České firmy se naučily zbohatnout na vesmírném byznysu. Z počáteční hrstky, která se v oboru pohybovala před pěti lety, je jich nyní pětadvacet. Vyrábějí software pro družice, vymýšlejí koncepty bezpilotního řízení, čeští vědci jsou také zapojeni do mise, která vyšle sondu ke slunci.
Největší zakázku před časem ulovila brněnská firma Frentech Aerospace. Její příběh ilustruje, jak se specifický obor v českých podmínkách rozvíjí z čistě vědecké disciplíny na regulérní průmyslový obor. V listopadu uplynulo pět let od vstupu Česka do Evropské kosmické agentury ESA.
Brněnský hi – tech
Devětaosmdesát zaměstnanců firmy Frentech Aerospace už několik měsíců pracuje pro francouzskou firmu Thales Alenia Space na prestižním projektu Iridium Next s objemem 2,5 miliardy eur. Ve Frentechu mají konkrétně zakázku na výrobu mechanismů k rozvíjení solárních panelů 81 telekomunikačních družic. „Vyrobíme přibližně pět set kusů. Nyní jsme v přípravné fázi,“ popisuje ředitel firmy Pavel Sobotka.
Díky zkušenostem se Frentech dostal i k další zakázce, tentokrát pro družice Meteosat třetí generace. Pomůže citlivým přístrojům fungovat v extrémně nízkých teplotách. „Zakázka obsahuje montáž i testování,“ doplňuje ředitel.
„Získali jsme reference, investovali do technologií, získali důležité certifikace,“ popisuje co zakázce předcházelo ředitel
firmy Pavel Sobotka.
Oba obchody uzavřel coby dodavatel s velkými evropskými vesmírnými firmami. Těžko by se k nim dostával, pokud by Česko nepřistoupilo k Evropské kosmické agentuře a pokud by firma sama nepracovala už léta třeba na výrobě dílů pro leteckou společnost Airbus. „Získali jsme reference, investovali do technologií, získali důležité certifikace,“ popisuje vývoj ředitel Sobotka. Frentech také vyrobil sedmdesát sestav pozlacených zrcadel pro obří antény, které přijímají v poušti Atacama v Chile radiosignály ze vzdálených galaxií.
Na různých vesmírných projektech se v současnosti podílí i firmy jako je Explosia, AŽD Praha, AVX Czech republic či Honneywell International, která spolupracuje na studii konceptů řízení bezpilotních systémů pomocí družic.
Eura pro ESA
To všechno ale není zadarmo. Vloni poslalo Česko do ESA něco před jedenáct milionů eur, letos je to už 14,4 milionu eur. Zhruba devadesát procent částky se podle ministerstva dopravy vrací zpět v podobě zakázek. Suma se navíc dělí na stálý příspěvek do ESA (zhruba 8 milionů eur) a peníze na takzvané volitelné programy, tedy na konkrétní obory. Investice do nich musí vláda dobře zvážit. Pokud tuzemské firmy nejsou v oborech dost silné, na peníze nedosáhnou.
„Jsme zapojeni například v Rámcovém programu pro pozorování Země, v telekomunikačních projektech ARTES, v programu na podporu vývoje globálního družicového navigačního systému či v programu na přípravu nosných raket,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Právě ministerstvo dopravy má kosmické programy na starosti, podílí se na nich ale i ministerstva životního prostředí, školství, obrany či průmyslu. Ministerstvo má sice svůj odbor kosmických technologií, uvažuje ale také o vzniku České kosmické agentury. „Šlo by o malou agenturu, jejímž smyslem by bylo zjednodušit výkon veřejné správy, tedy odstranit současnou roztříštěnost,“ popisuje Zdeněk Neusar.
Podnikatelský ikubátor
Miliony eur a desetiprocentní celosvětový nárůst zakázek pro vesmírné technologie lákají i jiné subjekty než firmy, které se podílejí na družicovém softwaru či přípravě bezpilotních technologií. Ministerstvo dopravy chystá na příští rok podpořit podnikatelský inkubátor, který má pomoci firmám do vesmírného byznysu proniknout. Nabídky na provoz se sešly ministerstvu celkem tři.
Za tou nejžhavější stojí bývalý ministr dopravy Pavel Dobeš, respektive jeho GNSS Centre of Excellence. Členy sdružení jsou Ředitelství silnic a dálnic, Letiště Praha, České dráhy a Řízení letového provozu. Dobešovo centrum, které se specializuje na navigační služby, podpořil nově i pražský magistrát. Na inkubátor, který má podporovat inovativní projekty, přispěje v následujících dvou letech pět milionů korun prostřednictvím své společnosti Rozvojové projekty Praha.
Celý článek čtěte v pondělním vydání týteníku Euro
O vesmírném podnikání čtěte více:
Blamáž: návrh rozpočtu nepočítá s penězi pro vesmír
Majitelé létajícího Ar.Drone mohou pomoci Evropské vesmírné agentuře
Evropské kosmonautice se nikdy nedařilo lépe
