Říká se, že hvězdy září v září. Některé české firmy a výzkumné instituce zabývající se vývojem vesmírných technologií jako by si ale to hlavní nechávaly až na říjen.
Je tomu sotva den, co z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX, jejímž úkolem je vynést do kosmu v rámci evropské mise Hera sondu, která má prozkoumat planetku Dimorphos. Do ní před dvěma lety narazila jiná sonda, a sice sonda DART, za níž stojí Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jeho pracovníci se planetku takto chtěli pokusit vychýlit z její dosavadní dráhy, aby vůbec poprvé v dějinách lidstva otestovali možnosti planetární obrany.
Liftoff of @ESA’s Hera! pic.twitter.com/mMoNPzX0b6
— SpaceX (@SpaceX) October 7, 2024
Mise dopadla úspěšně, Dimorphos se tehdy skutečně vychýlit podařilo. Jeho dráha kolem větší planetky Didymos, kterou obíhá, byla podle amerických úřadů zkrácena o 32 minut. Jaké další konkrétní dopady předloňský náraz DARTu na tento binární planetkový systém měl, pak má vyhodnotit právě mise Hera.
Evropská spolupráce s českou stopou
Zařízení, která se v rámci pondělního startu Hery podařilo do kosmu vynést, jsou hned tři. Vedle hlavní sondy je to i dvojice takzvaných cubesatů, jejichž rozměry jsou srovnatelné s krabicí od bot.
První nese jméno Juventas a jako takový je vybaven malými radary, které poslouží k popsání vnitřní struktury Dimorphosu a také jeho gravitačního pole. Druhý, Milani, pro změnu disponuje mimo jiné finskou kamerou ASPECT, jejímž smyslem je snímkovat celý planetkový dvojsystém ve viditelné a infračervené části spektra. A právě na ní je možné dohledat i významnou českou stopu.
Na ASPECTu, respektive na jeho vývoji, se totiž podíleli rovněž lidé z Fakulty informačních technologií VUT v Brně, Geologického ústavu Akademie věd a firmy Huld. Společně pro jeho palubní počítač vytvořili programy, které poslouží k vyhodnocení kvality snímků ihned po jejich pořízení. „K úspěšnému vytvoření přesné mineralogické mapy ve vysokém rozlišení si musíme být jisti, že všechny přenesené snímky pořízené ASPECTem mají požadovanou kvalitu,“ cituje s odkazem na ČTK web ČT24 pracovníka Geologického ústavu Tomáše Kohouta.
Přes 40 milionů na zvýšení autonomie satelitů
Jak si Hera, respektive její sondy povedou, bude zřejmé ne dříve než v prosinci roku 2026. Právě tehdy totiž mají všechny tři satelity k Dimorphosu, který je spolu s Didymosem od Země vzdálený nějakých 11 mil. kilometrů, dorazit.
Institucí a firem zabývajících se v Česku problematikou vesmírných satelitů a všeho kolem nich je ale pochopitelně vícero. A jednou takovou je i spacetech Zaitra, který v úterý oznámil zisk důležité investice. Od německého fondu Sunfish Partners, zdejších Czech Founders VC a andělského investora Jan Širokého získal v rámci takzvaného pre-seed kola částku 17,7 milionu korun. Dalších 24,8 milionu pak doplnily veřejné finance převážně z Evropské kosmické agentury (ESA) a Technologické agentury ČR (TAČR).
Výslednou sumu hodlá Zaitra, jejímž cílem je naučit vesmírná zařízení fungovat autonomně a zabránit jejich poškození, využít na další rozvoj svých technologií a také na chystanou expanzi na americký trh. „Drtivá většina technologií, které dnes posíláme do vesmíru, je závislá na lidských operátorech. Pro vaši představu jeden operátor dnes musí ovládat jednotky až desítky družic. Naší ambicí je, aby na jejich fungování v budoucnu mohl v podstatě pouze dohlížet, a mohl jich tak mít pod kontrolou až o řád více,“ objasňuje to, na čem v brněnské společnosti pracují, její spoluzakladatel Marek Marušin.
Jak svých záměrů hodlá Zaitra docílit? Především pomocí umělé inteligence (AI). „Umělá inteligence totiž umožňuje, aby se tato zařízení stala plně autonomní, dokázala sama sbírat a odesílat co možná nejrelevantnější data, pohybovala se tak, aby zamezila případným srážkám a volila ideální trajektorii pohybu,“ dodává Marušin s tím, že takové využití nemusí platit pouze pro družice, nýbrž třeba i pro sondy zkoumající povrch Marsu či Mezinárodní vesmírnou stanici.
Zaujmou Boeing a NASA?
Zaitra vyvíjí řešení, jež umožňují operátorům, aby ovládané družice byly schopné lépe filtrovat požadovaná data. To vše právě pomocí nástrojů AI, které umí mnohem snáze filtrovat šum způsobený například mraky či kouřem a zároveň i monitorovat stav samotných satelitů a zavčas jejich operátory upozornit na případnou závadu.
Vedle softwaru se zde ale zabývají také hardwarovou stránkou věci, přičemž ta spočívá ve vývoji zařízení, která umožňují nasadit uvedené algoritmy jako součást palubního vybavení. Do budoucna má přitom Zaitra v plánu svůj hardware nabízet do různých zařízení také samostatně.
Už nyní technologii brněnského spacetechu využívá například Evropská kosmická agentura (ESA), ale i soukromé firmy Spacemanic či TRL Space. Poslední jmenovaná její řešení nasadila na satelitu TROLL, jenž má být do kosmu vynesen raketou Falcon 9 už příští rok v lednu. V USA pak vedení Zaitry doufá v navázání spolupráce s lídry v oboru v podobě Boeingu či NASA.
