Poslední dny patřily prezidentu Miloši Zemanovi, ostatně jako i všechny dny od ledna 2013, co usedl na Hrad. Prezident v podstatě veřejně jmenoval Hynka Kmoníčka (ten rtuťovitý pán s motýlkem, jestli nevíte) naším americkým velvyslancem, aniž by ho ovšem „jmenovali“ i Američané, jak ve světě diplomacie bývá zvykem.
Prezident se taky rozpovídal o tom, jak má rád kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jak by ho volil, jak pro změnu nejen ve světě diplomacie zvykem nebývá. Možná si Zeman všiml, že kromě urážení lidí Trump stejně jako on taky nemá žádný program, takže by si ve funkcích náramně rozuměli. Třeba by se uráželi vzájemně, což by byla verze ženského zápasu v blátě.
To, že si hned poté prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček připnul v americkém sídle OSN trumpovskou placku na sako, považuju za pouhý kolorit; brzy začne nosit i hůl, aby v tom svého šéfa nenechal samotného. Téměř perfektní zemanovské bonmoty totiž trousí už dávno, i když je vydává za oficiální tiskové zprávy.
Ošklivý týden pak Zeman ukončil tím, když se odmítl omluvit Terezii Kaslové za prohitlerovské výmysly o jejím dědovi, novináři Ferdinandu Peroutkovi; místo toho podá dovolání k Nejvyššímu soudu. A to i přesto, že mu omluvu pravomocně nařídil soud. Ještěže má týden jen sedm dní, protože jinak máme válku.
Prezidentská kancelář zdůvodnila neomluvu tím, že omluvou by stát převzal za prezidentova slova zodpovědnost, což by České republice prý mohlo způsobit újmu v podobě dalších žalob. Možná, nikdy ale ne větší újmu, než České republice dávno způsobilo Zemanovo řádění na Hradě. Takže se prezident klidně může omluvit a Česká republika se s tím nějak vyrovná. Třeba po jeho vzoru tím, že bude českou justici taky ignorovat. Nakonec když ji ignoruje nejvyšší ústavní činitel, proč ji nemáme ignorovat i my?
Čtěte o minulém týdnu v podání Miloše Zemana:
Kmoníček skončí na Hradě, bude novým velvyslancem v USA
Hrad se za Peroutku neomluví. Obě strany se dovolají k Nejvyššímu soudu
To všechno je samozřejmě obyčejná legrace, jen kromě Trumpa. USA už dlouho neměly kandidáta na prezidenta, který je pro Česko takovou hrozbou jako tenhle egomaniak s falešným oranžovým opálením a blonďatými vlasy. Trump už před časem řekl, že USA možná nebudou v rámci NATO bránit Pobaltí, pokud by ho znovu napadlo Rusko. A nebojte, podobně vřelý vztah má i k nám, i když míval českou manželku.
Místo Zemana chválí ruského prezidenta Vladimira Putina, který taky neuznává mezinárodní dohody. Trump dopřává Putinovi i Rusku pocit supervelmoci a to pro střední Evropu nikdy nekončí dobře, tedy pokud rádi nejezdíte v moskviči a občas nesedíte ve vězení za vlastní názor. Byznysmen Trump chce být i politicky transakční, takže chce ve světě dělat byznys, jak potřebuje. Podobně transakční typ politiky dělaly v roce 1938 v Mnichově i Německo, Itálie, Francie a Británie, když obětovaly Československo.
Trump uznává jen sílu, tedy pouze velmoci – nebo téměř velmoci. Čína, Německo, Francie, Itálie, Británie i Rusko, pro ty všechny to znamená návrat do starých časů, když neplatily žádné kolektivní uskupení jako NATO nebo EU a každá země dělala starou dobrou sobeckou politiku bez nočních bruselských komuniké. Pro Česko to nebývaly úplně nejlepší ani nejsvobodnější časy. Prezidentství Trumpa nemusí znamenat válku; pro Česko úplně stačí, když naruší kolektivní fungování vojenských, ekonomických, politických a obchodních bloků.
Ano, geopolitika bývá nad síly malých zemí jako Česko. Přece jen ale můžeme v pudu sebezáchovy něco udělat i doma: a sice dát do ústavy, že když se někdo na Hradě trochu zblázní a začne ohrožovat české zájmy, přesuneme ho do jiného státního zařízení. A klidně i s celou suitou Ovčáčků, aby neměl pocit něčeho neústavního.
ČLÁNKY DO MAILU