Je potřeba vyvážit medicínskou a další složky lázeňství, míní Karel Knop Za rodinné stříbro, ne-li zlato, byly při zahájení privatizace národního majetku považovány také české a moravskoslezské lázně. O tom, co dnes znamená lázeňství v České republice, hovoří Karel Knop, generální ředitel lázeňského domu Kolonáda v Mariánských Lázních a prezident Asociace evropských lázní.
Je potřeba vyvážit medicínskou a další složky lázeňství, míní Karel Knop
Za rodinné stříbro, ne-li zlato, byly při zahájení privatizace národního majetku považovány také české a moravskoslezské lázně.
O tom, co dnes znamená lázeňství v České republice, hovoří Karel Knop, generální ředitel lázeňského domu Kolonáda v Mariánských Lázních a prezident Asociace evropských lázní.
Kde je dnes české lázeňství a kdo je dnes vlastně ovládá?
Hlavní myšlenkou odstátnění bylo právě zachování českého lázeňství pro naše obyvatele. V rámci privatizace byla snaha rozdělit majetek do tří základních skupin, u kterých se předpokládaly jiné postupy. V první kategorii bylo vše, co je pro lázeňství zbytné a vcelku je jedno, které ruce majetek spravují. Restaurace a penziony šly do malé privatizace, aukcí. V lázeňských městech nebyl problém tenhle majetek odstátnit rychle a jednoduše. Ve druhé kategorii zůstal vlastně základ národního lázeňství. Konkrétně lázeňské organizace, většinou státní lázně se svými lázeňskými domy. Pro ně byla zvolena metoda kuponové privatizace. S tím, aby se s pomocí zlatých akcií ministerstva zdravotnictví zachoval charakter lázeňství jako takového. Jinak řečeno, aby se třeba z lázeňské kolonády s léčivými a pitnými prameny nestal autosalon, aby se ze sanatoria nestal erotický klub. Byla zvolena metoda kontinuity kvality tuzemského lázeňství navazující na tradici a popularitu třicátých let dvacátého století, kdy v oboru působily světově uznávané akciové společnosti a lázně získaly velký věhlas. A to jich byla na našem území více než stovka. Při privatizaci se většina lázeňských organizací transformovala do podoby akciových společností, ve kterých měly prostředky investiční fondy, individuální akcionáři a ministerstvo zdravotnictví se zlatou akcií. Ve třetí kategorii byla a jsou lázeňská zařízení, která byla vyňata z privatizace a nejsou privatizována dodnes. Šlo a jde o několik přesně vymezených zařízení, především dětských léčeben, jakými jsou například Janské Lázně, Darkov Karviná apod. Jejich správa a řízení je stále v rukou státu, protože převládl názor, že tato zařízení nemohou být zkomercializována ve stejné úrovni jako třeba lázeňství pro dospělé. Hned na začátku privatizace bylo jasně řečeno, že se tato kategorie nebude prozatím privatizovat.
Prozatím - jak dlouhý je to časový úsek?
Doba nebyla konkrétně vymezena. Bylo řečeno, že dokud budou podmínky (i legislativní) pro to, aby léčebny nemusely v této podobě zaniknout, tak se majetek privatizovat nebude.
Někde lázně vzkvétají, ale jsou místa, která se z privatizace ještě nevzpamatovala.
Až na některé drobnější excesy se podle mne podařilo v pořádku privatizovat asi devadesát procent majetku. Je ale jasné, že lázně se po prvotní majetkové změně dál transformovaly, že se vyvíjely vlastnické vztahy na základě obchodu s akciemi a trhu obecně. Měnila se struktura vlastníků, třeba tak, jak investiční fondy založené pro privatizaci začaly provádět majetkové operace. Dnes jsou lázně v největší zmiňované kategorii velmi silnými akciovými společnostmi. Stačí se podívat na burzu cenných papírů. Krachujících lázní bylo opravdu málo. Jde třeba o nevydařenou restituci lázní Běloves. Dnes zavřené lázně a málo využívaná vynikající minerální voda znamenají nesmírnou škodu pro klienty, léčebnou turistiku i místo. Nešťastně byla řešena i Kyselka u Karlových V arů. Komplex dětských léčeben je dnes zdevastovaný a padá. Náprava stavu bude stát budoucí investory hodně. I přes zmíněné problémy musím hodnotit postup privatizace lázní naprosto kladně.
Co je možné si za tím představit?
Důležitou věcí bylo a je, že s uvolněním vlastnických vztahů, prakticky ve všech formách vlastnictví, znamenalo opravdový příliv investičních prostředků. Lázně dokázaly nalézt investory, kteří ve spolupráci s dalšími subjekty, i zahraničními, jako například v Karlových V arech, dokázali postupně vracet lázním jejich podobu, respektive úroveň, kterou měly v evropském lázeňství před druhou světovou válkou. Tehdy byly opravdu na světové úrovni a dnes se již mnohé z těch, které přežily doby socializace, dostávají na srovnatelnou úroveň s předními lázeňskými domy a komplexy.
Zmínil jste Karlovy Vary, kde mají silný vliv ruskojazyční investoři. Není to podle vašeho názoru přinejmenším divné?
Cestu Karlových V arů ovlivnila skutečnost, že o ně hned v prvopočátcích privatizace projevila zájem silná ruská investiční klientela. Je to do jisté míry i historické pokračování, jakýsi novodobý návrat tradiční klientely, ovšem za jiných podmínek. Například v Imperiálu byla vždy silná ruská, potom sovětská a zase ruská klientela. Ruští investoři situaci znali, jejich zájmu pomohlo mezinárodní propojení kapitálu i vybudování letiště. V podstatě žádní jiní zahraniční investoři, ani z arabských států, USA či Německa, nedokázali dát dohromady silnější kapitál. Samozřejmě že vedle silné skupiny ze států bývalého Sovětského svazu v Karlových Varech působí i jiní, ale přece jen minoritní investoři. Karlovy V ary tak šly, asi jako jediné české lázně, cestou masivních zahraničních investic a nyní je třeba se obávat, že by jejich věhlas poklesl.
A v jiných opravdu známých lázních se zahraničí neangažuje?
Třeba v Mariánských Lázních, které dobře znám, se investičně angažuje evropsky silná skupina Danubius. Původně investovala jen do jediného objektu. Dnes je akcionářem lázeňské akciové společnosti. Vzhledem k postavení této společnosti v Evropě a také v Maďarsku a k jejímu zájmu o kvalitu lázeňství si myslím, že to je jeden z kroků, které Mariánským Lázním pomohou k větší prosperitě. Ve vývoji dalších lázní se projevují různé vlivy vlastníků soukromých, komunálních a je dobře, že se majetková struktura stala takhle pestrou. Třeba Bertiny Lázně v Třeboni jsou ve správě města. Jiné lázně spravují jak společnosti obchodní, tak třeba jiné subjekty spravované restituenty dokázaly sdružit prostředky pro investice - třeba jako Lázně Bělohrad. Prošly generální rekonstrukcí a dnes jde o moderní lázeňské zařízení, poskytující velkou škálu lázeňských procedur a dalších služeb. V současnosti není možné je považovat za bezvýznamné přírodní léčebné lázně. Podobným příkladem s velkými investicemi jsou Lázně Bohdaneč. Dál by bylo možné vyčíslovat investice v dalších z dvaatřiceti lázeňských míst u nás, kde privatizace přinesla svoje dobré ovoce.
Nejde ale jen o investice do majetku. Co úroveň léčebných procedur a doprovodných služeb?
Podařilo se silou lázeňství reinvestovat zisk natolik, aby se místa stala známá a opravdu konkurenceschopná jak vybavením, tak procedurami i službami. Mohu říci, že většina českých a moravskoslezských lázní se výrazně posílila a zlepšila ekonomicky. Po stránce návratu do evropské kvality lázeňství se podařilo poskočit o několik kategorií výš hlavně vybavením (včetně balneologického) a službami.
Každé zvýšení kvality však doprovází zdražení. Může to znamenat odklon od snadné dostupnosti, na kterou si zvykly generace tuzemských pacientů a návštěvníků?
Otázka je opravdu na místě. Je potřeba ji ale trochu přeformulovat: Jak se daří lázeňství v podmínkách určených pro tuzemskou klientelu v rámci zdravotního pojištění? Lázeňství je logicky asi správně součástí zdravotní péče, což bylo a je stále platné. Jenže z celkových prostředků ze zdravotního pojištění na lázeňství jako takové je věnována jen asi jedna miliarda korun, což nemůže stačit. Zdravotní pojišťovna platí za jeden léčebný den (ubytování, stravování a procedury) pro jednoho českého pacienta 600 korun. To je v porovnání s 1500 a více korunami od klienta ze zahraničí zoufale málo. I když jde o zdraví, přece jen jsou vlastníky lázní obchodní společnosti. Kdyby se nestaraly o svůj profit, zanikly by a s nimi i české lázeňství. Je to určitá disproporce, která ale ukazuje, že zde je prostor k tomu, aby se formy úhrady za lázeňskou péči v rezortu zdravotnictví ještě více přiblížily standardu v zemích EU.
Právě to je to, co byste jako prezident Asociace evropských lázní mohl prosadit. O co vlastně jde?
Všude v Evropě je jasný trend - jen část klientů je v lázních na pojišťovny a využívá především medicínské služby pobytu. Roste počet pobytů příspěvkových a pobytů samoplátců. Lázně budou asi pro české klienty drahé, především pro ceny služeb, které nespadají do oblasti léčebných procedur. Měli by se tedy podílet alespoň na úhradě ubytování. Na druhé straně je nesporný léčebný účinek a díky jemu by se lázeňská léčba pro českého klienta neměla stát úplně nedostupnou. Jde o proporce, stanovení kritérií komu a za co platit z pojištění a z vlastní kapsy, dohodnout se na standardech. Předpokládám, že pro poskytování kvalitní balneologické péče není nezbytně nutné ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Ale bylo by dobré uvažovat o ubytovacích kapacitách s moderním ubytováním pro české pacienty, třeba na úrovni hotelů typu Formule, které naši lidé znají ze zahraničí. Náročnější klientela si již dnes má z čeho vybírat. Jsem rád, že s novými vlastníky lázní se vedle tradičních a zavedených procedur a diagnostických metod začínají používat metody balneoprocedury, masáže a relaxace, které nejsou ve východoevropských zemích dosud běžné. Třeba v nově otevřeném lázeňském sanatoriu Kolonáda klienti využívají u nás znovuobjevenou podvodní masáž zvanou Vichy, modifikované sprchové masáže thérebantiné a filiforme, infrakabiny. To jsou všechno prvky, které pomáhají zvyšovat úroveň a věhlas českého lázeňství.
Lázně v České republice
Místo Hlavní léčebné zdroje Lůžková kapacita Nadmořská
(přibližně)*) výška (v m)
Bechyně rašelina, bahenní zábaly 200 430
Bělohrad bahenní zábaly 300 300
Bludov sirná minerální voda 110 297
Bohdaneč rašelina, bahenní zábaly 380 216
Darkov jodido-bromidová solanka 1370 234
Dubí minerální voda, klimatické lázně 130 420
Františkovy Lázně uhličitá minerální voda, bahenní zábaly, plyn 2000 445
Hodonín jodido-bromidová minerální voda 170 165
Jáchymov termální radioaktivní voda 1200 650
Janské Lázně termální uhličitá minerální voda (27o C) 720 615
Jeseník klimatické lázně 720 620
Karlova Studánka klimatické lázně 380 800
Karlovy Vary ) termální minerální voda 5800 380 Konstantinovy Lázně uhličitá minerální voda 480 520 Kostelec u Zlína siřičitá minerální voda 180 267 Kundratice rašelina, bahenní zábaly 175 420 Kynžvart minerální voda 300 730 Libverda uhličitá minerální voda 370 424 Lipová Lázně klimatické lázně 220 530 Luhačovice uhličitá a sirná minerální voda 1200 250 Mariánské Lázně uhličitá minerální voda 2800 628 Mšené uhličitá minerální voda 200 235 Ostrožská Nová Ves sirná minerální voda 100 178 Poděbrady uhličitá minerální voda 700 185 Slatinice sirné prameny 100 245 Teplice nad Bečvou uhličitá minerální voda 780 254 Teplice v Čechách termální radioaktivní minerální voda 950 230 Toušeň rašelina, bahenní zábaly 80 180 Třeboň rašelina, bahenní zábaly 700 430 Velichovky rašelina, bahenní zábaly 370 302 Velké Losiny termální siřičitá minerální voda 250 385 Vráž klimatické lázně, bahenní zábaly 170 457 *) Stav na začátku roku 2001 ) Tučně vytištěná jména - lázně splňují pět mezinárodně uznávaných kritérií pro lázeňskou turistiku (posuzují léčebnou úroveň, kulturní a sportovní vyžití, přírodní prostředí, přírodní zdroje, kvalitu ubytování)
Mariánské Lázně - investice evropsky silné skupiny Danubius by měly městu pomoci k větší prosperitě.
FOTO: ADRIENA BINKOVÁ
