ÚČELOVÁ SDRUŽENÍ Společný postup může přinést užitek všem zúčastněným - to je hlavní myšlenka takzvaných klastrů. V těchto sdruženích se spojují podnikatelé, univerzity, výzkumné instituce a veřejný sektor. Úspěšný zahraniční model se nyní začíná prosazovat i v Česku.
ÚČELOVÁ SDRUŽENÍ Společný postup může přinést užitek všem zúčastněným - to je hlavní myšlenka takzvaných klastrů. V těchto sdruženích se spojují podnikatelé, univerzity, výzkumné instituce a veřejný sektor. Úspěšný zahraniční model se nyní začíná prosazovat i v Česku.
Účelová sdružení firem a institucí z příbuzných oborů, které si běžně konkurují, vznikají v Česku zatím jen pomalu. Přesto už čím dál tím více tuzemských společností chápe, že výhody podobného spojení jsou například pro export výrazné. Určitým stimulem je pro ně zřejmě i možnost získat na vytváření takzvaných klastrů podporu z evropských fondů.
Agentura CzechInvest eviduje na dvě desítky žádostí o podporu takových účelových sdružení. Celkem má na tento účel k dispozici devět milionů eur (asi 275 milionů korun). Podporu je možné získat jednak na mapování vzniku možných sdružení, jednak na rozvoj těch, které už existují. V prvním případě lze z fondů dostat na jeden projekt až milion korun, ve druhém až 45 milionů.
POMOC MENŠÍM FIRMÁM
Jeden z nově vznikajících klastrů se jmenuje Technické plasty. Jeho cílem je provázat výrobce a zpracovatele tak, aby tuzemské plastikářské firmy mohly konkurovat podobným uskupením v Evropské unii. „Například v Itálii tato sdružení kromě jiného podstatnou měrou zjednodušují orientaci zákazníků, vyžadujících množství různých produktů. S jejich pomocí výrobci nabízejí úplné portfolio hmot a technologií. Zákazník nemusí hledat dodavatele mezi velkým počtem různě specializovaných firem, ale získá vše na jednom místě,“ říká vedoucí pracovník týmu klastru Jaromír Kosina.
Sdružení by mělo propojit hlavně výrobce, poskytovatele služeb, výzkumné ústavy a vysoké školy. Podle podmínek Operačního programu průmysl a podnikání musí šedesát procent jeho členů z řad podnikatelů splňovat parametry malých a středních podniků. Vedle iniciátora sdružení, firmy Tanex Plasty, do klastru vstupují například výrobní družstvo Tvar Pardubice, hořická společnost Airon Technic nebo turnovská Vyva Plast. Odborným spolupracovníkem je Univerzita Pardubice.
ZKOUŠEJÍ TO NEJEN VINAŘI
Na Moravě začal v květnu letošního roku vznikat první klastr zaměřený na biotechnologie. Členy účelového sdružení budou například firmy, které se zabývají čištěním odpadních vod a kontaminovaných zemin. Projekt organizuje Jihomoravské inovační centrum. Manažer projektu Radim Kocourek uvedl, že zájem o účast ve sdružení mají například Sigma Lutín či ZVVZ Milevsko.
Možnost vytvořit klastr začali zkoumat i moravští vinaři. Na průzkum vzniku obou projektů dostali iniciátoři podporu z evropských fondů, k uskutečnění by mohli dojít ještě letos.
Podobná sdružení vznikají také v Karlovarském kraji. „Rozhodli jsme se přispět přibližně 225 tisíci korun na studii vzniku klastrů zaměřených na hudební nástroje a tableware (sdružení výrobců keramického, sklářského a textilního průmyslu),“ říká náměstek hejtmana Jan Zborník. Klastry by měly vznikat v příštím a přespříštím roce. V úvahu přicházejí také další tři oborová spojení - dřevozpracující, ve stavebnictví či v lázeňství a cestovním ruchu.
**CO JE KLASTR
Klastry jsou regionální sdružení podnikatelských subjektů, které působí ve stejném nebo příbuzném odvětví. Tyto firmy současně spolupracují s vysokými školami, výzkumnými institucemi a veřejným sektorem. Přestože si zúčastněné subjekty mohou konkurovat, zároveň spolupracují v oblastech společného zájmu. Mohou například řešit problémy při spolupráci na rozvojových a inovačních projektech, kde jednotliví členové navzájem doplňují své znalosti a dovednosti. Členové sdružení tak získávají konkurenční výhodu, které by izolovaně nikdy nedosáhly.
