Odvody z průměrné hrubé mzdy zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění jsou v Česku 34 procent, což je druhé nejvyšší číslo z 19 zemí střední a východní Evropy. Žebříčku vévodí Slovensko, kde souhrnné pojistné dosahuje 35,2 procenta z hrubé mzdy. Vyplývá to ze studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy.
Pokud se mezinárodní společnosti rozhodnou pro investice v některé ze zemí střední a východní Evropy, musejí počítat s nejvyššími daněmi i náklady na zaměstnance v Řecku. Investoři tam zaplatí nejvyšší korporátní daň (29 procent), vysoká je i DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Naopak nejnižší firemní daně zaplatí v Černé Hoře (devět procent) a také v Maďarsku (devět procent), kde však sazbu kompenzuje vysoká DPH (až 27 procent).
V Makedonii, kde korporátní daň činí deset procent, však dokonce firmy od určité výše obratu zaplatí pouze minimální daň (jedno procento) nebo se mohou zdanění vyhnout úplně. Nejvyšší hrubé průměrné mzdy v soukromé sféře pobírají zaměstnanci v Rakousku (2788 eur, tedy téměř 73 tisíc korun).
„V České republice došlo v uplynulém roce jen k několika malým změnám v daňových sazbách, ale co bylo jedním z nejdůležitějších pilířů české vládní politiky za posledních pět let, je zdokonalené vybírání daní. Údaje shromážděné správci daně prostřednictvím nových nástrojů vedou k významnému nárůstu daňových kontrol zaměřených na konkrétní oblasti rizikových transakcí v distribučních řetězcích a transakcí se spřízněnými stranami,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars Pavel Klein.
Období velkých strukturálních změn a zavádění krizových daňových opatření jsou podle studie napříč regionem u konce. Většina zemí stabilizovala svoje veřejné rozpočty a roste spotřeba jejich obyvatelstva, což dává vládám prostor pro nové směřování daňové politiky. Čeští podnikatelé se pomalu přizpůsobili legislativním změnám, jež přineslo kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, a začínají se projevovat první pozitivní dopady těchto nařízení ve výběru daní, dodal Klein.
Většina zemí regionu, které jsou zároveň členy Evropské unie, má harmonizované normy pro výběr DPH. Nicméně jeho výše se stále země od země velmi výrazně liší. Studie ukazuje, že nejvyšší sazba DPH je v Maďarsku, kde se standardně pohybuje na 27 procentech. Druhou nejvyšší sazbu v regionu má Řecko, které loni sazbu zvýšilo o bod na 24 procent. Česko se se základní sazbou 21 procent pohybuje v průměru regionu. Jednotnou sazbu DPH má v regionu už jen Bosna a Hercegovina (17 procent).
Výpočet daně z příjmu právnických osob (DPPO) přispívá svou nejednotností v regionu ke složitosti porovnávání jejích hodnot v jednotlivých zemích. Nyní je dvacetiprocentní rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší sazbou v regionu, průměrná sazba se pohybuje kolem 16 procent. Nejvíc se daň snížila v Maďarsku, kde z původních deseti a 19 procent utvořili jednotnou sazbu devět procent. Slovensko snižovalo sazbu z 22 na 21 procent. Jedinou zemí v regionu, kde došlo ke zvýšení této daně, je Řecko. To zvýšilo sazbu o tři body na 29 procent. Česká republika se sazbou 19 procent patří k vyššímu průměru regionu.
Daňové sazby v zemích střední a východní Evropy | ||
---|---|---|
Země | Standardní sazba DPH | DPPO |
Albánie | 20% | 15% |
Rakousko | 20% | 25% |
Bosna a Hercegovina | 17% | 10% |
Chorvatsko | 25% | 20% |
Česko | 21% | 19% |
Estonsko | 20% | 20% |
Makedonie | 18% | 10% |
Řecko | 24% | 29% |
Maďarsko | 27% | 9% |
Lotyšsko | 21% | 15% |
Litva | 21% | 15% |
Černá hora | 19% | 9% |
Polsko | 23% | 15% |
Rumunsko | 19% | 16% |
Rusko | 18% | 20% |
Srbsko | 20% | 15% |
Slovensko | 20% | 21% |
Slovinsko | 22% | 17% |
Ukrajina | 20% | 18% |
Průměr | 21% | 17% |
Zdroj:Mazars CEE Tax Guide 2017
Přečtěte si také: