V základní síti českých dálnic stále chybí zhruba tisícovka kilometrů. Kvůli nedostatku peněz se však jejich další výstavba opozdí. Stát utahuje kohoutky, ohroženo je kolem tří stovek projektů.
Autor: Martin Siebert
Přísné škrty ve státním rozpočtu, které diktuje vládě hospodářská krize, se nevyhnou ani výstavbě dálnic a rychlostních silnic. Kvůli hospodářské krizi se nejen snižují příjmy rozpočtu, ale i příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, kam plynou peníze z mýta, dálničních kuponů a daní. „U některých specifických příjmů fondu hrozí pokles proti rozpočtovaným částkám. Týká se to příjmů z mýtného a ze zákonem stanoveného podílu na spotřebních daních a u silniční daně. Pro letošek předpokládáme, že krize způsobí pokles přepravních výkonů, který se pro letošní rok projeví propadem příjmů o více než tři miliardy a pro další dva roky podle zatím plánovaných ukazatelů o více než pět miliard korun celkem,“ potvrzuje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Navíc minulé vlády chtěly rozestavět nebo alespoň připravit stavbu všech plánovaných dálnic. Rozestavěno je tak dnes mnohem víc, než na co příjmy stačí.
Ředitelství silnic a dálnic potřebuje na příští rok 71 miliard korun, k dispozici však bude mít mnohem méně. „Bude chybět asi padesát miliard korun,“ říká ministr dopravy Gustáv Slamečka. Pokud se odečtou plánované náklady na údržbu a opravy komunikací, na provoz mýtného systému a na spolufinancování projektů financovaných z evropských strukturálních fondů, zbude k investování do staveb asi miliarda korun. To by stačilo tak na jeden kilometr dálnice. Aby se udržel alespoň program rozestavěných staveb, potřebovalo by ministerstvo dopravy kolem 23 až 25 miliard korun. Přitom v současné době jsou rozestavěny investiční programy z národních zdrojů za více než 70 miliard korun. Pokud by nedostala výstavba komunikací další výraznou finanční injekci, muselo by být 40 rozestavěných staveb zakonzervováno, dalších deset, které nebyly zahájeny, ale už byl vybrán zhotovitel, by muselo být odloženo na neurčito, a ostatních 140 by už nešlo ani do veřejné soutěže. Ohroženo je tak asi tři sta projektů, které jsou financovány ze státního rozpočtu.
Chybějí peníze na obchvaty
Zatím je pravděpodobné, že zpomalení se nevyhne obchvatu Prahy, rychlostní komunikaci R7 nebo dostavby dálnic D3 a D11. Naopak dálnice D47 na Polsko odložena nebude, na její dokončení vláda použije v příštích dvou letech dvacet miliard korun, které chce získat z prodeje dluhopisů. „Určitě tak víme, že máme peníze na letošní dostavbu chybějící dálnice D47 před Ostravou, ale vedle ní je rozestavěno něco přes třicet různých úseků, například na velkém okruhu Brna, různé obchvaty měst (například Líbezníce, Lechovice) a podobně. Dalších deset staveb, opět vesměs různých městských obchvatů, už je vysoutěženo, ale nemáme peníze na jejich zahájení,“ dodává Hanzelka. Jde například o obchvaty v Javorníku, Chrudimi nebo Dubé. A pak je asi 140 staveb v různých etapách přípravy, u nichž se o financování bude mluvit někdy v budoucnu. Týká se to například rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Mohelnice, která by měla vytvořit souběžnou trasu k přetížené dálnici D1. Ale v etapě přípravy jsou i stavby severozápadní a severovýchodní části pražského okruhu či rychlostních silnic R52 na jih od Brna směrem na Vídeň, R43 od Svitav na Brno, R48 na Ostravsku nebo R11 z Hradce Králové na severovýchod do Polska.
Není silnice, není investor
Kraje se s omezením nechtějí smířit a žádají na dopravní infrastrukturu víc peněz. „Seznam staveb, které se mají odložit, je pro kraje smrtící. Jsme v období hospodářské krize a hejtmani se domnívají, že dopravní infrastruktura a její výstavba by mohly být jedním z klíčových protikrizových opatření. Neumíme si představit, že by se v této složité hospodářské situaci přestalo stavět, nebo naopak nezačalo stavět,“ varuje šéf Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. „Peníze by měly jít zejména v době finanční krize do dopravní infrastruktury, protože tyto investice přinášejí multiplikační efekty. Laicky řečeno dávají firmám zakázky a lidem práci,“ přidává se i Alois Mačák, který je náměstkem pro dopravu olomouckého hejtmana.
Oddálení některých staveb by mohlo být problémem i pro investory, kteří při příchodu do krajů se silnicemi počítali. Mezi ohrožené stavby patří i napojení nošovické automobilky Hyundai na rychlostní komunikaci R48.
Podnikatelé považují zastavení dopravních staveb za nepochopitelný krok, který by ještě více prohloubil špatnou situaci tuzemského průmyslu. Proto i Hospodářská komora ČR přijala zprávu s velkými rozpaky. „Pokud stát zastaví investice a výstavbu dopravní infrastruktury, bude to mít katastrofální dopad na celý komplex podnikatelů, kteří jsou na této práci závislí,“ tvrdí prezident komory Petr Kužel. Znamenalo by to, že by se musely měnit a ukončovat smlouvy s firmami, kterým běží leasing na stroje, mají objednávky na dodání služeb a zaměstnance na tuto práci. „Byl by to neskutečný zásah do ekonomiky soukromého sektoru,“ varuje Kužel. V silničním a železničním stavitelství je zaměstnáno zhruba 450 tisíc lidí. Podle odhadů by o práci mohlo přijít až 200 tisíc z nich.
Odložení staveb na neurčito by mělo na kraje tvrdé dopady. Přispělo by nejen k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti, ale i ke zhoršení dopravního spojení i životního prostředí, protože škrty se mají dotýkat hlavně obchvatů měst a obcí. „Obchvaty jsou velmi důležité nejen z hlediska dopravního, ale i životního prostředí,“ namítá i děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. „Předchozí Topolánkova vláda se zavázala, že se obchvaty budou stavět, a nebylo by teď správné tento plán opustit,“ dodává s tím, že Česko má na stavbu obchvatů dokonce časový plán. Na obchvat čeká třeba Havlíčkův Brod, Šternberk na Olomoucku, Kravaře, Nový Bor na Liberecku, Jaroměř na Náchodsku nebo středočeská města Příbram a Mělník, která jsou již nyní denně zahlcena kolonami aut. „Bylo by to velmi špatné.
S obchvatem jsme před územním řízením a doufám, že alespoň na přípravné práce se peníze najdou,“ říká náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.
Úspěšný při jednání s ministrem dopravy byl jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Pan ministr mi sdělil, že už podepsal finanční protokol, který zajišťuje peníze pro další výstavbu D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí, a tak tento pro Jihočeský kraj významný projekt může dále pokračovat,“ potvrzuje. Ministerstvo zajistí také finance k investiční akci propojení okruhů v Českých Budějovicích, která pro jihočeskou metropoli tvoří jednu z dopravních priorit.
Škrty znepokojily Rakousko
„Informace jsou katastrofální. Znamenalo by to, že nebude zahájena stavba rychlostních silnic R52, R55 a R43, s nimiž kraj počítá ve svých rozvojových záměrech,“ říká mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Pokud by se odložila stavba rychlostního úseku R52 Mikulov – Pohořelice, který má navázat na rakouskou dálnici z Vídně, nastane v roce 2013 pro kraj vážný problém: čtyřproudová dálniční komunikace dovede statisíce aut na přechod Drasenhofen – Mikulov a odtud se bude muset stejné množství aut „protlačit“ úzkým hrdlem obyčejné silnice l. třídy. A to vyděsilo i rakouskou ministryni dopravy Doris Buresovou. Proto se obrátila dopisem na svého českého kolegu. Zatímco rakouský parlament už v roce 1999 novelou zákona rozhodl vést dálnici A5 na Mikulov, na české straně se několik let vedly spory, zda pro spojení Brna s Vídní rozšířit silnici z Brna do Mikulova, nebo využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit přípojku na státní hranice. Vloni vydala česká vláda usnesení, podle nějž se budou stavět obě silnice. Stavba R52 má stát kolem deseti miliard korun, dálniční obchvat Břeclavi a výstavba přípojky na státní hranici s Rakouskem asi o dvě miliardy korun víc. Ale Nejvyšší kontrolní úřad označil stavbu R52 mezi Brnem a Vídní za riskantní a ekonomicky neefektivní investici. Zpochybnil evropskou i vnitrostátní potřebu rozšíření současného silničního spojení obou měst.
Podle nejnovějších plánů Ředitelství silnic a dálnic by se měla R52 začít stavět příští rok a dokončena má být v roce 2014.
Peníze z evropských fondů budou Ohroženy podle ministra Slamečky nejsou stavby, které jsou financovány z operačního programu Doprava z prostředků Evropské unie, kde dokonce očekává „akceleraci čerpání“. „Předpokládáme, že bude zafinancováno 43 miliard a nerušeně bude pokračovat kolem 50 staveb,“ prohlásil Slamečka. Pokračovat by tak měla například stavba rychlostní silnice R6 z Prahy na Karlovy Vary, dokončen by měl být chybějící úsek D8 směrem na Drážďany, jihozápadní okruh Prahy, části D3 z Tábora do Veselí nad Lužnicí, R7 z Prahy směrem k Chomutovu a některé další důležité stavby. Celková alokace z operačního programu Doprava na rozpočtové období let 2007 až 2013 pro projekty Ředitelství silnic a dálnic činí přes 70 miliard korun. „Na schválené projekty dostáváme z evropských fondů dotace až do výše 85 procent celkových uznatelných nákladů,“ potvrzuje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík. Krizový plán ministerstva dopravy Ministerstvo dopravy musí šetřit. Nejen proto, že ministr financí Eduard Janota bez úsporných opatření další peníze na výstavbu dopravní infrastruktury nepustí. Ceny českých dálnic se podle něj vymykají standardům v okolních zemích, jejich výstavba je příliš drahá. Ministr dopravy Slamečka představil ve druhé půlce června krizový plán, který je zaměřen na vyhledání úspor při budování dopravní infrastruktury pro několik následujících let. Opatření umožní dosáhnout úspor na připravovaných stavbách, jejichž výstavba ještě nebyla zahájena. „Krizový plán může mít pozitivní dopady především na stavbách, které se připravují, a to zejména ve stadiích před územními rozhodnutími,“ upozornil Slamečka. Počítá-li se v České republice s tím, že rozsah plánované páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic je asi 2100 kilometrů, z nich je 1100 v provozu a 150 ve výstavbě, zbývá na aktivní realizaci navržených opatření nebo aspoň části z nich zhruba 850 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Jedním z opatření je urychlit výkup pozemků a přípravu staveb. Podle současné právní úpravy má vlastník pozemku po vyvlastnění právo domáhat se u soudu určení výše náhrady za pozemek. Než soud o ceně rozhodne, nemohou investoři začít stavět ani pokračovat v přípravě stavby. Celý proces se pak výrazně protáhne. Stát se tak dostává do neřešitelné situace. „Proto navrhneme ministerstvu financí nový způsob výkupu pozemků, aby nedocházelo k nekonečným průtahům, které výstavbu prodražují,“ vysvětlil Slamečka. Toto opatření by mohlo přinést úspory v řádu několika miliard korun. Podobná iniciativa vznikla i v Poslanecké sněmovně. Počátkem července předložila skupina čtyř poslanců ODS a ČSSD novelu vyvlastňovacího zákona, podle níž by podání proti vyvlastnění už nemělo mít odkladný účinek. O odkladu by měl rozhodnout soud, a to v případě, že to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Novela souvisí se zákonem, který má urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35 a který je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Má tuto komunikaci prohlásit za stavbu ve veřejném zájmu. Poslanci k zákonu podali několik pozměňovacích návrhů, podle nichž by za stavbu ve veřejném zájmu měly být považovány stavby téměř všech dálnic a rychlostních komunikací. Návrh předkládají sněmovně tak, aby jej mohla schválit již v prvním čtení. K tomu by mohlo dojít na jediné řádné schůzi před předčasnými podzimními volbami naplánované na začátek září. Ale zatím není jisté, jestli bude mít návrh podporu obou nejsilnějších politických stran – ODS a ČSSD. Chtějí šetřit, kde se dá Jednu z možností úspor vidí ministerstvo dopravy také ve sjednocení některých parametrů budoucích dálnic a rychlostních silnic. Pokud by se normy pro rychlostní komunikace uplatnily i při projektování a výstavbě dálnic, bylo by možné podstatně snížit náklady. Na jednom kilometru dálnice by se ušetřilo kolem 150 milionů korun. „Stavíme dálnice, kde se dá jezdit až 200 kilometrů v hodině, a přitom se smí jezdit jen 130 kilometrů,“ zdůvodňuje Slamečka. Dnes se proto budují široké dálnice s mírnými podélnými sklony a zatáčkami. Například u jednoho z tunelů na dálnici D8 musel být kvůli zachování maximálního normou povoleného sklonu navržen tunel o délce 2,5 kilometru. Kdyby bylo možné využít sklonu 5,6 stupňů, mohl by se vybudovat tunel dlouhý jen 500 metrů, který by byl o tři miliardy levnější. Další z možností úspor je zúžit střední dělicí pás na dálnicích a rychlostních komunikacích. Odborníci však upozorňují, že všechna taková opatření mají své meze. Mohou se týkat jen míst, kde změkčení norem nepovede ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Janota: Jsem ještě ochoten jednat**
Kolik peněz nakonec na výstavbu dálnic vláda uvolní, bude jasné až v září. „Neztrácíme naději, že se ještě nějaké prostředky podaří získat, například prostřednictvím dluhopisů, pro něž je již několik let schválen zákon o dluhopisech na krytí výstavby dálnice D 47,“ doufá mluvčí ministerstva dopravy Hanzelka.
Ministr financí Eduard Janota připouští, že je o navýšení rozpočtu na výstavbu dálnic ještě ochoten jednat. Má ale podmínky, aby Státní fond dopravní infrastruktury snížil od roku 2010 provozní výdaje o sto milionů korun, aby se přehodnotily dálniční normy, omezilo se na nejnutnější míru budování drahých tunelů a mimoúrovňových křižovatek, nezahajovaly se nové stavby a projektanti nebyli odměňování podle ceny projektů dálnic.
Ještě letošní rok je podle ministerstva dopravy bez větších problémů. „S propadem daňových a dalších příjmů se nějak popereme. Jádrem problému je rozpočet na příští rok a výhled na další dva roky,“ říká Hanzelka. Celkové investice do dopravy se v posledních letech snížily jen minimálně. V roce 2008 putovalo na dopravní investice 71 miliard korun, letos se částka snížila jen o dvě miliardy, protože nabíhají evropské dotace. Vloni byla zahájena výstavba třinácti nových úseků v délce 106 kilometrů, převážně na rychlostních komunikacích.
Do provozu bylo v roce 2008 uvedeno pět nových úseků komunikací v délce 46,9 kilometru. Současně se pokračovalo ve výstavbě rozběhnutých projektů, zejména ve výstavbě dálnic D1 a D47. Na D1 z Prahy – Brna – Přerova a Lipníku nad Bečvou byla zahájena výstavba úseku Bohumín – státní hranice a Kroměříž-východ – Říkovice. Na dálnici D47 z Lipníku nad Bečvou – Ostrava – státní hranice s Polskem byly zprovozněny dva úseky: Bílovec – Ostrava-Rudná a Lipník nad Bečvou – Bělotín. Tím je více než polovina projektu D47 v provozu. Ale pokračovalo se i na pracích na dálnicích D3 Praha – České Budějovice – státní hranice s Rakouskem, dálnici D5 Praha – Plzeň – Rozvadov, dálnici D8 Praha – Ústí nad Labem a hranicí s Německem i na D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – státní hranice s Polskem.
