Společnosti MND Drilling & Services z Lužice u Hodonína, která dělá vrty převážně pro těžbu ropy a plynu, se i přes pokles cen ropy na světových trzích v posledních letech daří získávat zakázky v zahraničí. Každoročně vstoupí nově na trh jedné až dvou evropských zemí. Usiluje také o vstup na nizozemský trh.
Lužický podnik je dceřinou firmou těžařské společnosti MND a společně patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Původně byla takzvaným vrtným kontraktorem pouze pro mateřskou firmu. „Jelikož se na Moravě těží 100 let a je zřejmé, že ložiska se někdy vyčerpají, začali jsme se ucházet o zakázky i v zahraničí. Přestože je konkurence obrovská, daří se nám získávat zakázky díky tomu, že jsme v posledních letech investovali do nejmodernějších vrtných souprav. Konkurenti mají starší a do nových neinvestují vzhledem k situaci na trhu. Víme, že někteří jsou v minusu a čekají, že se situace obrátí jako již několikrát v minulosti,“ uvedl předseda představenstva René Kachyňa.
Firma působí například v Německu, kde má sesterskou společnost. V Itálii před třemi lety MND Group koupila většinový podíl v tamní vrtné společnosti LP Drilling. Dále působí ve Francii, Rakousku, Maďarsku, Polsku či Srbsku. „V Evropě bychom se rádi dostali ještě do Nizozemí,“ uvedl Kachyňa. Mezi zákazníky patří jak světoví giganti, například Exxon Mobile či OMV, tak menší těžaři.
K dispozici má firma deset vrtných souprav, které umožňují vrtat od průměru 12 centimetrů do jednoho metru a od hloubky 900 metrů do pěti či šesti kilometrů. Zatímco mělký vrt může být hotový za dva týdny, hluboký se dělá i půl roku. „Díky moderním soupravám jsme pro hodně zákazníků atraktivní, protože dokážou vrtat i rychleji, tudíž levněji,“ poznamenal Kachyňa.
Vrt se dělá na místě, které určí geologové na základě geofyzikálních měření a následných interpretací. „Ale i tak je ve světě úspěšnost vrtů jen 30 procent, ne vždy se pod povrchem ložisko skutečně nalézá. Na Moravě máme úspěšnost zhruba 50 procent,“ řekl Kachyňa.
Ropě i plynu pomůže nahoru výbušnina
Při vrtání se vrt průběžně vyplachuje, aby se hornina dostala na povrch a ve vrtu se držel stálý tlak. Po vyvrtání se do díry nasune ocelová roura jako výztuha. „Posléze se dopraví dolů výbušnina, která rouru v požadované hloubce proděraví a ropa a plyn se pak z horniny dostávají do vrtu a samovolně pod tlakem proudí na povrch. Postupem času tlak klesá. Pro dotěžení ložiska se používají druhotné těžební metody, například využití pump či zpětná injektáž vzduchu či opět zemního plynu,“ vysvětlil Kachyňa. Po vytěžení ložiska se vrt zacementuje a povrch rekultivuje.
Mimo těžební vrty dělá společnost od loňska i geotermální. Pokud má voda na povrchu 100 stupňů, lze ji využít k výrobě elektřiny, pokud má nižší teplotu, používá se k vytápění.
Loňské tržby společnosti včetně zahraničních poboček dosáhly 1,6 miliardy korun, proti předchozím letům se mírně snížily vzhledem k situaci na trhu. „I tak se nám daří držet vytíženost souprav 70 až 75 procent,“ doplnil Kachyňa. Zaměstnanců má firma aktuálně 420, v době největšího rozmachu před zlevněním ropy útlumem těžby jich bylo až 550.
Přečtěte si více o aktivitách české těžařské společnosti: