Výrobky z České mincovny berete do rukou, denně se někomu rozkutálejí po zemi, denně je házejí do kašen. Její mince patří mezi umělecké skvosty, které si turisté schovávají jako suvenýry. Na výrobu českého eura by jí stačilo dvanáct měsíců.
Autor: Jakub Stadler
Výroba mincí má u nás dlouhou tradici. Manufaktur, tedy ručních velkodílen s dělbou práce, které se této činnosti věnovaly, bylo na území českých zemí hned několik. V období ražby denárů to byly například mincovny v Praze, Mělníku, na Vyšehradě, v Libici, ražbou grošů později proslul také Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Mince, které teď každý den používáme při drobných nákupech, se razí v Jablonci nad Nisou. Česká mincovna zde byla zprovozněna počátkem července 1993. V letech 2005 až 2009 byla součástí sklářské skupiny Jablonex Group, která ve své době patřila k největším výrobcům bižuterie na světě. Loni o Českou mincovnu projevilo zájem například Polsko, nakonec ale skončila ve vlastnictví česko-švýcarského konsorcia Monetica. Výrobu veškerého oběživa ve všech směrech řídí Česká národní banka. Ta se zároveň věnuje kontrolní činnosti tak, aby všechny produkty odpovídaly současnému standardu, který se drží po celé Evropě.
Svět chce mince z České republiky Česká mincovna razí od poloviny roku 1993 veškeré oběžné mince pro Českou republiku. Vedle toho se tu v roce 1994 začínají razit také pamětní mince v nominální hodnotě 200 korun, o rok později už to jsou i mince v hodnotě 1 000, 2 500, 5 000 a 10 000 korun, zhotovené z ryzího zlata. V roce 2001 dostává mincovna zvláštní zakázku, Česká národní banka si tu objednává novou sérii zlatých pamětních mincí. Řada tenkrát nesla podtitul Deset století architektury, a jak název napovídá, hlavní inspirací byl vývoj architektury v naší republice. Výroba těchto skvostů se držela pět let. Netrvalo ale dlouho a věhlas České mincovny se přenesl za hranici naší republiky a rozšířil se po celém světě. Brzy se tak plnily zakázky pro Spojené arabské emiráty, Venezuelu, Moldávii nebo třeba Libanon. Na euro si ještě počkáme Protože se na přelomu století začalo spekulovat o zavedení euroměny také u nás, odstartovala i Česká mincovna přípravu ražby euromincí. Přesně tak, jak tomu bylo i u ostatních mincoven zemí Evropské unie. V roce 2002 získala od auditorské firmy Lloyd‘s Register Quality Assurance certifikát systému managementu jakosti ISO 9001:2000, který je jednou z nejdůležitějších předpokladů pro ražbu euroměny. Ohledně emise české verze euromincí bude mít ale rozhodující slovo Česká národní banka a Evropská centrální banka, a to zejména ve vztahu k plnění monetárních a hospodářských podmínek, stanovených komisí v Bruselu. Po technické stránce je však Česká mincovna připravena razit novou euroměnu do dvanácti měsíců od rozhodnutí výše zmiňovaných centrálních institucí. Nejvíce je dvacetikorun
Vzestup věhlasu České mincovny pokračuje i pod česko-švýcarským vedením. V loňském roce dokonce padnul rekord, ražba českých mincí byla nejvyšší za deset let. Česká národní banka se totiž chtěla předzásobit pro případ, že by se ještě dále komplikovala ekonomická a finanční situace. V Jablonci se tak v minulém roce pro Českou národní banku vyrazilo přes 125 milionů českých mincí všech nominálních hodnot. Výjimku tvoří dvacetikoruny, kterých je u nás dostatek. Česká mincovna tak vydělala rekordních 75 milionů korun. Díky rostoucímu zájmu o investice do zlata a drahých kovů stouply její tržby přibližně o třetinu a přesáhly 620 milionů korun.
Spokojenost s obchodní bilancí vyjádřil za Českou národní banku i ředitel peněžní sekce Tomáš Hládek: „Všechny dodávky mincovna zajistila, a tak nebyl žádný důvod odstupovat od smluv, ani když se změnil vlastník. V letošním a příštím roce bude mincovna razit zhruba 80 milionů kusů oběživa. Získala rovněž kontrakt na ražbu stříbrných pamětních mincí v příštích letech, tendr na ražbu zlatých pro léta 2011 až 2015 zatím neskončil.“
Američanům se líbí padesátikoruna
Česká mincovna momentálně zaměstnává kolem 60 lidí, kteří se věnují jak produkci oběživa, tak i pamětním ražbám z drahých kovů. Roční kapacita mincovny dovoluje výrobu 500 milionů kusů oběžných mincí a 300 tisíc kusů pamětních mincí. Je sice zcela soběstačná ve výrobě razidel i při provádění povrchových úprav, polotovary pro výrobu oběživa i pamětní ražbu musí ale nakupovat u renomovaných výrobců v zahraničí. Tuzemská produkce polotovarů totiž neexistuje.
I když historie České mincovny není příliš dlouhá, podařilo se jí sesbírat řadu významných ocenění. Už v roce 1993 vyhlásili pořadatelé soutěže, kterou ve Spojených státech pravidelně pořádají časopis World Coin News a nakladatelství Krause Publications, nejkrásnější oběžnou mincí naši bimetalovou padesátikorunu s motivem Prahy. V roce 1999 získala mincovna ve stejné soutěži první místo v kategorii Nejkrásnější zlatá mince roku za pamětní minci v hodnotě 10 000 korun, již zdobil motiv založení Nového Města pražského a která byla součástí sady Karel IV. O čtyři roky později obdržela Česká mincovna na mezinárodním veletrhu v Basileji cenu Vreneli Preis, kterou odborná komise uděluje za přínos k rozvoji numismatiky v kategorii mezinárodních mincoven.
Medaile s Muchou nebo vlastním portrétem
U příležitosti letošního 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou a 150. výročí narození proslulého secesního malíře Alfonse Muchy vydala mincovna půluncové zlaté pamětní medaile, k nimž v červenci přibyl také skvost s podtitulem Setkání Obama – Medveděv v Praze.
Česká mincovna ale nabízí i individuální výrobu mincí a medailí. V závislosti na přání klienta je schopna zajistit prakticky jakoukoli zakázku, a to od výtvarného návrhu přes ražbu a dodání hotového výrobku v luxusní etuji s certifikátem pravosti. Pokud budete mít zájem, můžete si jako kuriózní dárek pro své blízké nechat zhotovit i medaili s vlastním portrétem.
