Podnikový vývoj a výzkum v Česku má své rezervy. Většinu obstarají firmy se zahraničním vlastníkem.
Za minulého režimu se v Brně etablovala výroba elektronových mikroskopů. Společně na nich pracovali akademici a firma Tesla. Změnu režimu spolupráce nepřežila. Uvolněný prostor ale vyplnily nové firmy. Řadu z nich založili bývalí zaměstnanci Tesly nebo vědci. „Vzhledem k tomu, že měli kvalitní produkt, na trhu se rychle prosadili a odvětví elektronových mikroskopů dnes v Brně zaměstnává více než tisíc lidí a vytváří několik miliard ročně,“ popisuje Vít Macháček z EU Office České spořitelny a think-tanku IDEA na CERGE-EI.
Podle zprávy České spořitelny má podnikový výzkum a vývoj v Česku stále své rezervy. Firmy financují pouze necelých 40 procent výzkumu a vývoje. V západních zemích je podíl o poznání větší. Například v Německu je to 65 procent. „Když se budeme srovnávat s tradičními souputníky - tedy ostatními zeměmi bývalého východního bloku – můžeme se cítit jako vítězové. Poměrně vysoké jsou v tomto případě jak celkové výdaje na výzkum a vývoj, tak podíl podniků na něm,“ říká Macháček. Při poměření se západními zeměmi je ale co dohánět.
Velkou část v Česku zafinancují firmy se zahraničním vlastníkem. Zodpovědné jsou za více než polovinu podnikových výdajů na výzkum a vývoj. A postupem času se jejich podíl spíše zvyšuje. To nemusí být principiálně špatně. Když se ale budou výzkumu a vývoji věnovat více české firmy, vytvořenou přidanou hodnotu tu také nechají. Zásadních faktorů pro další rozvoj je několik: dostupnost lidských zdrojů, předvídatelnost a daňová jistota v dané zemi a podpora státu na výzkum a vývoj.
„Většina významných společností, které intenzivně investují do výzkumu a vývoje, podporu od státu očekávají, ať už formou daňových úlev nebo dotací. Dokonce z mé zkušenosti nerozhoduje ani tolik, zda získá v daném státě podnik o 10 procent podpory více, ale zda je podpora předvídatelná, efektivní a podnik má daňovou jistotu, že mu podporu stát zase nesebere z nejrůznějších důvodů,“ míní Luděk Hanáček ze společnosti Deloitte.
Vláda přitom schválila před několika týdny historicky nejvyšší rozpočet na výzkum a vývoj – přibližně 32,7 miliard pro příští rok. O 700 milionů posílí výdaje na aplikovaný výzkum. „V Česku se bohužel efektivnost veřejných peněz vynakládaných na podporu aplikovaného výzkumu v podstatě nijak nehodnotí, takže se to může, ale také vůbec nemusí odrazit v ochotě firem více financovat výzkum. Vláda odpověď na tuto otázku nezná a bohužel ani opravdu nechce vědět,“ varuje Martin Srholec z CERGE-EI.
Přečtěte si o úspěších českého výzkumu:
