České ambasády přibývají. Vláda hledá náhradu za export do Ruska

16. 5. 2015

Autor: CC BY 3.0: Henry Mühlpfordt: Flickr

Ukrajinská krize a propad obchodu s Ruskem přiměly vládu hledat příležitosti, kde se dá. Sobotkův kabinet zřizuje nová česká zastoupení a stejný pokyn dal i agentuře CzechTrade ohledně nových kanceláří. Cíl je jasný - nahradit miliardové sumy ve výpadku exportu. Je jen otázkou, jestli plánovaná expanze do zemí, jako je Senegal, dokáže propad zastavit.

Ministerstvo zahraničí plánuje otevřít, respektive personálně naplnit nové ambasády v Kolumbii a Senegalu plus konzulát v Erbílu v iráckém Kurdistánu. Od eskalace rusko-ukrajinské krize už navíc přibyly zastupitelské úřady v Kambodži, Keni a Barmě.

V dosavadní praxi je to zlom. Předchozí kabinety šly totiž cestou rušení ambasád a zastupitelských úřadů. Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v roce 2010 kvůli úsporným opatřením kabinetu škrtl pět velvyslanectví, konkrétně v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice. Ještě předtím ministerstvo zahraničí zrušilo české velvyslanectví v Angole, uzavřen byl také konzulát v kanadském Montrealu. Stát také v minulosti zrušil česká zastoupení v brazilském Sao Paulu, v Zimbabwe či v Kolumbii. Vše kvůli dalšímu osekání rozpočtu ministerstva zahraničí.

Teď se najednou zjišťuje, že potřebujeme hustší síť diplomatických zastoupení ve světě. Především právě kvůli obchodu. Zastoupení v Kolumbii se nyní otevírá podle ministerstva zahraničí proto, že z původně zrušených úřadů v Jižní Americe ho hodnotí jako nejperspektivnější. Kolumbie má navíc velký zájem o diplomatické vztahy. Letos bude otevírat svůj zastupitelský úřad v Praze. Vloni tu na návštěvě byla i ministryně zahraničí María Ángela Holguínová.

Agentura CzechTrade navíc otevře nové kanceláře v Singapuru a indickém Bengalúru (indické Silicon Valley) a k tomu pošle nové lidi do Číny.

Až v Rusku naprší a uschne

Česko má co dohánět. Podle čísel Asociace exportérů činil za celý loňský rok propad exportu do Ruska 2,8 miliardy korun a za první dva měsíce letošního roku meziročně už sedm miliard korun. Dá se k tomu připočíst i Ukrajina, kde za první dva měsíce nastal meziroční pokles v objemu dvou miliard korun. Z celkového pohledu naštěstí nejde o zásadní data, protože export do Ruska dosahuje jen tří až čtyř procent celého našeho vývozu. Přesto situace v posledních měsících naznačuje, že v Rusku problém akceleruje.

Otázka ale zní: dokážeme takhle miliardový ruský výpadek vyrovnat? „U toho výčtu ambasád si nejsem jistý, jestli je to to pravé. Jakkoli je potřeba posilovat exportní snahy, otevření ambasád a zastoupení je vážná věc a měla by mu předcházet jistota, že jde o stabilní zemi s rostoucí ekonomikou. Kvůli pár zakázkám stačí uspořádat státní návštěvu,“ míní ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Podle čísel Asociace exportérů činil za celý loňský rok propad exportu do Ruska 2,8 miliardy korun a za první dva měsíce letošního roku meziročně už sedm miliard korun

Primárně Česko vyváží do zemí EU, zejména do Německa, na Slovensko a do Polska. Podle Skopečka je potřeba závislost českého exportu na EU, a hlavně Německu, rozředit i do dalších zemí.

Přímou pomoc postiženým exportérům vláda nepřipravuje, premiér Sobotka podnikatele odkazuje na eurofondy určené pro podnikání a konkurenceschopnost, které jsou připraveny ke schválení, nebo právě na orientaci na nové trhy. „Ke zlepšení v Rusku dojde jen tehdy, když se napraví politické vztahy a země se začne aktivně podílet na plnění dohod z Minsku,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka na Exportním fóru pořádaném Asociací exportérů. Jinými slovy: Rusko je problém, který v současné době nemá řešení. Podle premiéra je velmi pravděpodobné, že Evropa prodlouží sankce do konce roku. Více než ty ale táhne Rusko dolů nízká hodnota rublu a propad cen ropy.

Ke zlepšení v Rusku dojde jen tehdy, když se napraví politické vztahy a země se začne aktivně podílet na plnění dohod z Minsku.

Obchodní cestující

Kromě otevírání kanceláří mají firmám pomoci také diplomatické cesty. Nově je to opět cesta do Číny, kde bude mimo jiné šéf sněmovny Jan Hamáček, chystá se i cesta do Turecka a výhledově do Latinské Ameriky. Koncem dubna byla v Praze delegace ze Spojených arabských emirátů, premiér Sobotka navštívil před nedávnem Jižní Koreu.

Česko také stojí před rozhodnutím, jak se postavit k seznamu takzvaných prioritních zemí, kam by měl export směřovat.

Samostatnou kapitolou je pak pro Sobotkův kabinet Čína. Protože je pro asijskou velmoc složité bavit se s každou evropskou zemí zvlášť, je Česko zapojeno ve skupině 16+1, která sdružuje středo- a východoevropské země při dialogu právě s Čínou. Česko je dokonce neformálním lídrem skupiny poté, co role nevyšla Slovensku ani Maďarsku a Polsko se rozhodlo budovat samostatný dialog.

Česko také stojí před rozhodnutím, jak se postavit k seznamu takzvaných prioritních zemí, kam by měl export směřovat. Patří mezi ně totiž i Ukrajina nebo Irák, kde panují velké vnitřní potíže. Ze seznamu sice nevypadnou, ale vláda na ně asi už nebude dávat takový důraz. Radí jí to koneckonců i prezident Miloš Zeman. „Neměli bychom mít fixována určitá teritoria, ale kopírovat dynamiku, která ve světě je,“ míní prezident.

Vysvědčení pro intervence

Exportu se snažila pomoci i Česká národní banka (ČNB), která oslabila kurz koruny. Její viceguvernér Mojmír Hampl představil před pár dny dopad na ekonomiku. V čistém čísle jde o přínos 21,6 miliardy plus dalších 4,4 miliardy zaplacených na daních a odvodech. Nepotvrdily se přitom černé scénáře dopadu na ekonomiku. Volných pracovních míst přibylo kolem 30 tisíc, HDP je v plusu o 1,4 procenta, a lidé v obchodech dokonce více utrácejí, tržby v maloobchodech vzrostly podle čísel ČNB o 6,3 procenta. Ceny dovolených jsou zhruba na stejné výši jako před intervencí, mírně podražily domácí spotřebiče, ale zlevnily se potraviny a nealkoholické nápoje.

„Když nám kritici v době ohlášení intervencí říkali, co svým krokem způsobíme, jako že například domácnosti přestanou utrácet, tak vidíme, že nastal opak. Kdybychom neintervenovali, stalo by se přesně to, čeho se kritici intervencí báli,“ říká Mojmír Hampl.

Čtěte také: Devizové intervence nekončí, ČNB nezvýší ani rekordně nízké sazby

Pravděpodobnost, že by Česká národní banka použila opět stejný nástroj, se podle něj nyní zvýšila, nicméně intervence nejsou právě teď reálně na dohled. „Ekonomika se oživila a fungují poptávkové tlaky,“ odůvodnil. Obchodní bilance zaznamenala vloni přebytek 442 miliard korun, největší přebytek byl z obchodu s Německem, a to 331 miliard. Hlavním partnerem Česka byla EU, kam se vyvezlo přes 88 procent produkce.

Obchodní bilance vlastně vykázala i jedno zajímavé číslo, které by vláda mohla použít jako dobrý tip, kam směrovat podnikatele. Export tam vloni vyskočil o více než třicet tisíc procent. Pravda, částka 606 tisíc korun už nezní tak impozantně, ale nějakou kancelář by se tam možná vyplatilo otevřít. Jsou to Komorské ostrovy, které leží mezi Madagaskarem a východním pobřežím Afriky.