Změny ve vedení Českých drah mohou ohrozit naplňování strategie firmy, varovala ratingová agentura Moody's. Podle ní je řízení skupiny ČD v posledním roce pod politickým vlivem. Podle Českých drah strategie firmy ohrožená není.
Agentura Moody's tak reaguje na dění ve vedení Českých drah, když během posledních devíti měsíců byli odvoláni dva předsedové představenstva firmy. Nejprve v září 2018 byl odvolán Pavel Krtek, se kterým ve vedení skončili i Ludvík Urban a Martin Bělčík. Letos v červnu pak skončil i Krtkův nástupce Miroslav Kupec. Podle Moody's nebyly tyto změny dostatečně odůvodněny.
Agentura ve svém hodnocení uvádí, že změny ve vedení podniku mají zřejmě politické důvody. Podle hodnocení jsou České dráhy v posledních měsících pod politickým vlivem, který potvrzuje úzké propojení mezi vládou a dopravcem. „To však zároveň podle našeho názoru narušuje řízení a provádění strategie společnosti,“ uvedla agentura. Situaci podle ní navíc může komplikovat fakt, že nové vedení bude potřebovat čas. Nejistota se podle agentury může promítnout například do plánů na obnovu vozového parku či zefektivnění provozu. Riziko naopak snižují uzavřené smlouvy na provoz dálkových i regionálních linek.
Podle Českých drah strategie společnosti ohrožení není. „Na její podobě, v jaké byla prezentována v rámci obhajoby ratingu a emise dluhopisů, se nic nemění,“ uvedl mluvčí státního dopravce Radek Joklík.
Čtěte komentář: Faltýnek skončil, věci fungují
Moody's letos Českých drahám udělila ratingové hodnocení na stupni Baa2, které patří k nižšímu hodnocení v investičním pásmu. Podle ratingu vydaného na jaře považuje agentura situaci drah z dlouhodobého hlediska za stabilní. Dráhy následně vydaly sedmileté dluhopisy za půl miliardy eur, v přepočtu téměř 13 miliard korun. Úvěrový rating je důležitý pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splacení úvěru.
České dráhy loni přepravily přes 179 milionů zákazníků. V loňském roce vykázaly čistý zisk téměř 1,2 miliardy korun, což bylo o 200 milionů více než v roce 2017. K výsledku přispěla především nákladní doprava se ziskem 663 milionů korun, osobní přeprava skončila ve ztrátě 230 milionů.
Čtěte také:
