Velkým řetězcům se nízkoenergetické prodejny vyplatí
Tuzemské hypermarkety a supermarkety se stále více chlubí snahou využívat technologie šetrné k životnímu prostředí. Neváhají investovat stovky tisíc korun do kompletní výměny osvětlení za úsporné žárovky, nakupují energeticky šetrná chladicí zařízení a vylepšují tepelnou izolaci. Výjimkou nejsou ani solární panely, kterými si obchody samy vyrábějí elektřinu.
Je to dobrá reklama.
Šetrnost k životnímu prostředí nyní vzývají téměř všechny velké obchodní řetězce. Potvrzuje to i společnost Philips Česká republika, která získala kontrakty na výměnu osvětlení za ekologické zářivky pro provozovny řetězců Tesco, Albert a Hypernova. „Jedná se o tři sta prodejen,“ upřesnila mluvčí společnosti Philips Česká republika Hana Klímová. Výměna by se měla uskutečnit během letošního a příštího roku.
Experti na marketing ale mají pro snahu vedení jednotlivých řetězců úplně jiné vysvětlení. „Ekologické chování je dobrý marketing, není divu, že se tím obchody chlubí. I když je však hlavní motivací úspora, buďme za šetrný přístup k životnímu prostředí rádi,“ prohlásil expert na reklamní komunikaci Jiří Mikeš. Díky „zeleným“ projektům obchodníci ušetří desítky procent z nákladů na provoz. A vzhledem k tvrdé konkurenci na českém maloobchodním trhu se každé snížení nákladů hodí.
Ekologicky nejpilnější z obchodů je řetězec Tesco, který letos začal otvírat samostatné nízkoenergetické markety. Vůbec první takovou prodejnu otevřela společnost letos v Žatci a na konci srpna přibyla další ve Dvoře Králové. „Do konce roku bychom rádi otevřeli ještě další energeticky úsporný obchod v Říčanech,“ doplnila mluvčí společnosti Tesco Stores ČR Jana Matoušková.
Jak konkrétně úsporná prodejna vypadá? Architekti plánují u podobných nízkoenergetických projektů například mnohem silnější tepelnou izolaci, aby v zimě neunikalo zbytečně teplo a naopak v létě neunikal chlad z klimatizovaných prostor. Tesco obchod v Žatci má dokonce na své střeše i sluneční elektrárnu, která vyrábí energii pro vlastní spotřebu. „Například dešťová voda neodtéká do kanalizace, ale využíváme ji k zalévání zeleně nebo splachování toalet,“ dodává Jaromír Sýkora z investičního oddělení Teska. Vedení řetězce se snaží i kvůli svému veřejnému slibu, že do roku 2020 sníží spotřebu energie o padesát procent.
Biotašky, biotopení, bioklimatizace.
Tesco, které v Česku působí od roku 1996, ale není jediný řetězec, který si na šetrnosti k životnímu prostředí buduje své jméno. Například společnost Ahold, která v současnosti provozuje obchody Albert a Hypernova, má „zelený“ program pro své současné prostory. „Kromě osvětlení nás čeká postupná výměna chladicích boxů za energeticky šetrnější zařízení,“ sdělil ředitel komunikace Aholdu Libor Kytýr.
Obchody rovněž využívají teplo z potravinářského chlazení pro ohřev užitkové vody, naopak v létě odlehčí klimatizaci tím, že se prodejna chladí během noci studeným venkovním vzduchem. Podobnou strategií se chlubí i Globus a Kaufland. “Nové samoobslužné obchodní domy Kaufland jsou standardně vybaveny moderním technickým zařízením v oblastech topení, vzduchotechniky a sanitárního vybavení, což je základem ke snížení spotřeby elektrického proudu, vody, plynu a topných olejů,“ zdůraznil mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Netradiční ekologickou koncepci zvolil řetězec Interspar. Svůj kladný vztah k životnímu prostředí chce dokázat svými novými biotaškami, kterými hodlá vytlačit obyčejné tašky z umělých materiálů. Přiznává nicméně, že má především v úmyslu nalákat ekologicky zaměřené zákazníky, kteří odmítají klasické igelitky. Takzvané biotašky by se během září měly rozšířit do poboček Intersparu po celé České republice. Jejich cena je devět korun, což je srovnatelné s igelitovou taškou, za kterou si pokladní účtují osm korun.
Vybavení úsporné prodejny však na počátku není nic levného. Náklady na stavbu nízkoenergetických prodejen jsou procentuálně až o čtvrtinu vyšší než u klasických obchodů, díky menší spotřebě energií ale mají nižší náklady na provoz. Pokud jde o osvětlení, jsou náklady mnohdy i dvojnásobné. Cena obyčejné zářivky se nyní pohybuje okolo 25 korun, úsporná je zhruba o patnáct korun dražší. Má ale dvojnásobnou životnost a poskytuje o patnáct procent více světla, tvrdí odborníci. Podobné je to i u obyčejných žárovek. Zatímco stowattová stojí 70 korun, úsporná kompaktní je v obchodech o sto korun dražší. „Úspora energie je ale osmdesát procent a životnost o patnáct procent delší,“ poznamenala Hana Klímová z Philipsu.
Světla za půl miliardy.
Firmy většinou nechtějí náklady, které investují do zelených programů, prozrazovat. Má-li hypermarket čtyři tisíce metrů čtverečních, využívá 2200 světelných zdrojů. Ze zakázek firmy Philips vyplývá, že ve většině případů jde o lineární zářivky. Žárovky jsou doménou spíše malých prodejen. Kdyby tedy jeden světelný zdroj – ekologická zářivka - stál sto korun, pak nové vybavení vyjde na více než dva miliony korun. V případě, že by zmiňované tři stovky prodejen utratily tuto částku, už by šlo na ekologické osvětlení za více než půl miliardy korun.
Nejde ale jen o úsporné svícení. Tuzemské řetězce se snaží upozorňovat i na to, že na rozdíl od některých konkurentů třídí odpad. „Pro období od března 2007 do února 2008 se Tesco zavázalo zvýšit podíl tříděného odpadu o 17,5 procenta, což představuje celkem přibližně 20 tisíc tun vytříděného odpadu poslaného na recyklaci. V neposlední řadě se připravujeme na zavedení bionafty a postupný přechod k jejímu využití v naší logistické síti,“ tvrdí Jana Matoušková.
Na úspory tlačí i Evropská unie. Ve srovnání se situací v zahraničí Česká republika pokulhává. Důkazem je i to, že například společnost Tesco, která působí ve třinácti zemích, odstartovala ekologické projekty pro Česko jako poslední. Například v sousedním Německu jsou nízkoenergetické prodejny mnohem běžnější. Potvrzují to zástupci řetězce Globus, který na německém trhu působí. Ředitel marketingu Globusu Boris Malý tvrdí, že prosazování ekologického chování a snižování spotřeby energie je trend, který nyní budou všichni následovat, a to nejen potravinové řetězce.
Že jde o nový směr, dokazují aktivity Evropské unie, která prosazuje takzvaný Národní plán energetické účinnosti. Podle něj by každý členský stát unie měl do roku 2020 snížit spotřebu energie o dvacet procent. Mezi doporučeními šetřit padly z Bruselu i konkrétní návrhy. Jde například o opatření na zvýšení účinnosti elektrických spotřebičů nebo vysoce kvalitní tepelná izolace budov, která nebude v zimě vyžadovat velký výkon topných zařízení a v létě tolik nezatíží klimatizaci.
Předběhli komisi.
Snaha obchodů posílit ekologické chování nahrává i vládě. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž vypracovalo více než osmdesát úsporných opatření v oblasti domácností, průmyslu, dopravy a služeb. Budou-li řetězce stavět nové prodejny nebo rekonstruovat ty dosavadní, ministerský plán se jich bude stoprocentně týkat. Mezi úspornými opatřeními, které hodlá resort průmyslu prosadit, je totiž i povinná certifikace všech nových velkých budov nad tisíc metrů čtverečních, a to bez výjimky od roku 2009.
Evropská komise rovněž členským státům naznačila, jak velké úspory by se měly jednotlivých oblastí týkat. Například u bydlení je to 27 procent, pro dopravu platí 26 a průmyslovou výrobu pětadvacet procent. Pro řetězce platí především oblast plánovaných energetických úspor pro obchodní budovy. U těch si komisaři představují snížení spotřeby energie o zhruba třiceti procent během následujících deseti let. Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský naznačil, že Česká republika s rozsahem úspor u obchodů souhlasí a zapracovala je do svých opatření. Řetězce tvrdí, že splnit takové limity nebude problém a odborníci s nimi souhlasí. „Ekonomický potenciál v nerealizovaných energetických úsporách je značný, jen plýtvání energií v budovách představuje 30 procent celkových ztrát,“ konstatovala Pavla Porubová z výrobce tepelné izolace Knauf Insulation.
