Podle aktuálního průzkumu společnosti Ipsos se náklady na bydlení českých domácností nejčastěji pohybují mezi pěti až deseti tisíci korun měsíčně. Přes 25 % domácností zaplatí částku mezi 5 až 7 tisíci korunami, téměř 27 % pak 7 až 10 tisíc korun měsíčně.
Foto: Profimedia.cz
Náklady na bydlení ve vlastním domě či bytě jsou dle průzkumu výrazně nižší, než v pronajatém. Do 7 000 korun se svými náklady na bydlení vejde 60 procent domácností žijících ve svém domě či bytě, ale už jen 40 procent domácností, které bydlí v pronajatém domě, v pronajatém bytě pak dokonce jen 35 procent domácností. Ostatní platí vyšší částky.
Pořizování domů a bytů do osobního vlastnictví by tedy mělo být preferovanou cestou omezení životních nákladů. Důležitá je v tomto ohledu existence vhodných finančních produktů, které umožní si buď půjčit, nebo ještě lépe naspořit potřebný finanční základ. „V rostoucím procentu vlastnického bydlení se nepochybně pozitivně projevila státní podpora, zejména u produktů jako je stavební spoření, které lidi motivuje k úsporám na podobné smysluplné účely. Zejména při privatizaci bytového fondu bylo a je stavební spoření klíčovým finančním nástrojem,“ říká Ivan Přikryl, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení a dodává: „Právě pro význam podpůrných produktů jako je stavební spoření nepovažuji za šťastnou tendenci postupného omezování státní podpory tohoto produktu,“ dodává Přikryl. Průzkum realizovala výzkumná agentura Ipsos v říjnu 2011 na reprezentativním vzorku 1038 obyvatel ČR ve věku 18-65 let.
„Lidé v produktivním věku se s měsíčními náklady na bydlení snáze vypořádají než domácnosti, které tvoří lidé v důchodovém věku, u nich je situace již horší“, dodává k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos.
Právě u nich představují náklady na bydlení jednu z největších položek v pravidelných měsíčních platbách. Celá čtvrtina lidí ve věku 60 až 65 let dá na bydlení 40 až 60 procent z měsíčních příjmů domácnosti. Další jedna třetina seniorských domácností pak do bydlení každý měsíc investuje mezi 30 až 40 procenty svých příjmů. V absolutních číslech, kdy je nejčastějšími měsíčními náklady do bydlení částka mezi sedmi až deseti tisíci korun, se tato investice přibližuje průměrnému starobnímu důchodu. Ten dle dat České správy sociálního zabezpečení činil k 31. březnu letošního roku 10 511 korun. „Ve chvíli, kdy člověk končí s profesními aktivitami a nastupuje k vyplácení starobního důchodu, dojde k razantnímu poklesu jeho příjmů. Náklady, včetně těch na bydlení, však zůstávají ve stejné výši jako v jeho aktivním pracovním období. Vlastní bydlení se tak ukazuje jako „štít“, který lidi chrání ve stáří před chudobou,“ říká ekonom a expert Světové banky pro finanční služby a ochranu spotřebitele Tomáš Prouza.
„Myslím si, že problém je též v tom, že u nás de facto neexistují neziskové formy nájemního bydlení, které je dostupné v různých formách prakticky v každé zemi EU. Obávám se, že v několika letech to povede ke značným problémům ve schopnosti udržet si slušné bydlení zejména pro seniory,“ dodává Ivan Přikryl, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení.
Tomáš Prouza také připomíná nízkou finanční gramotnost seniorů. „Řada seniorů se podceňuje a své peníze tak nechávají zbytečně ležet ladem. Pokud by je vložili do vlastního bydlení, měli by jistotu významných úspor přesně v okamžiku, kdy je budou potřebovat nejvíce,“ dodává Prouza.
Výzkum byl realizován společností Ipsos Tambor v říjnu 2011 na reprezentativním vzorku populace ve věku 18-65 let (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru byla 1038 respondentů. Výzkum byl realizován metodou on-line dotazování.
