Česká republika je na Praze závislá, naopak Němci by se bez Berlína mohli mít lépe. Vyplývá to z průzkumu, který zkoumal, jak by vypadal hrubý domácí produkt evropských zemí bez hlavních měst.
Z průzkumu, který vypracoval Institut pro ekonomický výzkum z německého Kolína nad Rýnem, vyplývá jasný závěr: evropské země ze svých hlavních měst v drtivé většině těží. Míra závislosti se však různí.
Česká republika je podle průzkumu charakteristická vysokou mírou centralizace. Kromě institucí má Prahu za své sídlo i velké množství domácích a zahraničních firem a za prací do ní dojíždí spousta lidí z okolních oblastí. Praha je navíc turistickým lákadlem, její návštěvnost se i kvůli obavám turistů z teroristických útoků v ostatních evropských státech stále zvyšuje. Podle průzkumu by se HDP Česka bez Prahy propadl o 14,2 procenta, což zemi v míře závislosti na metropoli řadí na třetí místo mezi patnácti zkoumanými.
| Česká republika je pro turisty stále větším lákadlem Česko láká. Už třetím rokem neustále přibývá turistů  |
Úplně nejzávislejší na svém hlavním městě je Řecko. V Aténách žije více než třetina obyvatelstva a z hlediska firem je země podobně centralizovaná jako Česko. HDP Řecka by se bez svého hlavního města propadl téměř o dvacet procent. Podobně je na tom také Francie s patnácti procenty. V Paříži mají své sídlo takřka všechny velké korporace. Île-de-France, kam Paříž spadá, je navíc kromě služeb i největším průmyslovým regionem.
Nad deset procent závislosti na hlavním městě se kromě severských států dostala i Velká Británie. Londýn je jedním z nejdůležitějších finančních center světa, v regionu Velký Londýn navíc pracuje na 358 tisíc lidí ve finančním sektoru. Británie by bez něj byla výrazně chudší, její HDP by se propadl o jedenáct procent.
Na opačném pólu žebříčku se nachází Řím, který je v Itálii hlavně politickým centrem. Ekonomiku země táhne sever, jehož prostředků pak Řím využívá. I tak by ale Itálie bez věčného města byla chudší, byť jen o dvě procenta.
Nezaměstnanost a decentralizace: dva důvody, proč Berlín táhne německou ekonomiku dolů. (Foto: Thomas Wolf via Wikimedia Commons; CC-BY-SA-3.0)
Jediným hlavním městem, o kterém se s trochou nadsázky dá tvrdit, že táhne ekonomiku své země dolů, je Berlín. Jeho případ je ale specifický. Před pádem Berlínské zdi byl hlavně průmyslovým městem, až poté prošel transformací a nyní plní roli sjednotitele dříve rozdělené země. Míra nezaměstnanosti ve výši 9,5 procenta překračuje německý průměr a mezi hlavními městy spolkových zemí je druhá nejvyšší.
Německo se vyznačuje vysokým stupněm decentralizace, nejbohatším městem je díky Volkswagenu Wolfsburg, k dobrým ekonomickým výsledkům země pak výrazně přispívají regiony jako Bavorsko či Severní Porýní-Vestfálsko. Berlín je však na vzestupu, oblibu si získal například mezi startupy a podle výzkumu by bez něj bylo Německo „bohatší“ jen o 0,2 procenta.
| Rozdíl v HDP evropských zemí bez hlavního města | ||
|---|---|---|
| Země | Město | Rozdíl v procentech |
| Německo | Berlín | +0,2 |
| Itálie | Řím | -2,1 |
| Nizozemsko | Amsterdam | -4,8 |
| Španělsko | Madrid | -6 |
| Rakousko | Vídeň | -6,1 |
| Belgie | Brusel | -8,7 |
| Polsko | Varšava | -9,6 |
| Velká Británie | Londýn | -11,2 |
| Švédsko | Stockholm | -11,7 |
| Finsko | Helsinky | -12,9 |
| Dánsko | Kodaň | -13,3 |
| Portugalsko | Lisabon | -13,7 |
| Česká republika | Praha | -14,2 |
| Francie | Paříž | -15 |
| Řecko | Atény | -19,9 |
Zdroj: Kolínský Institut pro ekonomický výzkum
Dále čtěte:
Pražská bída. Země se rozvíjí díky regionům
