedla některé velkoobchodníky na myšlenku vytvořit s malými prodejci pevnější svazky. Například zlínská společnost HP Tronic založila letos v květnu akciovou společnost Proton, do níž vstoupilo sedmačtyřicet maj itelů menších prodejen s elektrospotřebiči. Firma HP Tronic iniciovala již před třemi lety volné sdružení Proton, které dodnes spojuje 370 prodejen. Z nich byli do akciové společnosti vybráni ti nejlepší. „Sdružení Proton skončilo sice v loňském roce se ziskem, ale báli jsme se, že by to tak nemuselo být do budoucna, vysvětluje vznik akciové společnosti Zdeněk Šimonů, manažer HP Tronicu. Prodejny sdružené ve společnosti budou mít jednotnou marketingovou politiku, označení štítu, sortime nt zboží, oblečení zaměstnanců. Každá jednotka si však bude obchodovat po svém - určí si ceny i platy zaměstnanců podle regionu, kde působí. Pokud nebude dlouhodobě vykazovat dobré výsledky, akciová společnost ji ze svého středu vyškrtne. Noví akcio náři Protonu však věří, že jim účast ve společnosti pomůže. „Lidé si zvykli na letákové akce a za normální ceny už nekupují. Jako člen akciové společnosti budu moci prodávat za nižší ceny pořád, říká majitel malé prodejny Hipp ve Zlatých horách Pet r Hefka. Kromě výhod společného nákupu a reklamy budou totiž jednotliví akcionáři ušetřeni také nákladů za skladové prostory, dopravu a podobně. HP Tronic si od svého kroku slibuje hodně - očekává vnější obrat sítě ve výši čtyři a půl mili ardy korun.

Proton chce posílit svou pozici na trhu i jinak - minulý týden na valné hromadě podepsalo představenstvo smlouvu se strategickým partnerem, nizozemskou společností Euronics, která sjednocuje nákupní svazy působící v oblasti obchodu s elek tronickým sortimentem v celé Evropě. Nový partner má zajistit celoevropský marketing a lepší kontakty s výrobci a distributory.

Zavřít krám.

Jinou možností malých prodejen je důsledná specializace sortimentu, tedy nabízet jenom to, co v hypermarketu nenajdete. Avšak v době, kdy se rozjíždí velký počet domácích sítí sdružujících malé prodejny, se do radikálního omezení s ortimentu nikomu moc nechce a raději dělá vše pro to, aby byl do některé z nich přijat. Restrukturalizace se tak stává řešením především pro ty společnosti, které nabízejí i jiný druh zboží. V takových případech se však většinou elekt rospotřebičů zřeknou nadobro. Jako například kdysi jeden z největších velkoobchodů Domácí potřeby Olomouc, dnes Doma Morava Holding. „V době nástupu Makra na Moravě, jsme nebyli schopni konkurovat. Nyní se specializujeme spíše na kuchyňské potřeby a železářské zboží. Tady nám zatím svou nabídkou konkurovat nemohou, říká generální ředitel společnosti Lubomír Kovářík.

Profesionál za pultem.

Specializovaná prodejna má vůči hypermarketu i své výhody - individuální přístup k zákazníkovi. Výzkum společnosti Incoma ukázal, že více než třetina populace navštíví v případě nákupu domácího elektrospotřebiče či j iné spotřební elektroniky specializovanou pultovou prodejnu. Teorii potvrzuje i praxe. „V Čechách stále platí tradice, že zákazník požaduje o dražším výrobku hodně informací. Na Západě, kde jsou lidé zvyklí kupovat pračky jako rohlíky, mají odb orné prodejny ztíženou pozici, říká spolumajitel maloobchodní společnosti OKAY Jindřich Životský.