Menu Zavřít

České startupy brzdí administrativa i vysoké daně, shodují se lidé z oboru. Inspiraci je třeba hledat v Estonsku či Dánsku

12. 11. 2024
Doba čtení: 3 minuty
Autor: Depositphotos
  • Česko má potenciál stát se technologickou velmocí. Tento rozvoj ale brzdí třeba vysoké daně, administrativní zátěž a nedostatečná podpora státu
  • Startupy často expandují do zahraničí, kde nacházejí lepší legislativní a daňové podmínky, což pro zdejší ekonomiku představuje potenciální riziko
  • Experti z Deloitte doporučují inspirovat se v zemích s nižší byrokracií a silnou podporou digitální transformace, jako jsou Estonsko či Dánsko

Česko má na to stát se evropskou technologickou velmocí. Jednak díky tomu, že se dlouhodobě řadí mezi země s velkým podnikatelským potenciálem, a zároveň i zásluhou toho, že zde zejména v posledních letech dochází k významnému startupovému boomu. Další postup kupředu tu ale naneštěstí dle společnosti Deloitte brzdí hned několik faktorů – velkou administrativní zátěží počínaje přes vysoké daně až po nízkou podporu ze strany státu.

Že je česká startupová scéna rozhodně na vzestupu, potvrzuje i Daniel Lupinski, COO investiční platformy enterstore, která se zaměřuje na specializované a rostoucí e-commerce společnosti. Velmi zajímavé firmy, jež nemají problém prorazit v zahraničí, tu dle něj vznikají už řadu let, přičemž mnoho dalších určitě přibude.

Outstream Placeholder

„Bohužel někdy startupy doplácí na to, že jsou zbytečně přehlcené administrativními úkoly, které je zatěžují více než větší a již zavedené firmy. Na druhou stranu je potřeba říct, že je zde řada jiných zemí, které jsou značně byrokratičtější,“ komentuje pro Euro.cz a dodává, že dalším klíčovým aspektem vedoucím k úspěchu startupu je přijít s vhodným produktem či službou ve správnou chvíli a také s dobrou marží.

„I přes relativně malý počet obyvatel jsme schopni v tomto ohledu konkurovat mnohem větším evropským zemím, ale hrozí, že tyto firmy raději odejdou do zemí, které jsou těmto společnostem více nakloněné,“ popisuje Kateřina Novotná, partnerka poradenské společnosti Deloitte zodpovědná za českou část programu Technology Fast 50, jenž každoročně přináší přehled o nejrychleji rostoucích technologických firmách v regionu.

Export? Ano, ale…

Fakt, že pro nadějné a inovativní projekty začne být český trh v určitou chvíli příliš malý, je přirozený. Export je navíc chtěným cílem nejen pro startupy, ale i pro stát. „Podle nejnovějších dat tvoří tyto firmy asi pět procent tuzemského HDP. V aktuálním podnikatelském prostředí ale hrozí, že startupy zjistí, že v zahraničí jsou podmínky mnohem vstřícnější, a tuzemská ekonomika pak tyto silné hráče může nenávratně ztratit,“ komentuje partner Deloitte a lídr soutěže Technology Fast 50 pro střední Evropu Jiří Sauer.

Na jeden den v kůži CEO. Čeští studenti vysokých škol si vyzkouší, jaké to je být šéfem Sazky či Mastercard
Přečtěte si také:

Na jeden den v kůži CEO. Čeští studenti vysokých škol si vyzkouší, jaké to je být šéfem Sazky či Mastercard

Jeho stanovisko částečně potvrzuje i anketa zmíněného programu, kterou poradenská firma mezi českými startupy provedla. Z výsledků doopravdy vyplývá, že mladé firmy volí zahraničí nejen kvůli nedostatečné tuzemské poptávce, ale i v důsledku vidiny lepších legislativních podmínek. Z takového důvodu míří za hranice dvě třetiny z nich, zatímco šest z deseti podniků zase hledá lepší daňové podmínky. „Od startupů víme, že nejčastěji expandují do sousedních států, polovina do Severní Ameriky a dvě pětiny pak do Skandinávie,“ osvětluje výsledky Novotná. 

Skutečnost, že tuzemské podmínky nejsou pro začínající společnosti zrovna ideální, dokazuje i studie Česko plus. Podle ní byla Česká republika v loňském srovnání podmínek pro založení startupu a jeho snadný vstup na trh hodnocena nejhůře ze všech posuzovaných zemí EU.

Ach, ten daňový systém

Na složitou byrokracii si samozřejmě stěžují i samotné startupy. Podle ankety programu Fast 50 Deloitte se více než polovina dotčených firem setkala s tím, že jim legislativní podmínky v ČR bránily v růstu. Nejvíce respondenti zmiňovali administrativní zátěž v oblasti daní či zaměstnanců, potřebu velkého množství licencí a certifikací pro podnikání, dodržování GDPR nebo překážky při procesu zakládání společnosti.

S nastavením daňového systému není spokojena drtivá většina dotazovaných, konkrétně 85 procent z nich. Osmi z deseti pak podnikání komplikuje daňové zatížení vlastních pracovníků.

bitcoin_skoleni

Investoři jsou taky lidi. České firmy radí startupům, jak je zaujmout
Přečtěte si také:

Investoři jsou taky lidi. České firmy radí startupům, jak je zaujmout

A co by startupy v rámci daňových úprav ocenily nejvíce? Je to bezesporu menší zdanění, zavedení ochranné lhůty na začátku podnikání, snížení celkové administrativní zátěže nebo úprava podmínek zaměstnaneckých akcií (ESOP).

Pokud jde přitom o ideální nastavení podmínek, inspiraci je dle partnerů Deloitte nutné hledat právě v zahraničí, konkrétně třeba v Estonsku, Dánsku, Německu či Bulharsku. „Všechny tyto země mají společný proaktivní přístup tamějších vlád, který se vyznačuje nízkou byrokratickou zátěží pro podnikatele a podporou digitální transformace. Úspěšné startupové trhy napříč Evropou nám ukazují, že klíčem k úspěchu je kombinace moderních technologií, investic do vzdělání a výzkumu a efektivní regulační rámec ze strany státu,“ shodují se Novotná se Sauerem.

  • Našli jste v článku chybu?