Kvůli českému předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022 by měly české úřady přijmout 200 zaměstnanců, náklady by se měly vejít do 1,24 miliard korun. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené, zástupce Pirátů mluví o hazardu s českou pověstí.
Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí. „Riskujeme mimo jiné bezpečnost našeho předsednictví. Nesouhlasím s taktikou 'po nás potopa'. Bude to jasná odpovědnost premiéra Babiše, přestože budou mezitím parlamentní volby, a problémy tak mohou 'spadnout' na někoho jiného,“ uvedl Petříček na twitteru.
Považujete plánované výdaje na předsednictví EU za odpovídající?
V sázce je podle Petříčka pověst Česka ve světě a prosazování jeho zájmů. „Na předsednictví budeme mít méně lidí než jakákoliv země, včetně malé Malty,“ konstatoval. Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že jeho ministerstvo vnitra zase materiál v současné podobě nemůže schválit kvůli rezervám v zajištění bezpečnosti.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje rozpočet předsednictví za podstřelený. „Andrej Babiš bude na zahraniční politice šetřit tak dlouho, až Česko prošetří k úplné mezinárodní bezvýznamnosti,“ uvedl. Podle Lipavského to vypadá, že stát chce české předsednictví jen přečkat nebo spíš přetrpět. Označil to za diletantský přístup.
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách zhruba 4,32 miliardy. Babiš na začátku roku uvedl, že chce zkrátit alespoň na polovinu původní návrh, podle kterého mělo předsednictví stát 2,6 miliardy. Podle návrhu, který poslal vládě, připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady na vysílání pracovníků do stálého zastoupení České republiky v Bruselu 250 milionů. Celkem by mělo Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu.
Přečtěte si:
Hamáček před zasedáním kabinetu uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. „My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ uvedl. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky. „Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě,“ vysvětlil.
Babiš minulý týden kritiku šéfa diplomacie odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že vláda nyní upřednostnila užší variantu. Na příkladu svého resortu průmyslu a obchodu, kterému návrh přiděluje 16 místo původně požadovaných 26 nových zaměstnanců, uvedl, že ministerstva mohou hledat mezi svými stávajícími pracovníky, případně později podle potřeby žádat navýšení. Rozhodující bude situace zhruba za dva roky, konstatoval. Podle Hamáčka vláda počítá s průběžnou aktualizací materiálu.
Dále čtěte:
Budoucí eurokomisař Hogan chce posílit WTO. Podpoří principy volného obchodu
Babiš navrhl Jourovou do budoucí Evropské komise, chce pro ni získat ekonomické portfolio
Kdo je nová šéfka Bruselu? Žena, která za sebou v německé armádě nechala minové pole
Výborná zpráva i pohrdání voliči. Nominace von der Leyenové vzbudila v Česku rozporuplné reakce
Babiš škrtá rozpočet na předsednictví EU. Výdaje chce snížit na 1,3 miliardy korun
Jourová má v Evropské komisi zájem o digitální agendu, vnitřní trh nebo obchod