Česko-arabské kejkle

Kontroverzní podnikatel George Karráa se rozhádal s věřiteli a cestoval za peníze...

Celý podtitul: Kontroverzní podnikatel George Karráa se rozhádal s věřiteli a cestoval za peníze ministerstva zahraničí

Tři roky žaláře v Egyptě, dluh přes tři miliony korun u českého věřitele a pošramocené jméno Česko-arabské obchodní komory (ČAOK). To je stručný výčet rizik nastřádaných podnikatelem palestinského původu Georgem Karráou, jednatelem společnosti BiomasService Group a předsedou výkonné rady ČAOK. Kdo na pana Karráu narazil, ten se většinou spálil. Poškozených je hned několik. Všichni shodně tvrdí, že doplatili na svoji důvěřivost. Zároveň mu jeho kritici přiznávají určitý osobní šarm a schopnost přesvědčit obchodního partnera o čemkoli. Je s podivem, že ačkoli na podnikatelovo podezřelé jednání v minulosti upozorňovala Hospodářská komora (HK), Svaz průmyslu a dopravy (SPD) a Rada arabských velvyslanců v Praze (RAV), o podporu českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) nepřišel.

Zůstali o hladu Na spolupráci s podnikatelem, který kdysi v Československu vystudoval, doplatila česká společnost Pelletia Invest. Tu Karráa žaluje u rozhodčího soudu při HK a Agrární komoře. Spor se týká výrobní linky k přípravě pelet z rýžové slámy v Egyptě. Továrnu postavila Pelletia na objednávku BiomasService Group v říjnu 2008. Za dodávku zařízení a zboží ale dodnes nedostala zaplaceno. Celková dlužná částka činní 3 060 382 korun. K rozhodčímu soudu se však paradoxně odvolal Karráa, jenž naopak viní Petera Šúkalu, předsedu představenstva Pelletia Invest, z toho, že dodávka nebyla kompletní a technické řešení chybné. Z dokumentů k projektu, které má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že Karráa bez problémů podepsal dodací list na zboží s datem 5. srpna 2008, kde jsou vyjmenovány a vypočítány komponenty linky. Šok zažili i čeští dělníci, kteří přijeli do Egypta na montáž linky sto kilometrů severně od Káhiry. Na určeném místě v oblasti Zagazig nebyly ani kontejnery s technologiemi, chybělo stabilizované připojení na elektrickou síť a přívod vody, což dle Pelletie měl Karráa zajistit. „Ani jedna ze smluvních podmínek nebyla splněna. Nechal pracovníky bez jídla a pití. Až na můj telefonát se o zaměstnance postarala česká ambasáda v Káhiře,“ popsal spolupráci na výstavbě linky Peter Šúkala. Podle svých slov naletěl na vystupování Karráa v rámci ČAOK a jeho kontakty na egyptské politiky.

Egyptský soud Pelletia není jediným partnerem, který se s Karráaou soudí v souvislosti s egyptskou zakázkou. Podobně dopadla egyptská podnikatelka Mona Zakiová, CEO společnosti Global Strategic Consultants, a další egyptský investor. Ti půjčili BiomasService Group prostředky na nákup zařízení a strojů z Česka. „Pan Karráa podvedl mne i Pelletii. Dodnes nevím, kam se ztratily moje peníze,“ sdělila týdeníku EURO Zakiová. Proto se obrátila na egyptský soud. V prvním kole vyhrála, když soud první instance v egyptském okrese Dokki v listopadu 2009 George Karráu odsoudil. „Žalovaný je potrestán odnětím svobody na tři léta těžkého žaláře, uhrazením nákladů trestního řízení a zaplacením kauce,“ uvádí se v rozsudku, jenž týdeník EURO získal. Nyní je spis u odvolacího soudu. Minulý týden Karráa týdeníku EURO sdělil: „Právě jsem obdržel informaci, že odvolací soud v Egyptě uznal, že jsem nevinný.“ A dodal: „Prvoinstanční rozhodnutí nenabylo pravomoci, neboť bylo vydáno v mé nepřítomnosti.“ Dle jeho slov údajně došlo k pochybení žalující strany. Mona Zakiová i český velvyslanec v Egyptě Miloslav Stašek se však shodli na tom, že znají pouze výsledek soudu první instance. Rozhodnutí odvolacího soudu se podle Zakiové očekává v polovině dubna. Karráa tvrdí, že se stal obětí vyřizování účtů mezi egyptskými investory. „Jednání pana Karráy rozhodně nepřispělo k dobrému jménu Česka v Egyptě. S Česko-arabskou obchodní komorou již nespolupracujeme,“ dodal stručně Stašek.

Ztracená prestiž Nejistou půdu pod nohama má Karráa i v Česko-arabské obchodní komoře, kde zastává funkci předsedy výkonného výboru. Jeho přešlapy přesáhly únosnou míru trpělivosti už i arabských obchodníků. Proto už v roce 2007 doporučila Federace arabských obchodních, průmyslových a zemědělských komor (zastřešující obchodní organizace v arabském světě se sídlem v Libanonu – pozn. red.), aby byla ČAOK rozpuštěna. Následně se do věci vložila Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Ve společném dopise, jehož kopii má týdeník EURO k dispozici, požádaly arabskou federaci i české partnery o uznání nové platformy pro vzájemný obchod s arabskými zeměmi nazvané Česko-arabská podnikatelská rada (ČAPR). „Nechtěli jsme, aby pan Karráa reprezentoval české podnikatele. Prestiž ČAOK upadla ve chvíli, kdy s ní odmítla spolupracovat Rada arabských velvyslanců,“ popsal důvody vzniku ČAPR Ivan Voleš z Hospodářské komory. Té ČAOK mimo jiné dluží přes dvě stě tisíc korun za nájem, kvůli čemuž se s ČAOK soudí. „Dluh nevznikl za mého působení. Navrhli jsme HK řešení, o kterém jednáme,“ kontroval Karráa. Jeho slova potvrdil Dušan Vilda, prezident ČAOK, s tím, že předloží Hospodářské komoře splátkový kalendář. ČAOK chce totiž v budově HK ve Freyově ulici v Praze 9 nadále působit. Několik podnikatelů, kteří situaci v ČAOK delší dobu sledují, ale nepřáli si být jmenováni, tvrdí, že Vilda, který s Georgem Karráou několik let spolupracoval, je prý jen jeho nastrčenou figurkou. Situace došla tak daleko, že vedení ČAOK má tento týden ve středu rozhodovat o vyloučení Karráy z komory. Týdeníku EURO to sdělil sám Vilda. Prezident ČAOK s Karráou o problémech v Egyptě prý jednal. Karráa mu řekl, že šlo o podvod ze strany egyptských investorů a v Egyptě odsouzen nebyl. „To víte, ve chvíli, kdy se mu to hodí, vystupuje pod hlavičkou ČAOK, když ne, funguje jako soukromý podnikatel,“ přiblížil metody předsedy výkonné rady Vilda. Dodal, že se změnila nálada ve členské základně, kterou dříve Karráa ovládal. K náladám uvnitř komory se však nechtěl Karráa před středečním jednáním vyjadřovat.

„MZV tour“ Zdá se, že George Karráa příliš spojenců nemá. Až do loňského roku k nim přesto patřilo české ministerstvo zahraničních věcí. Odbor dvoustranných ekonomických vztahů s ČAOK spolupracoval nehledě na dopisy a informace, které MZV adresovala HK, SPD i arabští velvyslanci v Praze. Varování před nespolehlivostí a neseriózností ČAOK k české diplomacii nedolehlo. V květnu 2008 se George Karráa účastnil delegace projektu MZV na posílení ekonomické diplomacie a vyjel v doprovodu poslanců zahraničního výboru na podnikatelskou cestu do Bahrajnu a Jemenu. Na organizaci této cesty dostala ČAOK od MZV 180 tisíc korun. Tehdejší kritické hlasy umlčel Aleš Černík, ředitel odboru dvoustranných ekonomických vztahů MZV. „Členem mise je i pan G. Karráa, ovšem nikoli delegovaný za ČAOK, ale za svoji firmu GSC-Europe (žádná taková firma nefiguruje v českém obchodním rejstříku – pozn. red.). MZV není oprávněno provádět jakési selekce na bázi členství v tom či onom podnikatelském uskupení,“ napsal tehdy Černík v depeši, jehož kopii má týdeník EURO k dispozici. V roce 2009 pak Karráa odcestoval do Jordánska, kde ČAOK s MZV a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu pořádaly návštěvu podnikatelů a poslanců Josefa Ježka (ODS) a Miloslava Souška (ČSSD). Prezident ČAOK Vilda týdeníku EURO řekl, že na misi do Jordánska dostal od MZV tři sta tisíc korun. Přesto ministerstvo tvrdí, že v roce 2009 již ČAOK žádné finance od MZV neobdržela.
„MZV zaregistrovalo, že probíhá vyjasňováni role ČAOK a nově vzniklé ,konkurenční´ Česko-arabské podnikatelské rady,“ napsal týdeníku EURO Jiří Beneš z tiskového odboru MZV. Je s podivem, že si MZV nevšimlo skutečnosti, že se tou dobou česká firma Pelletia Invest s Georgem Karráou již půl roku dohadovala o zaplacení továrny v Egyptě, a také toho, že je ČAOK již dva roky ignorována ze strany arabských diplomatů v Praze!