O digitalizaci daní a účetnictví se v poslední době mluví jako o nutnosti. Znamená totiž nejen snadnější přístup k datům jednotlivých firem a následné analýze, ale také umožňuje jejich efektivnější výběr a větší kontrolu ze strany finančních úřadů.
Podle průzkumu Central Europe Tax Technology Report, který poradenská společnost Deloitte udělala mezi více než 120 vedoucími manažery v oblasti financí a daní napříč celým středoevropským regionem, pracuje na modernizaci konkrétních postupů, procesů či celých systémů 56 procent firem. Třetina respondentů pak chystá změnu svého provozního modelu formou outsourcingu technologií a procesů, jež nejsou klíčové, zatímco více než polovina oslovených plánuje pro změnu zavést dashboardy pro business-intelligence a přizpůsobené nástroje pro správu dat.
„Výsledky průzkumu jasně ilustrují, jak se daňové týmy snaží nasadit nové technologie. Ty jim pomáhají dosáhnout vyšší efektivity i hodnoty, kterou poskytují firmě nazpět. Jedná se o stále důležitější faktor konkurenční výhody, což znamená jediné – daňaři musí stále více prohlubovat své technologické znalosti a schopnosti, jinak neudrží krok s dobou,“ říká ředitel a CTO oddělení daňového poradenství Deloitte Jaroslav Beneš, jenž má na starost vývoj technologických nástrojů.
Detektivové z finančáku
Za stále sofistikovanější považuje Beneš také postup finančních úřadů spoléhajících mnohdy až na forenzní metody. Jako typický příklad uvádí využívání dat z mýtných bran, která při dodání zboží do jiného členského státu následně slouží pro prověření osvobození od DPH.
Z průzkumu dále vyplývá, že v rámci postupu digitalizace očekávají tři čtvrtiny respondentů ze strany finančních úřadů stále cílenější kontroly, přičemž 62 procent dotazovaných věří, že do pěti let budou mít vlády i větší přístup k jejich IT systémům. Pokud jde o to, co transformaci daňových technologií brzdí, v polovině případů je na vině nedostatek času a financí.
Investice, ve které zdejší firmy nevidí smysl
Česko ve srovnání s ostatními zeměmi v otázce digitalizace daní zaostává. Potřebu reagovat na zvyšující se požadavky finančních úřadů má v tomto ohledu 63 procent tuzemských firem, což je téměř o pětinu méně než v Rumunsku a skoro o 30 procent méně než v sousedním Polsku. Podobný rozdíl je vidět také v otázce připravenosti na budoucí digitalizaci daní. Zatímco u nás ji spatřuje jako klíčovou 48 procent zástupců firem, v Rumunsku je podíl 72procentní, podobně jako v Polsku.
Potřebu automatizace, jež povede k uvolnění kapacit zaměstnanců, pak v Česku jako důležitou vnímá 48 procent respondentů. V obou zahraničních státech je tato skutečnost přitom prioritou pro valnou většinu firem.
„Při pohledu na výsledky průzkumu by se bez hlubšího vhledu a kontextu mohlo zdát, že české firmy se digitalizaci daní brání. Do jisté míry to může být částečně pravda, ale důležitějším faktorem je také to, že náš stát tuzemské firmy do automatizace netlačí tolik, jako se to děje v některých okolních zemích,“ říká Beneš.
Překážkou je dle něj též fakt, že si firmy investice do automatizace daní zatím nejsou schopny jasně opodstatnit. Pozitivní stránky automatizace si tak typicky uvědomí až zpětně. „Přínosy často uvidí až ve chvíli, kdy podnik dostane pokutu nebo například odejde klíčový člověk a s ním se sesype celý firemní reporting DPH,“ vysvětluje s tím, že následné hledání řešení je pak často spojeno se zvýšenými náklady. „Mnohdy firmy dokonce automatizují až v důsledku neschopnosti nahradit klíčového pracovníka,“ dodává Beneš. Právě přechodem na automatizované nástroje se přitom podniky na nenadálé odchody zaměstnanců zpravidla stávají méně náchylné.
Vedle daňové problematiky na tom Česko příliš dobře vůči ostatním zemím není, ani pokud jde o otázku digitalizace financí. Zautomatizovat i tuto oblast by momentálně bylo schopno jen 41 procent firem, což je o 20 procent méně, než představuje středoevropský průměr.
„Pokud je firma proaktivní, tak už automatizaci i digitalizaci dávno řeší. Ze své praxe znám celou řadu českých firem, které automatizují v daních a dělají to skvěle. Po zavedení často zjišťují, jaké má daňová automatizace výhody, a pokračují proto v digitalizaci i v dalších oblastech,“ komentuje manažerka SAP teamu z oddělení Tax&Legal společnosti Deloitte Martina Matějíčková.
Začarovaný kruh
Jedním z velkých problémů, které řada firem řeší, je samotná úprava, respektive aktualizace systémů. Nejasné kolikrát ale bývají i požadavky úřadů. „Když jsme o novém průzkumu mluvili s našimi klienty, říkali nám, že si do jisté míry připadají jako v začarovaném kruhu. Nemají čas, protože jsou zavaleni prací, a proto jim chybí strategie,“ konstatuje Beneš, načež doplňuje, že bez strategie připraví projektový záměr pro investici jen těžko. A bez ní je zase obtížné jakoukoliv digitalizaci, potažmo automatizaci zafinancovat. „Ale když neautomatizují, tak jsou logicky zavaleni prací, a ocitají se tak opět na začátku,“ říká.
Automatizace se dle Beneše pozitivně projeví i na samotném trhu práce. Právě díky ní bude totiž možné napnout lidské zdroje tam, kde je nikdo nemůže nahradit. Firmám rovněž radí věnovat čas k hledání jejích přínosů a začít tam, kde to má největší efekt – třeba u nepřímých daní. Matějíčková pro změnu zdůrazňuje potřebu začlenit téma digitalizace daní do pracovních jednání a komunikovat o něm napříč firemními odděleními.
