České unikáty

V Česku je vysoká úroveň bankovního trhu

České bankovní domy čelí kritice kvůli poplatkům, některé peněžní ústavy zkoumá antimonopolní úřad a ministerstvo financí chce banky regulovat více než doposud. Šéf retailu české Citibank, Holanďan Bert Pijls přitom tvrdí, že české banky nepatří k nejdražším. Spíše jej překvapuje občasná nepřehlednost ceníků na českém trhu a poplatky, které jinde nejsou obvyklé. EURO: V České republice jste zhruba půl roku. Co vás za tuto dobu nejvíce překvapilo? PIJLS: Vysoká úroveň trhu, který je moderní a sofistikovaný. Také úroveň zaměstnanců je vysoká, stejně jako jejich vzdělání. Profesionalita bankovního systému je mnohem vyšší než v ostatních zemích střední a východní Evropy. Překvapila mě i Praha. Všichni vědí, že jde o krásné město, ale je také velice moderní. Nedávno jsem viděl průzkum, dle něhož je Praha čtyřiadvacátým nejdražším městem na světě, dražším než San Francisco.

EURO: V čem vidíte onu profesionalitu a sofistikovanost? PIJLS: V lidech, s nimiž spolupracuji. Jak otevřeně se baví o problémech, jak plní své závazky. To se týká jak zaměstnanců, tak obchodních partnerů. Vyspělost bankovnictví je dobře vidět na tom, že se zde nepoužívají šeky.

EURO: Čím jsou specifičtí čeští klienti? Prý jsou více než jinde citliví na cenu? PIJLS: Neřekl bych, že jsou citlivější než jinde ve světě. Viděl jsem údaje, které svědčí o tom, že v průměru platí čeští bankovní klienti na poplatcích méně, než představuje průměr Evropské unie.

EURO: O cenách v peněžnictví se hodně diskutuje také z hlediska průhlednosti. PIJLS: Poplatky na českém trhu jsou opravdu velmi složité a existují některé, které jsem nikde jinde neviděl. Například za uzavření účtu, či příchozí platby. Některé banky dokonce účtují cenu za neodůvodněné reklamace. To opravdu nikde jinde v Evropě neexistuje. Obecně se tvrdí, že lidé bankéřům příliš nevěří a tyto praktiky důvěru nepodporují, ba právě naopak. Naším cílem je proto účtovat poplatky tak, aby klient vždy přesně věděl, za co platí.
Problémy s průhledností zažila v minulosti i západní Evropa. Konkurenční tlaky na trhu časem povedou ke zvýšení úrovně služeb zákazníkům včetně transparentní struktury poplatků.

EURO: S jistými náměty přišlo ministerstvo financí, ale banky na ně reagovaly dost ostře. Co si o nich myslíte? PIJLS: Vítám, že se ministerstvo snaží těmito aktivitami posilovat kvalitu a transparentnost bankovních služeb. Některé záměry ale půjde v praxi jen velice těžko uskutečnit. Například přenositelnost čísel účtů. Jeden z návrhů zněl tak, že při přechodu od jednoho peněžního ústavu k jinému by si klient mohl ponechat stejné číslo účtu. To je velice složité, protože informační systémy bank se liší. Pokud by se tento návrh uskutečnil, stálo by to miliony korun a banky by musely zvednout ceny. Důsledky takového opatření by tedy byly nedozírné a dopadly by zpátky na klienty.

EURO: Máte na starosti retailové bankovnictví. V tomto segmentu je penetrace českého trhu dost vysoká. Čím lze získat větší podíl? PIJLS: Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu je vysoká penetrace u běžných účtů. Ovšem u kreditních karet, investičních produktů, osobních půjček, životního pojištění a hypoték je Česká republika ve srovnání se zeměmi západní Evropy pozadu. Protože její ekonomika roste velmi rychle, budou lidé, jejichž životní standard poroste, žádat stále více těchto produktů. V Česku se dosud vydalo 500 tisíc kreditních karet, což vzhledem k počtu obyvatel představuje jen pětiprocentní penetraci. Srovnáme-li to s Velkou Británií nebo Spojenými státy, tak tam dosahuje penetrace více než sto procent. U osobních půjček dosahuje penetrace trhu v České republice osmi procent, zatímco v Evropě 35 procent a ve Velké Británii 54 procent.

EURO: Struktura trhu je ale také otázkou tradice. V anglosaském světě byla první charge karta, v Česku debetní karta. PIJLS: Já také netvrdím, že se Česká republika dostane na stejná čísla jako západní Evropa. Ale domnívám se, že nastane růst. Oblast kreditních karet nyní roste nejrychleji v české historii a spotřebitelské návyky Čechů začínají být stejné jako v kontinentální Evropě.

EURO: Zaznamenali jste prudký nárůst prodeje karet i díky co-brandingu s Eurotelem. Považujete to za trend budoucnosti? PIJLS: Ano. Citibank je největším světovým vydavatelem platebních karet a má co-brand například s American Airlines, MTV, mobilními operátory, energetickými společnostmi či dalšími aerolinkami. V Česku jsou pro nás co-brandované karty důležité proto, že nemáme tolik poboček pro distribuci.

EURO: Před pár lety se objevila teorie, která tvrdila, ře právě mobilní operátoři či obchodní řetězce začnou bankám finanční služby přebírat. PIJLS: Prvním krokem je většinou spolupráce mezi řetězcem a bankou. Potom si řetězec řekne, že to zvládne sám bez banky a vypoví s ní spolupráci, aby ve třetím kroku prodal tento byznys zpátky bance. Chybí mu totiž zkušenosti z bankovnictví a většina obchodníků také nerada vidí ve svých rozvahách kapitál na úvěry.