Českému vývozu pomohla recese v západní Evropě

Ekonomové počítají s tím, že se letos zlepší saldo zahraničního obchoduTUZEMSKÉ PODNIKY JSOU SCHOPNÉ NABÍDNOUT SROVNATELNOU KVALITU ZA NIŽŠÍ CENU, COŽ JIM UMOŽNILO ZVÝŠIT VÝVOZY DO EVROPSKÉ "PATNÁCTKY", NEJVĚTŠÍHO ODBYTIŠTĚ JEJICH PRODUKCE.

Ekonomové počítají s tím, že se letos zlepší saldo zahraničního obchodu TUZEMSKÉ PODNIKY JSOU SCHOPNÉ NABÍDNOUT SROVNATELNOU KVALITU ZA NIŽŠÍ CENU, COŽ JIM UMOŽNILO ZVÝŠIT VÝVOZY DO EVROPSKÉ „PATNÁCTKY“, NEJVĚTŠÍHO ODBYTIŠTĚ JEJICH PRODUKCE. Letošní výsledky zahraničního obchodu by měly být nejlepší od roku 1999. Přestože ještě nejsou známa čísla za prosinec, kdy se dá očekávat nárůst dovozů kvůli zvýšené předvánoční poptávce, schodek zahraničního obchodu by se měl podle agentury na podporu obchodu CzechTrade pohybovat kolem 66 miliard korun. V loňském roce převýšil dovoz nad vývozy o více než 71 miliardu korun. Na snížení deficitu se shodli i ekonomové. Československá obchodní banka předpokládá převahu dovozů nad vývozy za přibližně 65 miliard korun a Atlantik finanční trhy 70 miliard korun. Česká republika si polepšila za prvních deset měsíců v obchodě s Evropskou unií. V současnosti má s většinou zemí „patnáctky“ aktivní bilanci zahraničního obchodu. Největší přebytek - 34 miliardy korun - má podle CzechTrade v obchodě s Německem. Aktivní saldo 29 miliard korun dosáhla také s Velkou Británií. Tuzemské vývozy do Rakouska a Nizozemska převýšily dovozy z těchto zemí o zhruba dvacet miliard. Za prvních deset měsíců letošního roku je český export do zemí Evropské unie o 34 miliardy vyšší než dovozy. České podniky letos zřejmě dokázaly využít možnosti na trhu Evropské unie. Zdá se, že nějakou dobu budou těžit z toho, že mají příznivější poměr ceny a kvality než firmy ze zemí „patnáctky“, které byly letos většinou ve fázi stagnace nebo recese. Sílící zájem o české subdodávky ze zahraničí registruje i agentura CzechTrade. DO RUSKA S AKREDITIVEM

Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostl vývoz za první tři čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím vloni o 80,1 miliardy korun (o 8,6 procenta) a dosáhl 1006,9 miliardy. Na celkovém růstu obratu zahraničního obchodu se podílel téměř 52 procenty. Při vyjádření v eurech byl vývoz vyšší o 5,3 procenta a v dolarech o 26,4 procenta. S výjimkou rozvojových ekonomik vzrostl export do všech ostatních teritorií. Nejvýznamněji se vývoz zvedl do vyspělých tržních ekonomik, ty se na přírůstku podílely téměř 80 procenty. Přitom zvýšené vývozy šly do států Evropské unie, a to hlavně do Německa. Nadprůměrné relativní zvýšení exportu se týkalo také Rakouska, Itálie, Francie, Španělska, Nizozemska a Švédska. Vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a SNS ovlivnil pokles exportu do Ruska. Pokud jde o Rusko, bilance našeho obchodu s ním je závislá na cenách surovin. Deficit se v říjnu nepatrně zmenšil a také české podniky se snaží aktivitu v Rusku zvyšovat. „České podniky budou muset umět zakládat společnou výrobu a investovat v Rusku, pokud bychom tam chtěli uspět dlouhodobě. Hodně bude také záležet na tom, jak ovlivní naše vzájemné vztahy vstup České republiky do Evropské unie. Rusko je určitě hodně důležitý partner pro obchodování a podmínky jsou, zdá se, mnohem lepší, než byly v minulosti. České podniky však dělají podle našich zkušeností často chybu, že při obchodování s Ruskem trvají na platbě předem. Myslím, že v řadě případů se dají rizika pokrýt akreditivem,“ konstatoval generální ředitel agentury CzechTrade Martin Tlapa. Dovoz vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku oproti loňsku o 75,1 miliardy korun (o 7,8 procenta) a dosáhl 1042,7 miliardy korun. Na celkovém růstu obratu zahraničního obchodu se podílel více než 48 procenty. V dolarovém vyjádření se zvedl o 25,2 procenta, v eurech o 4,4. Dovozy z evropských tranzitivních ekonomik, SNS a rozvojových ekonomik se na celkovém přírůstku dovozu podílely více než čtyřiceti procenty. Významně rostly i dovozy z Evropské unie. Mezi jednotlivé státy, které zaznamenaly nadprůměrný relativní růst dovozu, lze podle statistiků zařadit Čínu, Japonsko, Rusko, Maďarsko a Francii. Pokles se projevil především u dovozu z Velké Británie a z Nizozemska.

VYVÁŽÍME HLAVNĚ STROJE A DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

Snížení schodku zahraničního obchodu není zřejmě špatná zpráva. Co však vlastně tuzemské firmy vyvážejí? Podíváme-li se na vývoz po aktivním zušlechtění, zjistíme, že meziročně vzrostl pouze o 0,6 procenta a jeho podíl na celkovém vývozu klesl z 29 procent na 26,8 procenta. Nejvýznamnější položkou exportu po aktivním zušlechtění zůstaly kancelářské stroje a počítače. Jejich podíl na celkovém exportu stále přesahuje 21 procento a zaznamenaly meziroční nárůst vývozu o více než 19 procent. Dovoz k aktivnímu zušlechtění při meziročním snížení o 0,3 procenta oslabil svůj podíl na celkovém dovozu z více než dvaceti procent na necelých devatenáct. Největší položkou importu k aktivnímu zušlechtění byla rádiová, televizní a spojová zařízení. Nejvyšší meziroční růst vývozu, a to absolutní i relativní, zaznamenaly stroje a dopravní prostředky. Jejich export (o 49,8 miliardy korun za první tři čtvrtletí) rostl rychleji než import (o 32,5 miliardy korun). Zahraniční obchod se stroji a dopravními prostředky tak zvýšil kladné saldo na 62,6 miliardy korun, což představuje 12,5 procenta vývozu strojů a dopravních prostředků. Naproti tomu průmyslové spotřební zboží zaznamenává nadprůměrný růst dovozu a zároveň podprůměrný růst vývozu. Růst spotřeby se tak projevuje jednoznačně. Zvýšily se i importy chemikálií, surových materiálů a minerálních paliv. Naproti tomu dovoz zemědělských a potravinářských surovin a výrobků zaznamenal za letošní první tři čtvrtletí nižší růst.

VÝHODNĚJŠÍ VÝVOZ ZA EURA

Zahraniční obchod provázely letos oproti loňskému roku určité změny. Ty se projevily jednak v příznivé dynamice, kdy v každém čtvrtletí zahraniční obchod vzrůstal a vždy rostl rychleji vývoz než dovoz. Z toho plyne i očekávané snížení schodku zahraničního obchodu. Pokud jde o teritoriální strukturu, český export posílil své pozice ve státech Unie, přičemž dovozy z tohoto teritoria se snížily. Naproti tomu obchodní bilance se všemi ostatními oblastmi se podle statistiků zhoršila. Nedaří se zatím snižovat deficit s Ruskem, Čínou a Japonskem. V komoditní struktuře rostl podíl strojů a dopravních prostředků na celkovém vývozu. Největší schodek zahraničního obchodu se podle statistiků koncentroval do chemikálií a příbuzných výrobků. Rostl také deficit zahraničního obchodu u minerálních paliv a maziv. Tady se nepříznivě promítl vývoj světových cen a kurzový vliv. Pro letošní vývoj českého zahraničního obchodu je charakteristická stále silná spotřebitelská a slabá investiční poptávka. Spotřebitelskou poptávku podporoval další růst mezd a platů a větší využívání spotřebitelských úvěrů. Její značnou část kryly zvýšené dovozy průmyslového zboží. Domácí firmy projevovaly letos slabou investiční aktivitu, což znamenalo nižší dovozy strojního zařízení. Českým exportérům letos nepochybně nahrálo i to, že oslabil tlak silné koruny vůči euru. Ovšem pro dolarové vývozce je současná silná koruna vůči dolaru velmi špatná zpráva. K těm dobrým však letos patřila také nízká inflace a nízké úrokové sazby. Podnikům se tak zlepšil přístup k financím. Podstatným faktorem, který působí pozitivně, jsou zřejmě i transparentní vlastníci tuzemských firem. „Je to podle mne důležité, i když se o tom moc nehovoří. Myslím, že na české ekonomice je vidět, že se struktura vlastnictví usadila. Jsou tu majitelé, kteří vlastní firmy několik let a je vidět, že se snaží nepostupovat krátkodobě, ale do podniků něco investovat a budovat je,“ konstatoval Tlapa. V příštím roce, kdy se Evropská unie rozšíří o dalších deset států, by se měl zjednodušit přístup tuzemských vývozců také na některé trhy zemí, které stejně jako Česko do Unie vstoupí. Například Polsko či Maďarsko si totiž podle Tlapy v současnosti chrání své domácí trhy o něco více, než jim Unie umožní.

Struktura vývozu a dovozu (v %) 

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu