Katedra kybernetiky ČVUT podepsala 22. září smlouvu s americkým Federálním úřadem pro civilní letectví (FAA) o spolupráci na vývoji multiagentních technologií (jde o automatickou koordinaci několika letadel bez ústředí). „Systém AgentFly byl primárně vyvinut pro řízení bezpilotního provozu, ale záměrem projektu s FAA je hledat možnosti využití pro plánování civilních letů,“ řekl týdeníku EURO docent Michal Pěchouček, jenž vede Centrum agentních technologií (ATG), kde byl systém v posledních dvou letech vyvíjen.
FAA se bude podílet na financování rozvoje systému. Podpis potvrdil profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry, která již osm let spolupracuje na výzkumu s obrannými agenturami USA: „Ano, smlouva byla podepsána. Zcela konkrétně specifikuje naši spolupráci na příštích patnáct měsíců.“ A dodal: „Proniknutí k FAA považujeme za mimořádný úspěch – je to velmi prestižní, ve světě respektovaná vedoucí instituce s vysokými nároky. Očekáváme, že úspěch nám otevře cestu k dalším obdobným agenturám ve světě.“
Softwarový prototyp AgentFly slouží k řízení bezpilotních prostředků za ztížených podmínek, v územně omezeném či dopravně přetíženém prostoru. Jedná se o free-flight model, kdy je let koordinován interakcí mezi několika autonomními letouny. Letí-li deset strojů proti sobě, pomocí multiagentního vyjednávání naplánují, jak každý zareaguje – zrychlí, zpomalí, změní směr či hladinu. Komerční potenciál je nabíledni. Američané uvažují do deseti let až o trojnásobném zintenzivnění provozu v již tak přetíženém prostoru.
„Civilní využití je poměrně daleko. V oblasti řízení spolu letadla asi hned tak sama vyjednávat nebudou, ale pro plánování letu lze systém využít,“ tvrdí Pěchouček. Dle jeho slov jsou hlavní úkoly výzkumu dva: vysledovat, jak může AgentFly pomoci řídícím provozu řešit střednědobé konflikty a plánovat lety mimo přeplněné koridory, a za druhé zkoumat interakce pilotovaných i bezpilotních letounů v oblastech okolo letiště. Úkolem je i zjistit, zda platforma Aglobe (na níž byl AgentFly vybudován) umožňuje plánovat masivní dopravní tok, jaký je třeba nad celými USA.
Týdeníku EURO Mařík sdělil, že přímé využití systému pro řešení složitých situací v řízení letového provozu lze očekávat za pět, ale spíše deset let: „Převratné systémy se zavádějí pozvolna, po důkladném prověření, přizpůsobení mezinárodním standardům a integraci se stávajícími systémy. Bezpečnost pasažérů je na prvním místě.“ Vyjednávání ČVUT s FAA trvalo takřka rok. Na finálním setkání předvedli čeští zástupci AgentFly asi třiceti kontrolorům letového provozu; ti prý byli možnostmi nadšeni. Již na přelomu roku poskytla katedra neexkluzivní výzkumnou licenci firmě BAE Systems pracující na projektu Argus v součinnosti s britským ministerstvem obrany (MOD).
