Léčba infarktu myokardu je u nás nejvyspělejší na světě Léčba nemocí srdce se rok od roku dynamicky rozvíjí, říká profesor Miloš Táborský, předseda České kardiologické společnosti, odborník na poruchy srdečního rytmu. Na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti se představily nové doporučené postupy, nové léky na poruchy krevních tuků nebo studie léčby těžké formy vysokého krevního tlaku.
* Kromě léků hrají v kardiologii stále významnější roli také různé technologické „vychytávky“. Jsou i mezi nimi nějaké novinky?
I státy jako Rumunsko, Srbsko nebo další prezentovaly práce z oblasti elektronizace zdravotnictví, které jsou velmi praktické a inspirativní. Je třeba zmínit, že ačkoli je česká kardiologie a české zdravotnictví v mnoha ohledech na špičkové úrovni, elektronizace zdravotnictví je popelkou a velmi v ní zaostáváme. Je to historický dluh už řady českých politických reprezentací napříč politickým spektrem posledních 25 let. Je velká škoda, že nám v této oblasti mnoho uteklo.
* Co je například inspirativní?
Třeba elektronický management pacientů, kteří mají chronickou ischemickou chorobu srdeční a zároveň mají cukrovku, vysoký tlak a další nemoci. Elektronické systémy, které připomínají braní léků, kontrolují hodnoty krevního cukru i to, jakou pacient drží dietu, kolik ujde kroků, to vše je dnes poměrně jednoduché a velmi to pomáhá stabilizaci zdravotního stavu. Programy z celé řady zemí od Anglie až po Rumunsko jsou dobré. Pacienta samozřejmě stále musí lékař vidět, komunikaci člověka s člověkem nenahradíte, ale elektronizace může být v rámci komplexní léčby velkou oporou.
* Na evropském kongresu zaznělo, že se trendy životního stylu nezlepšují, neustupuje kouření ani obezita…
Politici napříč Evropou proklamují, že podporují zdravý životní styl, ale jsou to jen proklamace. To je problém. V některých zemích funguje systém bonusů ke zdravotnímu pojištění, když například obézní člověk zhubne, pocítí to na výhodách svého pojištění. To je ale spíše výjimka. Je to věc celospolečenské atmosféry. Ve Spojených státech byla obezita a vysoký cholesterol významným problémem, ale podařilo se jim obrovskou kampaní během deseti let snížit průměrnou hodnotu cholesterolu téměř o čtyřicet procent.
* Vaší doménou jsou kardiostimulátory a kardiovertery defibrilátory a dálkové sledování pacientů s implantáty. Mají lidé k monitoringu důvěru?
Je to pro ně spíš přidanou hodnotou. Musíte vybrat lidi, kteří to pochopí a zvládnou, to je nějakých 50 až 60 procent pacientů. Z nich řekněme deset procent má obavy z posílání medicínských dat, ačkoli jsou chráněná.
* Pacientů s implantáty je přes sto tisíc. Jak se postupuje, když se třeba kvůli jiné nemoci ocitnou na konci života?
To je nedostatek. Ani ne tak české kardiologie, jako spíše legislativy. Evropská kardiologická společnost nabízí těmto pacientům v rámci paliativní léčby možnost přístroj vypnout, případně chirurgicky vyjmout, aby pacient nemusel podstupovat bolestivé výboje. Je to etické, šetrné, ale u nás pro to není připravená legislativa. Pokud pacient nemá v psané podobě předem vyslovené přání, je to problém. Těch pacientů, kterých se to týká, není málo.
* Existuje nějaké srovnání kvality kardiologické péče v různých zemích?
Je zřejmé, že česká kardiologie má respekt. V rámci Evropské kardiologické společnosti jsme se podíleli na mezinárodním srovnání péče o kardiologické pacienty v jednotlivých zemích – Evropském kardiologickém atlasu. Je to srovnání, jaké zdravotní služby se hradí, kolika pacientům se dostávají. V některých oblastech patříme mezi nejlepší země, předbíháme i vyspělé ekonomiky. Léčba infarktu myokardu je u nás nejvyspělejší na světě. Česká republika pozitivně vystupuje napříč spektrem kardiologické péče, jsme na to pyšní a musíme to velmi intenzivně rozvíjet.
Je zřejmé, že česká kardiologie má respekt. V některých oblastech patříme mezi nejlepší země, předbíháme i vyspělé ekonomiky.
O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz
