Menu Zavřít

České kotle pronikají do zahraničí

13. 3. 2006
Autor: Euro.cz

ÚSPORA ENERGIÍ Na přelomu února a března se v hornorakouském Welsu uskutečnil již 22. ročník veletrhu úspor energií Energiesparmesse. Mezi 850 vystavovateli na tomto největším evropském veletrhu zelené energie a efektivního využívání zdrojů nechyběly ani české firmy.

ÚSPORA ENERGIÍ Na přelomu února a března se v hornorakouském Welsu uskutečnil již 22. ročník veletrhu úspor energií Energiesparmesse. Mezi 850 vystavovateli na tomto největším evropském veletrhu zelené energie a efektivního využívání zdrojů nechyběly ani české firmy.

Tuzemští výrobci na nedávném veletrhu úspor energií, který se uskutečnil v rakouském Welsu, představili především kotle na biomasu. Společnost Verner z Červeného Kostelce vystavila nový kotel, který spaluje nejen dřevěné pelety, ale i obilí nebo kukuřici. „Šíří použitého paliva nemá tento výrobek na rakouském trhu konkurenci,“ tvrdí obchodní ředitelka Marcela Vernerová.

Více než 70 procent výrobků společnosti směřuje do zahraničí. Díky účinnosti kotle Verner může například německý zákazník na výrobek získat nejvyšší německé dotace. Češi mají podle obchodní ředitelky o kotle také zájem. „Problém je ale v tom, že dotace se vyhlašují na začátku roku a v březnu už bývají pozastaveny, protože už na ně nejsou žádné peníze. S prodejem však problém nemáme, export je jistota,“ míní Vernerová.

Jako zástupce rodinné firmy se 160 zaměstnanci nepociťuje žádnou podporu státu. „Produkty jsou naše myšlenky, a to, že jsou ekologické, stát nezajímá. Akorát nám nabídne známku ekologicky šetrný výrobek. Za ni ale musíme zaplatit,“ popisuje přístup státu.

TRADIČNÍ KOTLE

Zhruba 75 procent svých výrobků vyváží i další česká rodinná firma Atmos Cankař. Ta již v roce 1980 představila svůj první zplynovací kotel na dřevo a dřevní odpad. Výrazný export firmy technický poradce Radek Sajdl zdůvodňuje možností čerpat v zahraničí dotace. „Rakušané jsou v osvětě dál než my. Rozhodně u kotlů na pelety a štěpky. Lidé, kteří u nás uvažují o alternativních zdrojích energie, stát nepodporuje. Naše aktivity směřujeme tak spíše do zahraničí. Cenově jsme pro zahraniční zákazníky určitě níž. I to je jeden ze stimulů, proč chtějí naše výrobky. Znají ale i naši značku a vyhovuje jim jednoduchá obsluha. Jen do Německa chceme letos vyvézt 7000 kotlů,“ říká Sajdl.

Podle jeho slov má právě Německo velmi dobře nastavenou dotační politiku. „Pokud má kotel na dřevo větší účinnost než 88 procent a je zapojen na akumulační nádobu minimálně 50 litrů na kilowattu, zákazník dostane od státu 50 eur na jeden instalovaný kilowatt zpátky,“ vysvětluje Sajdl.

ZIMA PŘITAHUJE ZÁKAZNÍKY

Příznivá cena a dobrá kvalita přivedla návštěvníky veletrhu i do expozice firem Ponast z Valašského Meziříčí a Agromechaniky ze Lhenic v jižních Čechách. Oba výrobci své kotle rovněž z velké části prodávají v zahraničí.

Své služby na veletrhu nabízelo i neziskové poradenské středisko Energy Centre z Českých Budějovic. „Letošní tuhé mrazy a neustále se zvyšující ceny energií se projevily také na počtu zájemců, kteří se zastavili u našeho stánku. Registrujeme dvacetiprocentní nárůst dotazů oproti loňsku,“ popsala zájem ředitelka centra Ivana Klobušníková. „Rakouští návštěvníci se nejčastěji ptali na české výrobce a dodavatele pelet a kotlů na pelety. Pravděpodobně chtěli využít nižších cen od českých firem. Pelety jsou v Horním Rakousku velmi rozšířené, podle statistik je zhruba 40 procent novostaveb vytápěno právě jimi. Je škoda, že se veletrhu nezúčastnilo více našich firem, které mohly využít svou konkureční výhodu ve formě lepších cen a nižších výrobních nákladů,“ popisuje své postřehy Klobušníková.

POD KŘÍDLY MINISTERSTVA

bitcoin_skoleni

Účast tuzemských firem na veletrhu ve Welsu zajišťovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Je to strategie naší proexportní politiky. Při výběru vycházíme ze seznamu firem, které tu už byly a mají zájem opět vystavovat. Malé a střední podniky mohou získat až 100 tisíc korun. Většinou to vychází tak, že zaplatíme plochu stánku a firmy si samy kryjí náklady,“ shrnuje pomoc státu vystavovatelům ředitel české účasti Pavel Hořák.

Domnívá se, že některé firmy by šly vystavovat, i kdyby podporu neměly. Pro jiné je pomoc státu zásadní. Naznačil, že příští rok přibude na veletrhu další hala o výměře 2000 metrů. „Je to šance pro další podniky. Je dobré, že Rakušané vidí, že se naše firmy zabývají i využitím biomasy a alternativní zdroji energie a že Česko není jen Temelín,“ uzavírá Hořák.

  • Našli jste v článku chybu?