Dluhová krize se šíří Evropou a od ekonomů přichází jedna špatná zpráva za druhou. Co to znamená pro zaměstnance českých podniků a která odvětví postihnou největší personální otřesy?
Foto: Profimedia.cz
Budou-li opět padat burzy, firmy zaznamenají různé turbulence. Pravděpodobně budou nuceny přeorganizovat práci a rozlišit, koho ze zaměstnanců potřebují a koho spíše ne. Tuzemskému pracovnímu trhu to alespoň předpovídá ředitel poradenské a vzdělávací společnosti MotivP František Hroník.
Odborníci jsou ohledně dalšího vývoje na trhu práce pesimističtí i přes to, že nezaměstnanost v současné době klesá. V září se podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí oproti srpnu snížila o 0,2 procentního bodu na osm procent. Úřady práce evidovaly 475 115 nezaměstnaných, což je o 6 420 méně než v předchozím měsíci. Tento pokles ale analytikové přičítají mimo jiné tomu, že se na úřadu práce zaregistrovalo méně absolventů než v dřívějších letech. „Částečným vysvětlením poklesu nezaměstnanosti může být to, že si letos čerství absolventi škol pospíšili a zaregistrovali se na úřadech práce již v minulých měsících,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podniky přijdou o zakázky
V září navíc vedle nezaměstnanosti klesl i počet volných pracovních míst, a to téměř o tisícovku na 39 795. Na jedno volné místo tak připadalo v průměru 11,9 uchazeče.
„Přestože jsme zaznamenali pokles míry nezaměstnanosti, nemůžeme být v hodnocení situace na trhu práce přílišnými optimisty. Průmyslové podniky, které v první polovině vytvořily nová pracovní místa a najímaly zaměstnance, začínají být v jejich zaměstnávání opět opatrní, když se vývoj v zahraničí začíná zhoršovat,“ upozorňuje Miroslav Frayer z Komerční banky. Nedostatek zakázek by tak podle něho mohl vést k propouštění a růstu nezaměstnanosti v míře vyšší, než která by odpovídala jen sezonním faktorům. „Na konci letošního roku by se pak nezaměstnanost mohla dostat i nad námi prozatím očekávanou hodnotu 8,5 procenta,“ pokračuje Frayer.
Z dílny překladiště
Která odvětví postihnou v příštích měsících největší personální otřesy, mohou odborníci zatím jen odhadovat. „Je to velmi citlivá a především interní záležitost, kterou vám dopředu nikdo neřekne. Myslím, že tato situace nastane ve státní sféře. Jak sleduji vývoj Českých drah versus Student Agency, dojde zde minimálně k rotaci práce,“ říká Alena Sehnalová, jednatelka poradenské a tréninkové společnosti a.sense. Jako další bude podle ní na řadě automobilový průmysl. „V době, kdy bylo toto odvětví na vrcholu, si velké množství lidí vydělalo dobré peníze. Teď se dá ale očekávat, že se budou provozy přesouvat na jih a jihovýchod Evropy. Česko se z montážní dílny Evropy stává překladištěm, a to je velké neštěstí,“ míní Sehnalová.
Krize neomlouvá nekorektní jednání
Rozloučit se s některými zaměstnanci budou ale pravděpodobně muset různě zaměřené firmy napříč celým trhem. Jak ale rozhodnout, kdo má v době krize spíše odejít? „Nehodnotíme-li zaměstnance na základě sympatií nebo jednoduchých soudů, je dobré si je rozdělit do tří skupin podle jejich motivace, klíčových a rutinních znalostí a dovedností,“ konstatuje František Hroník. Například když je zaměstnanec málo motivován a jeho rutinní znalosti jsou lehce předatelné, vzniká podle Hroníka příležitost pro outplacement (v praxi to znamená, že se zaměstnavatel o propouštěného zaměstnance stará, pomáhá mu najít nové místo a podobně). V této situaci by se měl zaměstnavatel zabývat nejen zákonnými podmínkami řádného ukončení pracovního poměru daného pracovníka, ale také tím, aby si nezkazil jméno. Jinými slovy i v krizi musejí firmy jednat se svými zaměstnanci korektně.
Další skupinou jsou zaměstnanci, kteří disponují klíčovými znalostmi a mají vysokou motivaci. To jsou ti, kteří by ve firmě měli zůstat. „Nakonec jsou tu neurčité skupiny, kam spadají lidé, kteří mají klíčové znalosti, ale jejich motivace je velice nízká. Těch se ovšem není dobré zbavovat hned. Je třeba najít způsob, jakým by mohli své znalosti předat,“ pokračuje Hroník.
Jak v těžkých dobách hodnotit zaměstnance a postupovat v personálních otázkách, mají zájemcům poradit také nové kurzy Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy, kde je František Hroník jedním z přednášejících.
