DOSPÍVAJÍCÍ TRH České firmy začaly v poslední době rozsáhle investovat v Rumunsku. Důvodem je pozvolna se zlepšující podnikatelské prostředí a tradice vzájemného obchodu obou zemí. Podnikatelé mají na co navazovat. "České výrobky měly v Rumunsku vždy dobrou pověst.
DOSPÍVAJÍCÍ TRH České firmy začaly v poslední době rozsáhle investovat v Rumunsku. Důvodem je pozvolna se zlepšující podnikatelské prostředí a tradice vzájemného obchodu obou zemí. Podnikatelé mají na co navazovat. „České výrobky měly v Rumunsku vždy dobrou pověst. Značky jako Škoda, Tatra, Zetor, Tesla nebo Pilsner Urquell stále mají vynikající zvuk,“ říká obchodní rada české ambasády Karel Zděnovec. Na vnímání českých firem se podle něj negativně nepodepsala ani kauza Příplata. „Jmenovitě v regionu Jasy, kde se odehrával případ zrušení privatizace železáren Tepro a pana Příplaty, se i přes extrémně negativní mediální kampaň nedívají na české podniky nějak skrz prsty. Naopak, když jsem se účastnil investiční konference v tomto městě, z přístupu všech lidí čišel nefalšovaný zájem o investice a partnerství s českými firmami,“ říká obchodní rada. NÍZKÉ DANĚ, VYSOKÁ CLA Podmínky pro podnikání v Rumunsku se v poslední době zlepšují. Země se snaží hlavně kvůli plánovanému vstupu do Evropské unie. Přetrvávají ale některé problémy. Hlavně vysoká míra korupce a příliš silné odbory. Celá rumunská ekonomika trpí nedostatkem kapitálu, peníze nemá ani stát, ani podniky. Typické jsou proto barterové obchody, tedy zboží za zboží. Kvůli nízkým příjmům disponují obyvatelé malou kupní silou. Dalším problémem jsou vysoká cla, která prodražují veškerý dovoz. Mezi přednosti Rumunska patří nízké daně a levná pracovní síla. Hlavní lákadlem je ale celková nenasycenost rumunského trhu. Potvrzují to i mnohé české firmy. ČESKÉ PAŠTIKY RUMUNŮM CHUTNAJÍ V Rumunsku podniká například výrobce Hamé Babice. Paštiky tam dovážel již od roku 1997, ale narazil na odpor. „Rumunští výrobci nám házeli klacky pod nohy. Tvrdili, že máme ve výrobcích nadlimitní množství proteinů. Ukázalo se, že je to nesmysl, ale čtyři měsíce nám stál dovoz na hranicích,“ vzpomíná ředitel firmy Leoš Novotný. „Rumuni navíc zavedli čtyřicetiprocentní clo. Dovoz přestal být zajímavý,“ dodává. Firma se rozhodla, že začne paštiky vyrábět přímo v Rumunsku. Vstoupila do rumunského výrobce Romconserv Caracal. „Koupě plus vstupní investice na rozjezd prvních měsíců je asi 110 milionů korun,“ říká Novotný. Rumunska se nebojí. „Nejsou tam žádné mafiánské praktiky, jen standardní protitlak trhu.“ LEPŠÍ NEŽ DOMA Firma VaFo vyváží do Rumunska krmivo pro psy a kočky. „Za poslední dva roky urazila země velký kus cesty. Platební morálka je standardní, daně jsou nízké, pracovní síla není zatížena odvody tolik jako u nás. Je to vlastně lepší prostředí pro podnikání než doma,“ říká ředitel firmy Pavel Bouša. I on ale vidí některé nedostatky. „Průměrný plat se pohybuje kolem 200 eur za měsíc, takže spotřebitel nemá peněz nazbyt. Problémem je clo. Třeba v mém segmentu činí 18 procent,“ uvádí Bouša. Také jeho firma se rozhodla pro technologickou investici do výroby přímo v Rumunsku, aby krmivo nemusela dovážet. ČEZU SE NA VÝCHODĚ LÍBÍ Největší českou investicí je vstup ČEZ do energetické distribuční společnosti Electrica Oltenia. Za 51 procent akcií firmy má ČEZ podle informací Profitu zaplatit 150 milionů eur. „Naším cílem je stát se energetickým lídrem střední a východní Evropy. Proto jsme už podnikli tři akvizice v Bulharsku. Rumunsko územně navazuje,“ vysvětluje důvod investice mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Chválí zároveň přístup rumunského státu. „Překvapila nás transparentnost soutěže. Obchod se teď sice na chvíli zastavil kvůli střídání vlád, ale tak by to bylo všude na světě,“ dodává Kříž. HLEDÁME ZEMNÍ PLYN
Rumunsko je zemí s nemalým nerostným bohatstvím. Zajímají se o něj i Moravské naftové doly. „Spolu s firmami Tullow Romania, Europa a Orange-Nassau vlastníme 30% podíl na dvou průzkumných licencích v Rumunsku,“ potvrzuje tisková mluvčí společnosti Marie Schorchtová. V současné době podnik provádí průzkumný vrt v oblasti, kde jsou předpokládány těžitelné zásoby zemního plynu. Jestli je lokalita pro těžbu vhodná, zatím není jistě. „Definitivně to bude možné potvrdit až po provedení a vyhodnocení průzkumných zkoušek,“ konstatuje Marie Schorchtová.
ČEŠI JSOU NA ŠPICI
Mezi další české firmy, které se v poslední době snaží proniknout na rumunský trh, patří výrobce oblečení Time Out nebo firma AAA Auto, která prodává ojeté vozy. Češi se tak začínají zařazovat mezi hlavní investory v zemi. Lze předpokládat, že podmínky pro zahraniční podnikatele se budou v Rumunsku zlepšovat, a to nejen díky snaze země dostat se do EU. Podnikatelé si slibují mnoho také od nové liberální vlády, která se ujala moci na přelomu roku.
* PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V RUMUNSKU Nízké daně Levná pracovní síla Nenasycený trh Dobrá platební morálka Vysoká cla Korupce Příliš silné odbory Špatně fungující soudy * JUSTICE MÁ CO DOHÁNĚT**
Soud v Oradei je smutným obrazem stavu rumunské justice. Ze staré špinavé budovy opadávají zbytky omítky. Ponuré zaprášené chodby uvnitř jsou plné nejistých venkovanů, kteří čekají na soudní stání. Všude je chaos. Na chodbách hlídkují policisté, nejsou schopni v ničem poradit, zato kdekoho napomínají. Soudy jedou jako na běžícím páse, za den se prý stihne až šedesát stání. Redaktoři Profitu zde hledají jednoho právníka. Omlouvá se, že má právě soud, za čtvrt hodiny ale prý bude k dispozici. „Vidíte,“ pokyvuje smutně hlavou naše rumunská překladatelka, „jak může asi vypadat rozsudek, když soud trvá patnáct minut.“ To nejkurióznější ale čeká návštěvu na schodišti v mezipatře. Na jakési nástěnce tu visí stovky ušmudlaných, psacím strojem napsaných a úředním razítkem označených papírů. „To jsou rozsudky,“ vysvětluje překladatelka. „Účastník soudu sem přijde a svůj verdikt si prostě vyzvedne.“
