"Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice," řekl ČTK Marek.
Dodal, že odhadovaný scénář předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.
Reakce se přitom podle Marka liší podle odvětví v ekonomice. "Zatímco ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, letecké dopravě, ubytování a cestovním ruchu bude recese hlubší, zemědělství, energetika a většina odvětví v oblasti služeb se bude potýkat s menším propadem tržeb a přidané hodnoty," uvedl. Průmyslová výroba by letos podle odhadu měla klesnout o téměř 16 procent.
Do roku roku se počet nezaměstnaných téměř ztrojnásobí
Nezaměstnanost podle nejnovějšího scénáře Deloitte tentokrát reaguje proti normálnímu vývoji rychleji a zvyšuje se až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109 tisíc na konci loňska na 305 tisíc.
Inflaci podle Marka na jedné straně ovlivní výrazné oslabení kurzu koruny a růst dovozních cen, na straně druhé ale propad domácí poptávky sníží jádrovou inflaci, která nezahrnuje sezonní vlivy. Inflace by tak měla ke konci letošního roku klesnout na 2,2 procenta. V únoru byla 3,7 procenta.
"Výrazné změny se dotknou zahraničního obchodu," upozornil Marek. Vývoz by podle něj měl meziročně klesnout o 21 procent a dovoz o 14 procent. Loňský přebytek obchodní bilance 146 miliard korun by se tak měl změnit ve schodek 128 miliard korun.
Veřejný dluh přesáhne pět procent HDP, pořád ale bude jedním z nejnižších v Evropě
Veřejné finance podle odhadu Deloitte pocítí dramatický pokles ekonomické aktivity a zatíží je opatření na podporu ekonomiky. "Zatímco v roce 2019 dosáhl podle naší prognózy vládní sektor přebytku 81 miliard korun (1,4 procenta HDP), letos se podle odhadů propadají do deficitu 272 miliardy korun (- 5,1 procenta HDP). Kvůli tomu se obrací dosud klesající trajektorie dluhu vládního sektoru a ten se zvyšuje z 29,4 procenta HDP v roce 2019 na 36,7 procenta HDP v roce 2020," uvedl Marek. I tak by měl ale zůstat dluh v poměru k HDP jedním z nejnižších v Evropě.
"Měnová politika při takto drastickém scénáři nemá na výběr, než nechat klesnout úrokové sazby téměř na nulu a sledovat výrazné oslabení kurzu koruny," dodal Marek.
Ještě na počátku roku ekonomové počítali letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. V posledních dnech ovšem začali své předpovědi výrazně zhoršovat a všichni očekávají ekonomický propad. Prozatím se ale kvůli nedostatku dat neshodnou na jeho hloubce.
ČLÁNKY DO MAILU