Praha měla k Bagdádu vždycky blízko. Když v červenci 1958 vznikla Irácká republika, trvalo pouhé dva dny, než její existenci uznalo i Československo. Politici obou států pak bleskově podepsali několik smluv, díky nimž se do Perského zálivu začalo vyvážet sklo, porcelán, zemědělská a zdravotnická technika, náklaďáky či motorky Jawa. Technologie se štítkem „Made in Czechoslovakia“ se objevily i v mnoha rafineriích.
Kvůli řadě konfliktů v Iráku se pak spolupráce mezi oběma zeměmi zastavila. Dnes, šedesát let po vzniku Iráku, se staré přátelství opět probouzí. „Teď se dostáváme do etapy, kdy můžeme pomoct s rekonstrukcí Iráku,“ vysvětluje Tomáš Kuchta, náměstek ministryně obrany. „Spolupráci chceme postavit na tématu bezpečnosti obyvatelstva, aby se tam život dostal do normálních kolejí,“ upřesňuje.
Původně se mluvilo jen o šanci pro české zbrojaře, ale v posledních měsících je záběr mnohem širší. Obrana společně s ministerstvy zahraničních věcí a zemědělství připravila rozsáhlý seznam, s čím vším by mohly české firmy pomoct. Jde například o úpravny vody a čističky, parky solárních panelů nebo montovnu traktorů.
Podle informací týdeníku Euro se první smlouvy měly podepsat přímo v Bagdádu už na konci loňského roku. Kvůli nástupu nové vlády a výměně ministrů se však irácká mise o několik měsíců odložila, aby se s projekty nejdřív seznámil i nový kabinet.
Jednou ze společností, jež čekají na posun v diskusích, je pardubická Explosia. Podle jejího mluvčího Martina Vencla jsou nyní rozhovory v prvotní fázi. „Jednání se vedou například o možné spolupráci při rekonstrukci jednotky na výrobu sférických prachů, kterou do země naše společnost na začátku 80. let minulého století dodala a provozovala,“ popisuje Vencl.
Nemocnice v Laosu, turbíny pro Botswanu, zbraně do Keni. Český vývoz kvete i mimo EU
Podnik produkující náplně do nábojů je dnes v dezolátním stavu a zastaralý. Během válečných konfliktů na iráckém území se stal terčem mnoha útoků. Zástupci Explosie proto doufají, že se jim podaří získat zakázku na obnovu technologie.
Podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína by si také rád přičichl k modernizaci irácké armády. Tamější vojsko používá mnoho tanků sovětské výroby, s jejichž opravami a generálkami má VOP CZ bohaté zkušenosti. Ředitel podniku Marek Špok se zatím nechce k iráckému byznysu obšírněji vyjadřovat – oficiálně prý se zástupci Iráku a tamější armády nejednal. Nicméně jak týdeník Euro ověřil u několika dobře informovaných zdrojů, přímo v Iráku by mohla vzniknout mezinárodní linka, na jejímž zřízení a provozu by VOP CZ spolupracoval s dalšími společnostmi a stárnoucí vojenskou techniku modernizoval přímo v zemi.
Socialistická tradice. Naše technika a zboží mají v Iráku dobrý zvuk. Československo například v roce 1974 postavilo v Basře ropnou rafinerii
„V oblasti rekonstrukce vidíme velký potenciál v energetice. České firmy stály za řadou dřívějších velkých energetických projektů v zemi. Ty jsou nyní nefunkční, ať už kvůli nedostatku údržby, či v důsledku poškození vojenskými operacemi. České firmy by mohly poskytnout potřebný servis i opravy“ přidává se Irena Valentová z ministerstva zahraničí.
Velkým lákadlem jsou vodní zdroje. I v téhle je oblasti je na co navazovat. Čistota vody představuje v Iráku poměrně velkou potíž, řešit je třeba nejen úpravny, ale i čističky odpadů. Podle Heleny Šindlerové z ministerstva zemědělství se 0 takové projekty zajímá například firma Sigmainvest. Historicky má s regionem bohaté zkušenosti, ještě coby Intersigma dodávala před rokem 1989 technologie do Egypta či Súdánu. V posledních letech přímo v Iráku rekonstruovala několik vodních čerpacích stanic a závlahových systémů.
Měly porazit teroristy. Teď české zbraně proti sobě možná namíří Iráčané s Kurdy
Z dosavadních jednání je zřejmé, že se české projekty nemusejí soustředit jen na území pod kontrolou irácké vlády. Možnosti se otevírají i v místech ovládaných kurdskou samosprávou. Loni v květnu podepsali zástupci firmy Zetor Tractors a ministerstva zemědělství a vodních zdrojů Iráckého Kurdistánu memorandum, na jehož konci může být vznik traktorové montovny.
„Již delší dobu usilujeme o spolupráci zaměřenou na poválečnou obnovu. Konkrétní aktivity v současné době vedeme především ve vztahu k regionu Iráckého Kurdistánu“ přitakává Helena Šindlerová. Podle ní jsou tu i možnosti pro obchodování s chovnými zvířaty, Irák by uvítal i inseminační dávky a embrya.
Dobře načasovaná pomoc
Česká republika a její průmysl mají v dnešním Iráku dobrou pozici nejen díky historické spolupráci před rokem 1989. Mnohem důležitěji se jeví to, jak Praha zemi u Perského zálivu pomohla v posledních letech. Řeč je především o bezplatných zbrojních dodávkách. Ministerstvo obrany a armáda jimi mezi roky 2014 a 2016 bleskově podpořily irácké vojsko a kurdské milice v boji proti radikálům z takzvaného Islámského státu. Že dnes mohou tyto zbraně rozhodnout bitvu mezi samotnými Kurdy a Iráčany, je věc jiná.
Pozici České republiky velmi pomohl i prodej dvanácti nadbytečných podzvukových bitevníků L-159 Alca z armádních zásob. Ty se posléze zapojily do náletů proti radikálům a zasadily jim citelné rány.
| Výběr českých firem, které usilují o rekonstrukční projekty v Iráku |
|---|
| • Aqua Industrial: závlahové systémy |
| • Budweiser Export - Import: vývoz skotu |
| • CREA Hydro & Energy: vodohospodářská díla a vodní elektrárny |
| • Czech Breeding Services: inseminační dávky a embrya skotu a prasat |
| • Česká zbrojovka Uherský Brod: útočné pušky, neprůstřelné vesty |
| • Explosia: rekonstrukce výrobny na náplně do nábojů |
| • Sigma Group (Sigmainvest): rekonstrukce vodních čerpadel a zavlažovacích systémů |
| • VOP CZ: modernizace vojenské techniky |
| • Zetor Tractors: montovna traktorů |
Zdroj: Ministerstva zemědělství a obrany
„Díky českému národu a nevládním organizacím, které pomohly při dopravování humanitární pomoci pro vnitřně vysídlené obyvatelstvo a uprchlíky během těžkých tří let, jimiž Irák prošel“ prohlásil loni v červenci Valíd Šiltágh, irácký velvyslanec v Praze. „Osobně bych byl velice rád, kdyby se české společnosti zapojily do obnovy rafinerie ve městě Bajdží, které kdysi pomáhaly vybudovat, takže se tam dobře vyznají“ naznačil tehdy pro ČTK jeden konkrétní projekt budoucí spolupráce.
Teď vše záleží na tom, kdy se opět setkají politici obou zemí. Irena Valentová z ministerstva zahraničí připomíná, že cestu do Bagdádu má letos v plánu šéf diplomacie Martin Stropnický, do Česka by měl zase na státní návštěvu přiletět irácký prezident. I během jeho mise by se mohlo podepsat několik kontraktů.
Pro český export je to vítaná příležitost. Zatímco v poslední době čerpali ze zakázek s Irákem především zbrojaři, nyní se otevírá prostor i pro další firmy. Hlavní neznámou ovšem zůstává, jak se Bagdád vypořádá s Kurdy toužícími po větší samostatnosti. Občanská válka je to poslední, co si země - a ostatně i čekající čeští podnikatelé - může přát.
Dále čtěte:
