České stavebnictví si na konci prvního pololetí mezi 28 zeměmi Evropské unie v porovnání se stavem na konci března polepšilo o devět míst. Zatímco v prvním čtvrtletí bylo čtvrté nejhorší, na konci června bylo s meziročním růstem o 3,8 procenta na 16. místě. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví průměrně vzrostlo o 3,1 procenta.
Nejvíce stavebnictví rostlo na Kypru, více než o třetinu. Následovaly Maďarsko (o 26,9 procenta) a Irsko (o 22,5 procenta). Nejhůře si vedly Rumunsko (-6,8 procenta), Slovensko (-2,6 procenta) a Lucembursko (-1,6 procenta).
„Na to, že stavebnictví je stále svým způsobem nemocným mužem české ekonomiky, si v rámci mezinárodního srovnání vede poměrně dobře. Meziroční růst tuzemského stavebnictví byl v prvním pololetí vyšší než průměrný růst v zemích EU. Tento výsledek ale nelze přeceňovat. Do značné míry jen odráží tu skutečnost, že české stavebnictví rostlo z relativně nízké základny,“ sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU na konci 1. pololetí | ||
---|---|---|
Pořadí | Stát | Index (v procentech) |
1. | Kypr | 36,7 |
2. | Maďarsko | 26,9 |
3. | Irsko | 22,5 |
16. | Česko | 3,8 |
26. | Lucembursko | -1,6 |
27. | Slovensko | -2,6 |
28. | Rumunsko | -6,8 |
Zdroj: Eurostat
Tržby v českém stavebnictví byly loni ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 téměř o čtvrtinu nižší. Podle Kovandy se stavebnictví jako poslední významný sektor české ekonomiky dosud nevzpamatovalo z důsledků světové finanční krize. „V současné době je tahounem stavebnictví pozemní stavitelství, tedy výstavba bytových nebo průmyslových budov, ale také třeba skladů. Naopak dolů stavebnictví stahuje inženýrské stavitelství, tedy například renovace nebo výstavba silnic a dálnic,“ uvedl Kovanda. Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petry Cuřínové je ve většině zemí EU podíl pozemního a inženýrského stavitelství na celkovém růstu vyváženější.
Na konci loňského roku patřilo podle Eurostatu devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že tyto země jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví pak v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci června 2017 byly v nejhorší desítce čtyři země východního bloku.
Přečtěte si také: